Jedním z nejčastějších způsobů, jak kyberzločinci pronikají do systémů, je zneužití zastaralého softwaru. Pravidelným aktualizováním operačních systémů a aplikací lze tuto hrozbu minimalizovat. Patchování a aktualizace často opravují chyby, které mohou být v budoucnu zneužity.

Strategie víceúrovňové ochrany spočívá ve vytvoření několika bariér mezi potenciálním útočníkem a cílovým systémem. Tato metoda může zahrnovat firewally, antivirové programy, silná a unikátní hesla, pravidla pro přístup a další nástroje, které mohou zastavit nebo zpomalit útok.

Mnoho typů útoků, jako je např. phishing, je zaměřeno přímo na jednotlivce v organizaci. Vzdělávání zaměstnanců o případných rizicích a taktikách, které útočníci používají, může být mimořádně účinným nástrojem prevence.

Důležité je také správné řízení přístupových práv. To znamená, že přístup k určitým informacím nebo systémům mají pouze ti, kteří je skutečně potřebují. Tím se omezuje riziko, že pokud by útočník pronikl do systému, získá přístup k citlivým datům.

Důvěrnost a integritu dat pomáhá zajistit kryptografie, tzn. šifrování nebo digitální podpis. Použití šifrování při přenosu dat může zabránit odposlechu či manipulaci.

Ačkoli prevence je klíčová, žádný systém není vůči útokům stoprocentně imunní. Mít jasný a dobře strukturovaný plán reakce na incidenty může minimalizovat škody v případě úspěšného útoku.

K identifikaci a odstranění slabých bodů v systému přispívá i pravi­del­né provádění bezpečnostních auditů a penetračních testů.

Log management jako klíčový nástroj kybernetické bezpečnosti

Log management hraje klíčovou roli v proaktivním přístupu k zajištění kybernetické bezpečnosti a řízení IT infrastruktury. Systémy generují logové soubory, které obsahují podrobné informace o událostech, které se v nich odehrávají. Právě tyto záznamy mohou poskytnout cenné informace pro analýzu a zjištění problémů. Moderní log management zajišťuje např. detekci incidentů, sledování změn, dodržování legislativy (NIS2, ZoKB, GDPR aj.) nebo optimalizaci systémových výkonů. V případě bezpečnostního incidentu pak slouží jako podklad pro forenzní analýzu.

Aby byla správa logů efektivní, je důležité mít dobře definovanou strategii, která zahrnuje informace o tom, jaké logy sbírat, jak je ukládat, analyzovat a jak dlouho uchovávat. K tomu slouží nástroje pro správu logů, které mohou zvládnout velké množství dat a poskytnout užitečné nástroje pro analýzu a vizualizaci dat.

AI ve službách kyberbezpečnosti

Mnoho příležitostí pro zlepšení kybernetické bezpečnosti a prevenci útoků nabízí také umělá inteligence (AI). Díky své schopnosti analy­zo­vat velké objemy dat a učit se ze vzorců a chování může AI posílit obranu proti sofistikovaným a neustále se měnícím hrozbám. AI při­ná­ší do oblasti kybernetické bezpečnosti dynamiku, flexibilitu a sofis­ti­ko­va­nost, která umožňuje reagovat na stále se měnící a složitější kybernetické prostředí. Integrací AI do bezpečnostních strategií lze dosáhnout rychlejší a přesnější odpovědi na hrozby, což vede k posí­le­ní celkové obrany proti kybernetickým útokům. Je ale třeba si uvě­do­mit, že AI mohou využívat i útočníci, což klade vyšší požadavky na neustálý vývoj a adaptaci obranných metod a technologií.

Jak lze AI využít k prevenci kybernetických útoků?

Detekce anomálií: AI může být vyškolena k monitorování síťového provozu a identifikaci neobvyklých vzorců, které by mohly naznačovat útok. V reálném čase může AI analyzovat miliony transakcí a porovnávat je s předchozími modely chování, aby rychle identifikovala potenciální hrozby.

Prediktivní analýza: Využitím algoritmů strojového učení může AI předpovědět, které systémy nebo aplikace jsou nejpravděpodobnější cíle útoku, a posoudit, které slabiny by mohly být zneužity. Tato analýza tak umožňuje organizacím předem posílit obranu na kritických místech.

Rychlá reakce: AI může být programována tak, aby automaticky reagovala na potenciální hrozby, ať už jde o blokování podezřelého provozu, izolaci zasažených systémů nebo spuštění dalších bezpeč­nost­ních protokolů. Tím může zásadně přispět k minimalizaci škod.

Phishingové detekce: S využitím AI lze analyzovat obsah e-mailů a webových stránek a odhalit potenciální phishingový pokus. Analyzováním textu, obrázků a URL může AI rozpoznat známé a dokonce i nové phishingové taktiky.

Vylepšená autentizace: AI může být použita k vytvoření robustnějších autentizačních procesů, například rozpoznávání obličeje nebo chování uživatele (např. rychlost psaní, styl pohybu myší). To může pomoci rozpoznat nelegitimní pokusy o přístup.

Opravy: AI může automatizovat proces nalezení a opravy zranitelností. V reálném čase může sledovat, analyzovat a zajišťovat systémy proti potenciálním hrozbám.

Personalizovaná obrana: S pomocí AI lze vytvořit obranu, která je přizpůsobena jednotlivým potřebám organizace. Umělá inteligence se může neustále učit ze specifických dat a chování organizace, aby jí pak poskytovala cílenou ochranu.

Shrnutí

Kybernetické útoky jsou realitou dnešního světa a jejich dopady mohou být devastující. Je nezbytné, aby na ně byly organizace nejen připraveny, ale aby také měly plán, jak na ně adekvátně reagovat. Prevence, správná příprava a efektivní reakce jsou klíčem k minimalizaci dopadu kybernetických útoků na vaše podnikání a k udržení důvěry v digitálním světě.

Důležité je i neustále vylepšovat bezpečnostní strategii tak, aby byla schopna čelit novým hrozbám. Zabezpečení firemních systémů by dnes mělo být neodmyslitelnou součástí úspěšného podnikání.

Vladimíra Tesková Autorka je spoluzakladatelkou a COO společnosti TeskaLabs, která se dlouhodobě zabývá vývojem pokročilých softwarových produktů pro kybernetickou bezpečnost, jako jsou log management SIEM a PKI řešení kybernetické bezpečnosti. Viz www.teskalabs.com