Mozek jako břitva. Jak překládat metafory? Ani po třiceti letech nedokážu zodpovědně říct, kam až můžu zajít, říká Viktor Janiš
Může být ručník zuřivý? Jak těžké je dnes divadlům udat překlad dramatického textu? A co to znamená, když překladatel o své odměně řekne, že je na úrovni „chléb, sůl a Chorvatsko“? I o tom ve své Vizitce mluvil překladatel z angličtiny a vystudovaný politolog Viktor Janiš. Díky jeho převodům u nás můžeme číst knihy „průzračného“ Neila Gaimana nebo Michela Fabera, kterého pan Janiš zná přes dvacet let a považuje ho za svého přítele. Rozhovor moderovala Hana Slívová.
Související
-
Na filmech jsem se naučila, že jazyk může sloužit obrazu, říká překladatelka Anna Kareninová
„Kdybych ohluchla a nemohla poslouchat hudbu, bylo by to pro mě neštěstí. Hudbu vnímám při překládání, v textech ji mají skoro všichni,“ míní Anna Kareninová.
-
Co je jazyk zač? Grögerová s Hiršalem ukázali, jak se jím dá bojovat proti moci, říká Ladislav Šerý
„I když jsem si to dlouho nemyslel, jsem pedagog tělem i duší, jednou z motivací k psaní je předat svůj způsob myšlení dál,“ říká spisovatel, překladatel Ladislav Šerý.
-
Slovenská literatura psaná ženami je dnes nesmírně silná, říká překladatel Miroslav Zelinský
Měl to být Island, ale nakonec padla volba na Slovensko. Pandemie proměnila i dramaturgii letošního Měsíce autorského čtení, na níž se podílel i Miroslav Zelinský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
