Na jednu ze svých prvních knižních vazeb použil Martin Kružík vlastní kraťasy, umělecký knihař z Předína ovládá staré řemeslo

Na jednu ze svých prvních knižních vazeb použil Martin Kružík vlastní kraťasy|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

Martin Kružík se snaží uměleckou knižní vazbu popularizovat. Navazuje tím na třebíčskou knihařskou legendu Vladimíra Werla, který před padesáti lety v Třebíči založil Trienále umělecké knižní vazby.

Martin Kružík začal s prvními pokusy s knihami už v dětském věku. "Vylezl jsem na půdu, a tam jsem našel po dědečkovi, kterého jsem v životě neviděl, manuál, a podle toho jsem si blbě udělal první knížku. A zkazil jsem takhle do dvanácti, než mě to přestalo bavit, ještě pět knih," vzpomíná. Pak poznal Vladimíra Werla a knihařem se vyučil.

Zlato drží bílkem

Pro zlacení knih používali staří mistři i bílky a ocet, zlato s nimi lépe drželo|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

Na své knižní svazky potřebuje Martin Kružík nejen materiál na obálku, ale i historické nářadí. Když jsou i kladivo nebo vidlička z dávných dob, úplně jinak se drží a jinak se s nimi pracuje, myslí si majitel mnoha krásně vyvázaných knih - v kůži z afrických koz, v látkách, ať už je to flanel, džínovina nebo v papíru zdobeném pigmentem s ornamenty vyrobenými vidličkou. Možnosti umělecké vazby jsou ale mnohem bohatší.

Na historických vazbách knih často najdeme materiál, který bychom tam nečekali – nejen kůži a zdobení zlatem. "Mám tady jednu originální barokní vazbu, rukověť křesťana. To je zdobené plátkovým zlatem. Bílek se rozmíchá s octem, potře se s tím kůže na vazbě knihy a za tepla plátkové zlato přilne do bílku. A když to uschne, pak to drží už navěky," vypráví Martin Kružík.