Nejmenší částice vzduchu mírně brzdí klimatickou změnu. Ve městech ale ničí zdraví
Nejmenší částice vzduchu o velikosti do 100 až 200 nanometrů dlouho vydrží v podobě aerosolů a můžou tak přispět k částečnému zmírnění klimatické změny. Materiáloví chemici z Vídně v nové studii upozorňují, že lepší znalost vzniku a chování aerosolů by mohla pomoci zpřesnit klimatické modely.
Částice, které tvoří základ aerosolů, vznikají v řadě různých chemických reakcí, až se z nich stanou kondenzační jádra, která dají vznik oblakům. Zatím nebyly dostatečně popsány.
Jsou velmi těkavé, na vzduchu oxidují, snadno k sobě přilnou, s vodou vytvářejí mlhu nebo hustší mraky. Článek o nich vyšel v časopise Review of Modern Physics.
„Ty nejmenší dosahují velikosti jen desítek nanometrů, obtížně se měří,“ upozorňuje odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml.
Aerosoly jsou přirozenou součástí atmosféry. Přesto, že jsou malé, jejich působení v ní je účinné. „Vliv lidí na jejich vznik je jen částečný,“ uvádí chemik Petr Cígler.
Problém měst
Jak se na oteplení planety podílejí oxid uhličitý nebo metan, je už docela dobře známo.
Vědci objevili mikroplasty v mracích nad Čínou, ovlivňovat mohou globální počasí a teploty
Číst článek
„Halogenované uhlovodíky, jako je freon, zůstanou v ovzduší ještě sto let a budou se na změně klimatu také podílet, ale nevíme, jak působí aerosolové částice. Mohly by mít opačný efekt,“ upozorňuje Cajthaml.
Vědce zaujala zvláště dynamika růstu aerosolových částic. Když překročí kritickou mez, vzniknou nukleační jádra, z těch se vytvářejí mraky, které odrážejí sluneční světlo, a tím o trochu oslabují skleníkový efekt.
„Oteplení přesto probíhá, protože část aerosolů vzniká vlivem člověka. Zejména ve městech jsou problematické, způsobují rakovinu plic,“ varuje expert.
Pryskyřice v lese
Aerosoly vdechujeme také spolu s vůní lesa. „Značná část jich vzniká odpařováním pryskyřic a dalších těkavých látek ze stromů nebo keřů,“ říká Cígler.
Mozek brankářů zpracovává zrakové a sluchové podněty rychleji, než je běžné, ukázala studie
Číst článek
Pro tyto částice je těžké udržet stabilitu. Jejich molekuly se musí udržet v malém shluku desítek až stovek molekul.
Studie řeší matematické rovnice a fyzikální pravidla, která jejich vznik a fungování popisují a mohly by se stát součástí zpřesněných klimatických modelů.
Poručit dešti
Některé autoritářské státy jdou tak daleko, že používají aerosoly k rozhánění mraků.
To se stalo třeba v případě, kdy Číňané organizovali olympijské hry. Snažili se zajistit, aby se vypršely mraky a aby tak při vstupním ceremoniálu nenastal déšť.
Přírodovědci ale upozorňují, že není rozumné poroučet větru a dešti, třeba snažit se zadržet nebo zajistit déšť v takzvaně správnou dobu.
„Rychlých řešení jsme dělali spoustu, od výroby DDT se nám zdálo, že změníme planetu a bude to lepší. Vždycky se ukázalo, že to má následky,“ dodává Cajthaml.
Jak může AI pomoci s plastovým znečištěním? Dokáže znalost nejmenších částic vzduchu vylepšit klimatické modely? Na co se hodí buněčný odpad v oceánech? Debatují odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml a nanochemik Petr Cígler, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic. Moderuje Martina Mašková.
