Soubor Radio Antiqua oživil polozapomenuté barokní skladby

Mezinárodně uznávaný barokní soubor Radio Antiqua byl založen roku 2012. Ačkoliv vznikl v nizozemském Haagu, hráči, kteří soubor tvoří, pochází z různých koutů světa – cembalista Claudio Ribeiro a flétnistka a fagotistka Isabel Favilla z Brazílie, teorbista Giulio Quirici z Itálie, violoncellista Petr Hamouz z Česka a houslistka Lucia Giraudo z Argentiny (tu však na pražském koncertě nahradila nizozemská houslistka Elise Dupont). Soubor se nesnaží jen o precizní a historicky poučenou interpretaci. Jeho hlavním záměrem je oživovat polozapomenuté, ač skvělé skladatele barokní hudby.

Již na svém prvním albu z roku 2015 pojmenovaném The Treasures of German Baroque se hráči zaměřili na méně známé skladby od autorů jako jsou Johann Georg Pisendel, Charles Dieupart, Giuseppe Antonio Brescianello, Antonín Reichenauer či Christoph Schaffrath. Jejich druhé album z roku 2019 Platti: Sonate à tre se naopak zaměřuje na tvorbu jediného skladatele – jak už napovídá název alba, obsahuje triové sonáty italského barokního skladatele Giovanniho Benedetta Plattiho.

Soubor Radio Antiqua vystoupil 21. listopadu 2023 v pražském kostele sv. Šimona a Judy. Odsvěcený kostel, který se pyšní nádhernými varhanami, na které si při své návštěvě Prahy zahrál Joseph Haydn či Wolfgang Amadeus Mozart, byl v osmdesátých letech minulého století zrekonstruován do dnešní podoby koncertního prostoru.

Koncert otevřela Triová sonáta pro housle, fagot a basso continuo B dur, TWV 42:B5 od Georga PhilippaTelemanna. Pojem sonáta se používal od druhé poloviny šestnáctého století. Pochází z italského sonare, které můžeme přeložit jako „znít“. Sonáta se tak svým obsazením odlišuje od tehdy známé tokáty, která je určena pro klávesové nástroje, a kantáty, která je psaná pro vokální obsazení. Na úvod vystoupili všichni hráči, funkci bassa continua zastali cembalo, violoncello i theorba. Zatímco houslistka Elise Dupont hrála pronikavým tónem, který se výrazně nesl celým prostorem kostela, fagotistka Isabel Favilla přes ostatní čtyři hráče téměř nebyla slyšet a ani akustika kostela její hře (co se týče nosnosti zvuku i artikulace) nepomohla. Dohromady však zněl soubor sehraně i sladěně.

Následovala Triová sonáta pro housle, violoncello a basso continuo D dur od Giovanniho Benedetta Plattiho, kterou soubor nahrál i na své album z roku 2019. Italský barokní skladatel, dirigent, zpěvák a hobojista Platti napsal mnoho mší, kantát, koncertů pro cembalo i strunné nástroje a celkem dvacet tři triových sonát pro nejrůznější obsazení. V triové sonátě D dur zazněl krásný melodický dialog houslí a violoncella. Houslistka Elise Dupont a violoncellista Petr Hamouz jsou opravdovými mistry na své nástroje, jejich zvuk byl sytý, dynamický a plný barev.

Poslední skladbou v první polovině koncertu byl Koncert pro housle, fagot, violoncello a basso continuo g moll, RK18 od českého skladatele Antonína Reichenauera. Čtyřvětý koncert s kontrastními větami – Adagio, Allegro, Adagio, Allegro – obsahoval celou škálu hudebních prvků, byl plný dynamických zvratů, pestré artikulace i melodií místy připomínajících Vivaldiho Čtvero roční období. V úvodním Adagiu violoncello krásně odehrálo počáteční melodii, posléze se k němu přidaly ostatní melodické nástroje. Druhá věta Allegro byla protkána rychlými fagotovými technikami, které bohužel opět zvukově zanikaly. Ve třetí větě Adagio však již fagot slyšitelně zpíval a lyricky si pohrál s melodickými frázemi. Závěrečné Allegro zaznělo ohnivě. Hráči byli celou dobu skvěle sehraní a nebylo místa, kde by se jakýmkoliv způsobem ve hře rozešli.

Druhou polovinu koncertu otevřel Duet pro fagot a cembalo g moll od švýcarského skladatele a cembalisty Christopha Schaffratha, který pracoval jako cembalista ve Varšavě na dvoře u polského krále Augusta II. Zajímavé je, že na dvoře tehdy působil i František Benda, který v kapele zastával funkci koncertního mistra. Duet však nebyl odehrán nejlépe. Cembalista Claudio Ribeiro hrál fantasticky, nicméně zvuk fagotu zanikal i v této skladbě.

Následovala Plattiho Triová sonáta pro housle, violoncello a basso continuo e moll. Houslistka a violoncellista si opět nádherně předávali melodie, ve dvojhlasých pasážích souzněli tak dokonale, že to působilo jako by jejich melodie nehráli dva lidé na dva nástroje, ale jako by jeden člověk táhl smyčcem na jediném nástroji.

Koncert měla původně uzavřít Plattiho Triová sonáta pro housle, fagot a basso continuo d moll, ale hráči se ji rozhodli zaměnit za Triovou sonátu pro housle, flétnu a basso continuo a moll Georga PhilippaTelemanna. Fagotistka Isabel Favilla s úsměvem a pro změnu s altovou flétnou v ruce změnu programu zdůvodnila tak, že chtěli dodat nějaké nové barvy do programu, a to se povedlo. Flétna zněla oproti fagotu výrazně a Isabel Favilla, která se najednou při hře na flétnu doslova roztančila, si dokázala svým zvukem sebevědomě uhájit své místo ve skladbě.

Radio Antiqua
21. listopadu 2023, 19:30 hodin
Kostel sv. Šimona a Judy, Praha

Program
Georg Philipp Telemann: Triová sonáta pro housle, fagot a basso continuo B dur, TWV 42:B5
Giovanni Benedetto Platti: Triová sonáta pro housle violoncello a basso continuo D dur
Antonín Reichenauer: Koncert pro housle, fagot, violoncello a basso continuo g moll, RK18
Christoph Schaffrath: Duet pro fagot a cembalo g moll
Giovanni Benedetto Platti: Triová sonáta pro housle violoncello a basso continuo e moll
Georg Philipp Telemann: Triová sonáta pro housle, flétnu a basso continuo a moll

Účinkující
Elise Dupont – housle
Petr Hamouz – violoncello
Isabel Favilla – fagot a flétny
Giulio Quirici – teorba
Claudio Ribeiro – cembalo
Giulio Quirici – theorba