Třebaže se nacházíme v Polsku, znovu platí ono slavné francouzské přísloví „Cherchez la femme“ neboli „Za vším hledej ženu“. V tomto případě se jedná o přitažlivou Jagnu (Kamila Urzedowska), za kterou se doslova vrátíme v čase do závěrečné dekády předminulého století. Za filmem stojí oscarový Hugh Welchman a jeho na Oscara nominovaná manželka DK (Dorota Kobiela), kteří před šesti rokama uhranuli s projektem S láskou Vincent, který vzniknul tak, že jej animátoři překreslili do podoby olejomaleb Vincenta Van Gogha. Prakticky stejnou metodu razí i tentokrát. Akorát ji doprovází několik upgradů, včetně ženské nahoty, dynamičtějších pohybů kamery nebo mezisnímků, jaké vznikly v computeru. Výsledek však zůstává úchvatně animovaný, přestože by nepochybně fungoval i v čistě hrané verzi.

Rozhodně se nestává často, aby se animovaný počin pyšnil tak obrovskou mírou realističnosti, že místy až zapomeneme na to, že sedíme v kině. Tenhle příběh, jaký celý nepatří výhradně titulní postavě, by se v podstatě mohl stát i ve 21. století, jelikož když se po zhlédnutí rozhlédneme kolem sebe, všimneme si, některé věci se ani cca za 130 roků nezměnily. Respektive ony se nezměnily za dobu ještě mnohem delší. Na mysli mám hlavně ty, jaké se týkají smutných lidských vlastností jako je potřeba drbat, závist či namyšlenost, které když se skloubí s nedostatečnou vzdělaností, nemůže to dopadnout dobře. A tím, že tohle Drama s velkým D jde až na dřeň, si de facto ještě během expozice můžeme být jistí, že se dočkáme nějakého tragického momentu. Otázka zní, koho se konkrétně bude týkat.

 










 

Fakt, že sáhnete po Pulitzerovu cenou vyznamenané knize od Wladyslawa Stanislawa Reymonta, abyste ji přenesli na stříbrné plátno, ještě automaticky neznamená, že adaptace bude neméně vyznamenáníhodná. Jestliže máme zůstat u našich severních sousedů, vezměme si jako příklad Jerzyho Kosińskiho, jehož Nabarvené ptáče by nebýt poctivosti a nekonečného zaujetí pro věc v podání Václava Marhoula mohlo navzdory svému věhlasu dopadnout bídně. Manželský pár Welchmanových nás pošle zpátky v čase, abychom přiřadili mezi vskutku nezapomenutelné cinefilní zážitky tento jejich film, který nejenže přináší vizuální pastvu pro oči, ale zároveň nikterak nezaostává po ryze obsahové stránce, přičemž v této souvislosti nutno vyzvednout brilantní režii.

Starý Boryna (Miroslaw Baka) je nejbohatším sedlákem v kraji. Žije sám, což některé sousedky považují za chybu, a tak mu doporučí, že by si měl najít ženu. Pohledná Jagna se nabízí, byť bude patrně o více, než polovinu roků mladší. Co na tom, že se o ní říká, že jde s každým. Po velkolepé svatbě (famózní scéna!), kde se hodně tancuje, se jistě sama ráda usadí, byť zpočátku se možná bude bouřit, neboť sňatek upekla s Borynou její materialistická matka, pro kterou představuje dcera tak akorát nástroj vhodný k obohacení vlastní osoby. Titulní Hrdinka s velkým H by si snad i zvykla, kdyby se do ní nezakoukal Borynův syn Antek (Robert Gulaczyk), co má přitom manželku Hanku (Sonia Mietielica) a děti. Navíc nemusí být náhoda, že vypadá jak čert. Jagnu určitě miluje, nicméně ledacos nasvědčuje tomu, že jde o lásku založenou spíše na fyzickém chtíči.

 










 

Postav, jaké nás mají ponejvíce zajímat, dohromady věru není mnoho. V podstatě by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Vedle už uvedených můžeme zmínit ještě hodného Mateusze a komplikovaného starostu (a jeho paní), avšak jinak řešíme především ty v předchozím odstavci uvedené. Vztahy mezi nimi jsou jednoznačně dané a vykreslené tak, že dění nelze nesledovat se zatajeným dechem a bez mrknutí oka. To platí dvojnásob pro finále, které přináší Vyvrcholení s velkým V. Svým způsobem ponechává prostor pro vlastní rozhodnutí, což funguje ještě lépe, než například u cenou Akademie vyznamenaného Rozchodu Nadera a Simin. Ale ať už se přikloníme k té či oné variantě, Jagna nás v žádném případě nenechá chladnými – myšleno tedy jak samotný film, tak jeho hlavní Hrdinka.

Jagna se pro mě – přiznávám, že trochu překvapivě – stává třetím počinem, u kterého bych si přál se ocitnout přímo v centru dění mezi všemi postavami (těmi zbylými dvěma počiny jsou Fakulta od Roberta Rodrigueze a Perfektní den v režii Fernanda Leona de Aranoy). Ovšem to automaticky, pro někoho asi paradoxně, neznamená, že by zrovna tyhle tři skvosty byly mými třemi úplně nejoblíbenějšími filmy. U Jagny je na pováženou, jestli zanechá stejně hluboký dopad i při sledování v televizi, potažmo na computeru, až se objeví na DVD/Blu-ray a na streamovacích platformách. Malinko možná zamrzí, byť to na jednu stranu dává smysl, že se nenatáčelo v angličtině, nýbrž v polštině, protože ze země, kde se touto řečí mluví, DK pochází a společně s Hughem tam žijí. Jagna byla pod originálním názvem Chlopi a anglickým The Peasants (Sedláci) vyslána do boje o oscarovou nominaci. Ale zatímco S láskou Vincent se o nominaci o prestižní sošku ucházel pouze v kategorii Nejlepší animovaný film (kde nestačil na Disneyovku Coco), v případě Jagny se dá očekávat, že nezůstane u jediné.


EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR S REŽISÉREM A SCENÁRISTOU HUGHEM WELCHMANEM JE K DISPOZICI TADY!


FOTO: Bohemia MP