Od počátku věků prošlo zemědělství a lesnictví velkými proměnami. Z doby kamenné, kde i jen jednoduchá setba s jednoroční sklizní byla maximum snahy, se dnes dostáváme do doby, kdy je téměř vše řešeno s využitím zemědělské techniky a počítačové technologie. Lidská síla je tedy stále potřeba, ale dnes již o hodně méně, nebo přinejmenším o hodně jinak, než před mnoha lety.
Měnový trh a lesnictví
Jednou z moderních známek zemědělství, a zejména lesnictví, je monetizace tohoto sektoru. Tedy to, že se objem vypěstovaných produktů již dávno neměří na to, kolik lidí je možné z nich nakrmit, ale na to, kolik peněz je možné jejich produkcí vydělat. A to ať těch reálných, tak těch virtuálních, jakou je například Bitcoin. Stává se tedy to, že se lesy neposuzují podle různorodosti a zdravosti jednotlivých stromů, ale na kubíky dřeva, které je možné následně prodat. A to jak k výrobě nábytku, trámů či jiných tesařských materiálů, ale také například jako palivové dříví nebo štěpka.
Paradoxem dnešní doby samozřejmě zůstávají deštné lesy, kde se nesleduje plocha zalesnění, ale naopak plocha odlesnění, kvůli vytvoření zemědělské půdy – takže je zde paradigma lesnictví doslova postaveno na hlavu. I když existují již dnes četné programy, které se snaží o rehabilitaci takto devalvované půdy.
Ale to se naštěstí netýká České republiky, kde ještě stále existuje zákon o lesnictví a některé další, které výrazně omezují využití komerčních i soukormých lesů ke peněžním účelům. Stejně tak, jako zde je mnoho chráněných území a zón se speciálním režimem. Ať už k ochraně porostu obecně, tak k udržení požadované biodiverzity nebo jedinečnosti lokální fauny i flory.
Zemědělství jen z kabiny traktoru
Ve 21. století najdeme aplikaci doopravdy na všechno, jak ukazuje světový trend. A to platí i pro zemědělství. Existují programy, které pomáhají sledovat počasí, pravděpodobnost výskytu pylů nebo škůdců, reálné stavy dojení krav nebo pohyb traktorů po poli. K dispozici jsou dnes také GPS senzory, drony a další vychytávky, které technicky založenému člověku mohou mnoho dopomoci.
Nejrůznější autonomní stroje nebo roboti jsou vhodné například pro sklizeň, plevelení nebo zavlažování, čímž zvyšují efektivitu práce a snižují její náklady. Když chce tedy pěstitel vidět svou úrodu, často mu stačí si jen odečíst statistiky měřidel rozmístěných v jeho sklenících a ani nemusí nikam osobně chodit. Informace získané z jednotlivých zařízení tak mohou být využita k přesnějšímu rozmisťování hnojiv, pesticidů nebo vody, což vede k optimalizaci výnosů a minimalizaci environmentálního dopadu.
Výhodné to je v mnoha aspektech. Jednak šetří čas, pak zjednodušují mnohé procesy a také pomáhají odstranit velký faktor nejistoty. Je mnohem snazší se poradit v pravděpodobnostním grafem o tom, kdy je nejlepší sázet kukuřici, a jestli už je vhodné sklízet proso, nebo kolik telat má naději přežít zimu.
Nicméně to má i své stinné stránky. A to ať už od velkého odosobnění k této profesi, tak k prostému problému toho, že ani počítače a chytré telefony nevědí všechno, a že často ve vztahu ke zvířatům je osobní dotek neocenitelný. A to jak pro kvalitu a well being chovných zvířat, tak pro farmáře. Osobní prožitek z procesu růstu a vzniku vztahu je jedinečný a neocenitelný – a to i u chovných jedinců.
Genetické technologie a biotechnologie
V neposlední řadě se v masném i rostlinném průmyslu dnes hojně využívá genetické inženýrství. A to nejen, aby vznikala tzv. GMO (Genetically modified objects), tedy geneticky upravené objekty, ale například jen k jejich většímu růstu, větší odolnosti nebo vyššímu výnosu. Často je to jeden ze způsobů, jak bojovat s extrémními podmínkami prostředí, v nichž zemědělství probíhá.
Obvykle to není nic, do čeho by se pouštěl běžný farmář, který by si předtím musel připomenout genetická pravidla přenosu genů X a Y. Ale rozhodně se jej to týká. Protože už jen při nákupu toho kterého druhu obilí, té které jabloně nebo dojné krávy, je jejich původ a vlastnosti klíčové. A to nejen s ohledem na geografickou lokaci zemědělské produkce, ale také na možnosti finanční a logistické. Použitím vhodného osiva si může farmář ušetřit jak mnoho peněz se sklizní, tak postřiky nebo následnou úpravou sklizeného zrna, které bylo například poškozeno velkými suchy nebo dešti.
