Hlavní obsah

Ježčí máma doma pečuje o 80 svěřenců, má je i v ložnici

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Titul ježčí máma si právem zaslouží Jana Lorencová z brněnské Veterinární univerzity. Není veterinářkou ani ošetřovatelkou, pracuje tam jako ekonomka. Jako bývalá zootechnička má ale zvířata natolik ráda, že doma v Doubravníku na Brněnsku pečuje o 80 ježků, kteří by v přírodě nadcházející zimu nepřežili.

Foto: Veterinární univerzita Brno

Jana Lorencová se dobrovolně stará o ježky již 15 let. Nyní jich má doma v Doubravníku 80.

Článek

Na jaře část z nich s manželem Michalem vypustí do přírody. Ani pak ale nebudou mít padla. Doma jim totiž zůstanou handicapovaní ježci.

Lorencovi nemají záchrannou stanici ani podporovatele, kteří by jim pomáhali s pravidelným nákupem kočičích granulí či steliva pro jejich ježčí partu. Starají se o tento tým ve svém volném čase, s ošetřením ježčích svěřenců ale pomáhají veterináři z univerzity.

Péče i ježčí tým je fuška

„Ježky máme všude. Původně jsme při rekonstrukci domu pro ně počítali se třemi místnostmi, jenže ty se rychle zaplnily. Teď máme ty nejmenší ježečky i v ložnici. Když já je prostě nechci nechat někde v zimě umrznout. Mnohé záchranné stanice jsou už přeplněné, a tak pomáháme i my,“ řekla Novinkám a Právu ochránkyně ježků s tím, že bez manžela Michala by péči o celý tým nezvládla. Byl to prý on, kdo před 15 lety přinesl v zimě domů prvního ježka.

Samice muflona se zotavuje po zásahu sekačkou

Domácí

Péče o ježky je náročná. Denně na ni Lorencovi potřebují tak čtyři až pět hodin. Sobotní velký úklid zahrnující dezinfekci prostor a náročnější ošetřování, ježkům je například nutné zastřihávat drápky, pak trvá zhruba 12 hodin. Navíc zhruba 40 ježků je handicapovaných.

Některé pokousali psi, jiné srazila auta. Zranění potřebují pravidelnou péči. V zimě jsou ježci ve vyhřátém domě, v létě jsou ti zdatní vypouštěni do přírody. Zbytek má na zahradě domu Lorencových prostorný venkovní výběh. Nelze je ale pustit bez dozoru na procházku.

Foto: Veterinární univerzita Brno

Péče o ježky je časově velmi náročná, navíc je asi 40 z nich handicapovaných.

Zdatní dostanou na jaře svobodu

„Za plotem na ně číhá nebezpečí. Proto si vždy jako dárek k Vánocům přeji další kus pevného oplocení, které jen tak nepřekonají. Při vypouštění do přírody je obtížné najít místo, kde se jim bude dařit dobře. Na mnoha místech jsou výři, kteří je bez váhání odloví,“ vysvětlila Lorencová. Své svěřence vypouští tam, kde už nějací ježci žijí. Je to prý jasný signál, že jde o bezpečný prostor. Lorencovi jezdí ježky vypouštět až na Blanensko nebo Vyškovsko.

Lidskou pomoc nyní potřebují ti z ježků, kteří jsou v tomto období malí, nevykrmení a celkově zesláblí. Ježek si obvykle v listopadu zaleze do některého ze svých úkrytů v přírodě, kde by měl až do jara odpočívat zimním spánkem, v podstatě stejně jako medvěd.

Lorencovi si po letech zvykli na to, že své ježčí partě věnují veškerý volný čas. Nejezdí ani na dovolené. Pomoc přivítají. Stačí jen přivézt kočičí granule, které ježkům šmakují nejvíce, na vrátnici brněnské Veterinární univerzity a nechat je tam pro ježčí mámu.

Hlídači domácích mazlíčků. Práce, která baví, ale rozhodně není pro každého

Styl

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám