Obavy ve stínu věží. Obce před dostavbou Dukovan varují dávné zkušenosti

„V minulosti se uskutečnily kulaté stoly – slyšeli jsme představy všech tří firem, které se o dostavbu ucházejí, o vzájemné spolupráci. Od té doby je klid. Na obecní úrovni se nic neděje. Čekáme, že se vše rozběhne až po tendru, kdy vláda schválí firmu, která bude nový blok stavět,“ řekl starosta Rouchovan Vladimír Černý.

Podobné je to i v samotných Dukovanech. „Zastupitelstvo zatím nic konkrétního, pokud jde o dostavbu Dukovan, neřešilo,“ přitakává starosta obce Miroslav Křišťál.

27 fotografií

V posledních měsících se účastnil akorát informativního jednání se zástupci dvou ze tří firem, které se o dostavbu ucházejí. Konkrétně šlo o francouzskou a korejskou stranu. „Prozkoumávali terén. Zajímalo je, zda jsou v Dukovanech ve vlastnictví obce či soukromníků plochy, které by mohly sloužit pro výstavbu kancelářských budov, které by tvořily zázemí pro firmu,“ popsal Křišťál.

„Pokud v této souvislosti bude potřeba ze strany ČEZ a státu, jsme připraveni na změnu územního plánu,“ dodal starosta Dukovan.

Problémy ze 70. a 80. let jsou v živé paměti

Zástupci obcí se shodují na tom, že výstavba nového jaderného bloku bude znamenat pro obce v okolí velkou zátěž. Mnozí ze starostů mají ještě stále v živé paměti, jak to v okolí vypadalo, když se elektrárna v 70. a 80. letech stavěla.

„Pracovalo tu také dva a půl tisíce vojáků. Mnozí byli trestaní. U nás ve Slavěticích byly problémy. Vzrostla kriminalita. Byly tu dokonce zakázané taneční zábavy,“ pravil starosta Slavětic Antonín Kovář.

I proto k dostavbě nového bloku hledí poněkud s obavami. „Ale pesimismus není můj styl, ani nechci nikoho strašit,“ dodal vzápětí.

Zároveň však připomněl, že dostavba Dukovan ovlivní Slavětice pravděpodobně asi nejvíc z okolních obcí. „Budeme žít ve stínu elektrárenských věží. Ruch související s dostavbou budeme mít téměř na dvoře. Dnes je od nás atomka vzdálená 2,8 kilometru a po dostavbě ji budeme mít 800 metrů od prvních stavení,“ připomněl Kovář.

Upozornil rovněž, že stavba skončí přesně na hranici katastru Slavětic a Dukovan. „Takže my z toho nebudeme mít nic a veškeré peníze pocházející z daně z nemovitosti půjdou jiným obcím,“ doplnil. Na katastru Slavětic se však nachází rozvodna, která se bude dále rozšiřovat.

Dvacet let stavební uzávěra. A obec stárne

V souvislosti s jadernou elektrárnou cítí starosta Kovář dlouholetou křivdu. „Kvůli výstavbě elektrárny byly Slavětice zánikovou obcí. Měli jsme se vystěhovat podobně jako jiné obce v okolí – Skryje, Lipňany a Heřmanice. Nakonec z toho sešlo, ale dvacet let tu platila stavební uzávěra a nemohly se stavět žádné nové domy,“ vylíčil starosta Kovář s tím, že obyvatel v obci ubývá a populace stárne.

Zátěž pro obec plyne i z velkého dopravního ruchu. Slavětice totiž zatím nemají obchvat. „Všechny obce v okolí ho mají, jen my ne. Před lety na nás nějak zapomněli. Denně tu jezdí 4,5 tisíce aut,“ poukázal.

Pátý blok Dukovan začne dávat elektřinu za 13 let, dva roky poběží zkušebně

To by se však mělo v dohledné době změnit. Kraj v rámci přípravy silnic na dodávku nadměrných komponentů pro nový blok opravuje silniční tahy a buduje obchvaty.

„Náš obchvat je nachystaný a pozemky pro něj jsou vykoupené. Provoz v obci by se tak měl po 40 letech konečně snížit,“ doufá Antonín Kovář.

Klondike už obce v okolí opakovat nechtějí

Dukovanský starosta Miroslav Křišťál byl v době výstavby elektrárny ještě chlapec, ale dodnes si pamatuje ubytovací areál pro dělníky, kteří Dukovany stavěli. Tomuto areálu v katastru obce se tehdy přezdívalo Klondike – podle území v Kanadě, které proslulo divokým obdobím zlaté horečky.

Křišťál věří, že tentokrát v Dukovanech podobná ubytovna nevznikne. „Nemáme zájem na tom, aby tu vznikaly obří ubytovací areály. Jsme malá obec. Pro ubytované je třeba zajistit i obchody, zdravotní péči a kulturní vyžití. To by mělo být v režii větších měst, jako je Třebíč a Moravské Budějovice,“ je přesvědčený.

Přímým pamětníkem výstavby jaderné elektrárny je Vladimír Černý, dvaašedesátiletý starosta Rouchovan. „Pamatuji si obrovskou dopravní zátěž. Bylo tady několik tisíc pracovníků. Když člověk nebyl ráno nejpozději o půl osmé v obchodě, později už nic nenakoupil. Věříme také, že už se nebude opakovat doba, kdy byl u Dukovan takzvaný Klondike. Byl to obrovský areál s ubytovnami pro dělníky,“ vybavil si Černý.

Jednou stavba utichne. A přinese to rozvoj

Dostavbu dalšího bloku však vítá. „Nemusíme spát s evakuačním balíčkem pod hlavou. Víme, že je atomka provozována bezpečně. Držíme palce, aby vláda dobře vybrala a začalo se stavět. Aby oběť lidí, kteří se museli v 80. letech ze tří obcí vystěhovat a jejich domy se zbouraly, nebyla marná,“ zamyslel se Černý.

Dostavba Dukovan pozvedne celý skomírající region, spočítali experti

Je si vědom toho, že každá velká stavba přináší jisté obtíže. „Ale jednou se dostaví a stavební hluk utichne. Přinese to nová pracovní místa a další progres a rozvoj pro obce,“ je přesvědčený.

S dostavbou podle starosty souzní i obyvatelé jeho Rouchovan. „Před lety byla snaha ČEZ postavit kolem Dukovan větrné elektrárny. Tehdy naši občané říkali: Nechte si ty větrníky a postavte nám raději další blok atomky,“ usmál se starosta Černý.

Budou rizikem cizinci? Dopady stavby zjistí studie Výstavba jaderné elektrárny Dukovany (11. září 1979) Socioekonomickými dopady dostavby dalšího bloku Jaderné elektrárny Dukovany se má zabývat studie, kterou chce v nejbližší době zadat Kraj Vysočina společně s Jihomoravským krajem a ministerstvem pro místní rozvoj. „Přestože vnímáme dostavbu Dukovan jako velký přínos pro region, výstavba s sebou nese rizika. A socioekonomická dopadová studie by nám měla odpovědět na to, jak je správně ošetřit, aby rizikové scénáře nenastaly nebo se minimalizovaly,“ přibližuje první náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti). Podle předpokladů by se dostavby elektrárny mělo účastnit na 2 500 až 3 tisíce pracovníků, mezi kterými mohou být i cizinci. „Nechceme, aby se nám tu opakovala situace, která se stala například v Kvasinách. Koncentrují se tam pracovníci, kteří nemají vyžití ve volném čase, následkem čehož vzrůstá kriminalita a další negativní patologické jevy,“ vysvětluje Hajnová. Studie by se měla věnovat celé řadě oblastí. Mapovat bude například dopravní obslužnost a silniční síť. Zabývat se bude dostupností zdravotní péče, otázkami bezpečnosti, volnočasovými aktivitami i bydlením pro lidi, které se budou na dostavbě a provozu dalšího bloku podílet. „Studie nám pomůže zjistit, jaký je předpoklad, že lidé, kteří sem přijdou pracovat, pak odejdou. Jaká je predikce, že by mohli v regionu zůstat, a jaké jsou možnosti, že s nimi přijdou i rodiny. V tom případě se musíme bavit o možnostech trvalejšího bydlení, dostupnosti míst ve školách a školkách,“ popisuje náměstkyně. Část studie se má věnovat i příjmům obcí. „Měli bychom identifikovat příjmy, které budou obce dostávat jako kompenzaci, a umět vyhodnotit, jestli jim to bude pokrývat rozvojové potřeby, které budou mít,“ dává Hana Hajnová další příklad.