Články / Reporty

Nebuďme zdvořilí (Laurie Anderson with Sexmob)

Nebuďme zdvořilí (Laurie Anderson with Sexmob)

Lukáš Grygar | Články / Reporty | 22.11.2023

Ve skvělé knize Poslední samuraj, nemající naštěstí nic společného se stejnojmenným filmem, dojde na koncert klavíristy, který publikum nejprve ukolébá přehráváním prověřeného repertoáru, aby posléze do lidí pustil hudbu daleko nespoutanější. Laurie Anderson provedla v pražské Arše obdobný manévr.

O repertoáru z její ikonické desky Big Science jistě nejde mluvit jako o „spoutaném“, ale o spoutanosti právě jeho ikoničností jistě ano. Jak publikum hlasitě potvrdilo s prvními tóny otvírákové From the Air, Lauriinu avantgardu máme všichni naposlouchanou do nitra našich stárnoucích duší – málokomu v sále bylo pod čtyřicet. Mluvila k nám naše kapitánka a nejdřív to vypadalo, že nás spolu s doprovodnou kapelou Sexmob nevezmou dál než na vyhlídkový let do „písniček z úplně jiného světa“, jak sama přiznala.

Když záhy došlo na milovanou O Superman, nebudu lhát, že mě nedojala – slyšet naživo basový nájezd doprovázející „so hold me, mom“ je samozřejmě chvilka do památníčku. A stejně tak nebudu lhát, že koncert měl v tu chvíli blíž ke karaoke, včetně projekce čtyřicet let starého videoklipu. Když jsme ale odbavili nostalgii a už trochu únavně obligátní měření decibelů při yokoonovském křiku (z kotle to znělo na solidní výkon, ale představoval jsem si, jak by znělo publikum z generací, které už nikdy nedosáhnou na hypotéku), začalo být daleko zajímavěji.

Jednou z „dobrých rad“, které Laurie Anderson mezi písněmi utrousila, bylo nesnažit se o co nejdokonalejší dílo, nebýt ve svém umění „zdvořilí“. Její kvalitu pak nejlépe doložila rozkošně nezdvořilou a živelnou Walk the Dog, sice z podobně dávných časů jako Big Science, ale na pódiu Archy čerstvou, jako by ji napsala po zvukovce v backstagi. Opakem její naježenosti pak byl prostor věnovaný manželovi: s Lou Reedem zpívajícím ze záznamu zahrála tu jednu povedenou věc z katastrofy jménem Lulu, část táhlého songu Junior Dad, který z hypnotického úvodu pro elektrické housle a Reedův hlas vytekl do kapelního vydovádění se na velvetovský způsob.

Přelévání nálad a poloh nefungovalo celý večer takhle soudržně, ale když ano, podtrhovalo skutečnost, která byla dopředu zřejmá i cenovce na vstupenkách: ježatá žena obklopená jazzmany, kterým jejich newyorská kosmopolitnost čouhala z nástrojů, neztrácí ani čtyři dekády po svých nejslavnějších projektech schopnost své publikum roztančit, okouzlit i dovést k slzám. „Trénujte smutek,“ poslala ještě jednu radu, kterou kdysi dostala od buddhistického učitele. „Ale smutku nepropadejte.“ Díky lidem jako je ona je to snadno představitelné.

Info

Laurie Anderson with Sexmob: Let X=X
21. 11. 2023 Divadlo Archa, Praha

foto © Romana Kovacs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace