Nejmenší částice vzduchu mírně brzdí klimatickou změnu. Ve městech ale ničí zdraví
Nejmenší částice vzduchu o velikosti do 100 až 200 nanometrů dlouho vydrží v podobě aerosolů. Můžou tak přispět k částečnému zmírnění klimatické změny. Materiáloví chemici z Vídně v nové studii upozorňují, že lepší znalost vzniku a chování těchto částic může pomoci zpřesnit klimatické modely.
Částice, které tvoří základ aerosolů, vznikají v řadě různých chemických reakcí. Pak se z nich stanou kondenzační jádra, která dají vznik oblakům. Zatím nebyly dostatečně popsány, nový článek o nich vyšel v časopise Review of Modern Physics.
Čtěte také
Tyto částice vznikají z těkavých organických látek, ale i z anorganických kyselin nebo plynů. Díky oxidaci a dalším chemickým procesům k sobě snadno přilnou, s vodou pak vytvářejí mlhu nebo hustší mraky.
„Ty nejmenší dosahují velikosti pár desítek nanometrů, obtížně se měří,“ upozorňuje odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml.
Přesto, že jsou tak malé, jejich působení v atmosféře je účinné, což je patrné právě při vzniku mraků. Jsou její přirozenou, ale významnou součástí. „Vliv lidí na jejich vznik je jen částečný,“ uvádí chemik Petr Cígler.
Problém měst
Jak se na oteplení planety podílejí oxid uhličitý nebo metan, je už poměrně dobře známo.
Čtěte také
„Halogenované uhlovodíky, jako je freon, zůstanou v ovzduší ještě sto let a budou se na změně klimatu také podílet, ale nevíme, jak působí aerosolové částice. Mohly by mít opačný efekt,“ míní Cajthaml.
Vědce zaujala zvláště dynamika jejich růstu. Když překročí kritickou mez, vzniknou zmíněná kondenzační jádra. Z těch se vytvářejí mraky, které odrážejí sluneční světlo, a tak zčásti oslabují skleníkový efekt.
Oteplení přesto probíhá, protože část aerosolů vzniká vlivem člověka. Jejich znalost je důležitá ještě v jiném ohledu, který se týká lidského zdraví. „Zejména ve městech jsou problematické, způsobují rakovinu plic,“ varuje expert.
Vůně lesa
Aerosoly vdechujeme ale třeba také spolu s vůní lesa. „Značná část jich vzniká odpařováním pryskyřic a dalších těkavých látek ze stromů nebo keřů, a jejich následnou kondenzací,“ říká Cígler.
Pro tyto částice je těžké udržet stabilitu. Jejich molekuly se musí udržet v malém shluku desítek až stovek molekul.
Studie řeší fyzikální pravidla a matematické rovnice, které vznik a fungování aerosolů popisují. Právě ty by se mohly doplnit do klimatických modelů a zpřesnit je.
Poručit dešti
Aerosoly zajímají i některé autoritářské režimy, jsou známy příklady jejich použití k rozhánění mraků.
Čtěte také
Dělo se to třeba v případě, kdy Číňané organizovali olympijské hry. Snažili se zajistit, aby se nad dějištěm her mraky vypršely předem, a nepokazily vstupní ceremoniál.
Přírodovědci ale nepovažují za vhodné poroučet větru a dešti. Není vhodné, abychom se snažili zadržet nebo naopak zajistit déšť v takzvaně správnou dobu.
„Rychlých řešení jsme v dějinách dělali spoustu, od výroby DDT se nám zdálo, že změníme planetu a bude to lepší. Vždycky se ukázalo, že to má následky,“ dodává Cajthaml.
Jak může AI pomoci s plastovým znečištěním? Dokáže znalost nejmenších částic vzduchu vylepšit klimatické modely? Na co se hodí buněčný odpad v oceánech? Debatují odborník na životní prostředí Tomáš Cajthaml a nanochemik Petr Cígler, spoluúčinkuje herec Kajetán Písařovic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
