Po jedenácté a přitom poprvé aneb milínská Noc divadel

Největší divadelní svátek zvaný Noc divadel přišel potichu z chorvatského divadla Dubrava již v roce 2008. Od tohoto roku se každou třetí listopadovou sobotu přidala některá další evropská země k myšlence poklonit se společným potleskem divadlům a divadelníkům na celém světě. Česká republika se stala součástí European Theatre Night v roce 2013 a vzhledem k počtu divadel a divadelních souborů u nás okamžitě dosáhla pozice nejnavštěvovanější a největší divadelní akce v Evropě.

Těší mě, že jsem tehdy byl u toho a účastnil se organizačních schůzí na Nové scéně Národního divadla v Praze. Výsledkem byla Noc divadel Příbram na svatohorském gymnáziu a mezi divadelními matadory jsme byli na Příbramsku jediné zapojené divadélko. Nu, ale všechna sláva polní tráva, co s tím má společného Milín?

Když už jednou vyzkoušíte organizovat divadelní představení pro všechny a na čas vysadíte, začne vám to chybět. Začne vás ruka svrbět. Nejprve nevíte proč, ale pak si řeknete: Nechtělo by to Noc divadel Milín? Chtělo! V sobotu 18. listopadu se tak Milín poprvé díky obci Milín a naší základní škole přidal mezi 31 českých měst, v nichž proběhla Noc divadel.

Co potřebujete pro úspěšnou Noc divadel? Hlavně nezačínat v noci! Důležité je, aby z divadelních představení měly něco i děti. V Milíně jsme tak začali představením Živá voda, které nazkoušela během minulého roku jedna polovina žáčků sedmého ročníku v hodinách dramatické výchovy. A že to byla sázka na jistotu, ukázala účast. Školní sálek, přetvořený v divadlo pomocí zatemnění, elevace a divadelních světel, praskal ve švech. Bratru sedmdesát diváků odměnilo skvělé herecké výkony našich žáčků bouřlivým potleskem.

V půl čtvrté dorazila z Příbrami loutkoherecká skupina Zalezlíci a jejich představení Není Miška jako myška potěšilo jak malé, tak velké.

Až z divokého západu přijelo v 17.00 hodin Divadlo Čučka a jejich představení Cukrárna U Šilhavého Jima. Příběh o knihovnici Božence z městečka Sheydrem, která se snaží naučit kovboje číst a milovat literaturu, byl plný interakce s malými a velkými diváky. Ti se mohli honit za zlatem, osvobozovat zajatého kamaráda nebo pomáhat hlavnímu hrdinovi překonat rozbouřenou řeku. Vše provázelo mohutné vytí šakalů nebo šum mocných prérijních sosen.

Po třech představeních pro děti následovaly dva kusy pro dospělé. V 19.00 hodin scénické čtení Divadla Tomáše Bílka z nejpřekládanější hry švédského dramatika P. O. Enquista V hodině rysa. Hra o nepovedeném experimentu s lidskou duší, vraždách bez motivu, žábách ve studánce, dědečkově domě, nebeské harfě a spitfirech. Intimní drama sklidilo olbřímí potlesk.

Závěr milínské Noci divadel potom patřil mladé divadelní krvi, souboru Pivní bratři z Příbrami. Jejich autorský triptych o smrti matky byl pomyslnou třešničkou na dortu.

Milínská Noc divadel přilákala na 180 diváků, a to je pěkný důvod k tomu ji opět uspořádat. Jen pozor, v příštím roce se mění termín jejího konání, a to na sobotu 23. března 2024, aby měla blíže k Mezinárodnímu dni divadla. Takže v březnu na divadelní potkanou!