Poslechněte si celý rozhovor s strategickým manažerem Kubáčkem v Kontextu:
Pokud na problémy s placením nájmu narazí zákazník některého z velkých pronajímatelů, ten mu nabídne splátkový kalendář, případně poradí s vyřízením dávek v hmotné nouzi. A pokud by nájemce úplně odmítal zaplatit, pro velkého pronajímatele to není zásadní komplikace – a hlavně, umí ji řešit.
Heimstaden digitalizuje a využívá elektronické podpisy. Nájmy příští rok zdraží |
To však není případ drobných pronajímatelů, kteří takový luxus nemají. „Ministerstvo v legislativním návrhu navrhlo institut urychleného vyklizení, nicméně ho může nájemník velmi jednoduše rozporovat a pak to stejně skončí před soudem. Máme tu majitele bytů, kteří se rok, dva roky musí soudit s někým, kdo už dávno neplatí byt a přesto v bytě stále bydlí,“ popisuje Kubáček. Jsou to případy v řádu promile všech nájemníků, ale narušují důvěru mezi oběma stranami.
Ministerstvo v novele občanského zákoníku navrhuje schéma délky trvání smluv. Pokud budou první dvě smlouvy kratší než tři roky, musí třetí být delší než tři, anebo má být na dobu neurčitou. „Že by bylo dobré v nájemním bydlení uplatňovat dlouhodobé smlouvy, s tím přišla Asociace sama na ministerstvo už minulý rok. Myslíme si, že by to bylo výhodné pro kultivaci prostředí nájemního bydlení bylo, určitě pro nájemníky i pro velkou část pronajímatelů,“ říká Kubáček.
Stanislav KubáčekSeniorní manažer firmy Heimstaden, který se stará o akvizice v Německu, Finsku, střední a východní Evropě. Působil jako Co-CEO, CFO a CIO ve firmě Residomo, kterou Heimstaden odkoupil. Vystudoval finančnictví na pařížské SciencesPo a Trinity College Dublin, |
Například společnost Heimstaden, která je největším pronajímatelem bytů v zemi, nabízí dvou- i tříleté smlouvy, pokud se nájemník osvědčil. Ale drobní pronajímatelé se radši kloní k řetězení jednoročních smluv, protože pak je uvolnění nemovitosti v případě neplacení právně jednodušší.
„Mít delší než roční smlouvy nájemníkům dá určitou stabilitu, a to i ohledně výše nájmu. Ten se v takovém případě zvyšuje nanejvýš o inflaci, takže odpadá riziko, že si majitel z roka na rok řekne o závratné peníze,“ říká Kubáček.
Kombinace schématu délky smluv a slabý institut vyklizení povede podle Kubáčka k tomu, že se drobní pronajímatelé raději bytu zbaví a nájemní trh se opět o něco zmenší.
Podle Kubáčka a Asociace nájemního bydlení nelze čekat, že by nájmy nadále nerostly. K tomu by byl potřeba funkční stavební zákon.
„Na změnu se čeká dlouho, ale jestli ji přinese zákon, není úplně jasné. Situace na stavebním a nájemním trhu je kritická,“ říká Kubáček a dodává, že Praha není Tokio, kde už není kde stavět. „V Praze jsou brownfieldy, jako třeba v Bubnech nebo Holešovicích, kde by se daly postavit desetitisíce bytů. Ale dvacet let se nic neděje.“
Růst cen nájmů se jen tak nezastaví. Pomoci by mohlo snížení úrokových sazeb |
V rozhovoru Kubáček srovnává Prahu s Varšavou, která staví jako o život. „Ročně tam vyroste dvacet tisíc nových jednotek, zato v Praze postavíme tak pět, šest tisíc. A mělo by to být minimálně dvojnásobek.“ Důsledkem je, že ve Varšavě vyrostlo za poslední dekádu o 150 tisíc bytů víc. „A to se projeví v ceně: ve Varšavě jsou byty o 30 až 40 procent levnější, a to při srovnatelných platech,“ vysvětluje Kubáček. A dodává, že hlavním důvodem je, že postavit bytový dům v Praze trvá kvůli vyřízení všech povolení devět a více let.
Proč nájmy garsonek stoupají více než větších bytů? Přijde boom mikrobytů? Má Kubáček naději, že mzdy doženou ceny nájemního bydlení? Je vlastnictví kult? Proč nájmy od ledna 2021 poskočily o 45 procent? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
