Miroslav Sígl – Karel Helmich: Bezzubá kuchařka
Rubrika: Publicistika – Doporučení
| Vzpomínáte: 27. října 2009 na tomto místě Pozitivních novin jsem otiskl článek o svém příteli, dlouholetém leteckém novináři Karlu Helmichovi. Závěr článku končil citací jeho dopisu „šišlajícího dědečka“, protože mu na stomatochirurgii museli vytrhnout hned osm zubů. Abych mu udělal radost, sepsal jsem o něm ten článek. To si neumíte představit, vážení, jaká z toho vznikla mezi námi emailová korespondence: K: Již tři měsíce úpím úpornými bolestmi díky “hexenšúsu“. Medicína je na dovolené a na mne kálí. Já se bojím zakašlat, otočit na posteli a ráno vstávat. Dojdu tak maximálně se psem před dům. Uklidit po něm výkal je spojeno s ohnutím, což je na omdlení. Nyní mám naději dostat se na Homolku. M: Pěkný víkend Ti přeji navzdory Tvým neduhům. A mohu se v té souvislosti zeptat na Tvou Šárku? Nebo jsi zcela opuštěn? Vím, co je bolest, znám Tvůj současný hexenšús, ale věz, že my nemocní doufáme v uzdravení až do smrti... Čti si v mé knize Co víme o smrti, tam se dozvíš i pár legračních příběhů, citátů, vtipů, etc... Někde si to vypůjč (vyšla v roce 2006). K: Milý Mirku, jsme rodina na baterky. Šárka momentálně leží vedle v pokoji s teplotami a doufáme, že nemá prasečí chřipku. M: Líčíš to, ach, běda! Tak se žíti nedá! Na návštěvu přijdu rád, kdy zas budeš přijímat? K: Mirku, na víno kdykoli příští týden. Topinky nejsou na programu. M: Až se uzdravíš, tak to musíme zapít... Držím palce, myslím na Tebe... Letím na odhalení kamenné sochy jinému Karlovi (Hašlerovi) na Zámecké schody... Musel být hospitalizován, než se mu dásně zahojí a mohli mu zhotovit zubní protézu. Věren své tradici, že jde o člověka, „s nímž o zábavu není nouze“, jak jsem nadepsal i ten článek, kterým byl natolik potěšen, že nemohl zbůhdarma trávit čas mezi stomatology a hezkými zdravotními sestřičkami. Vzpomínal, co všechno si doma vařil, a protože se rád o své zkušenosti podělí, psal jeden recept za druhým. Ve schránce další „email“: K: Protože mi zuby udělali na stomatologické klinice dobře, napsal jsem jim Bezzubou kuchařku, kterou by mohli pacientům rozdávat jednak pro obveselení, jednak pro vaření, zvláště pak pro potěchu srdcí, jater a útrob vůbec, dočasně občanů bezzubých, jak v tom emailu stálo. Poslal mi „kuchařku“ s dovětkem: Zajímalo by mne, jestli je dobrá nebo blbá. Karel. Protože si myslím, že by mohla potěšit naše čtenáře (odpusťte, nevím, kolik je mezi Vámi bezzubých, není o co stát, ale zase nic tak hrozného to není). Sepsal ji tedy © Karel Helmich, doktor práva obojího, světského i církevního. A dobrou chuť přeje náš společný odborný konzultant MUDr. Jindřich Novotný, stomatolog. |
| Nejprve nezbytné motto: |
| Polévky Lze rozmixovat téměř všechny. Jedině boršče, slovenské kapustnice a buřtů s cibulí v nálevu dělaném s láskou, by bylo škoda. Pozornost však věnujme polévkám. CIBULAČKA PODLE EDITH PIAF Proslavené Břicho Paříže, jak je nazval Zola, již nenaleznete. Místo něj stojí výplod šíleného instalatéra Pompidua. Doplnit ho lze pouze artefakty Mistra Knížáka. Věčná je však cibulová polévka! Na oleji nebo na sádle necháte zesklovatět cibuli. Zalijete bílým vínem. Hodí se k ní topinky, které si tentokrát odpustíte. Stačí chléb bez kůrky. Přidáte česnek a nastrouhaný sýr. Rozmixujete, rozdělíte do misek a dáte na 10 minut zapéci. Bez Edithina „Rien, rien – ničeho jsem v životě nelitovala“ si cibulačku nemůžete vychutnat. GASPACHO V podstatě použijete zeleninu jako na lečo. Rajčata, papriky. K tomu přidejte okurku, i několik naložených v nálevu, cibuli, česnek, tři lžíce olivového oleje, krajíček veky namočený ve vinném octě, hrst vypeckovaných oliv, petrželovou nať, koření na gril a dvě deci červeného vína. Rozmixujte a dejte do lednice vychladit. Budete-li sami, pusťte si k polévce Ježkovu „O Španělsku si zpívám, Španělsko mám tak rád...“ Nebo Ravelovo Bolero pro ješitné intelektuály. TARATOR Je bulharského původu. Namixujete ji z okurky, česneku, kopru, rozdrcených ořechů, chleba namočeného v octě, koření podle chuti. Zalijte podmáslím, dvěma jogurty i třeba zakysanou smetanou. A protože si ji budete pamatovat z pláží černomořských, hodí se při ní poslouchat Debussyho Moře. I když jiného. MARAK PEYROT Je ovocná letní polévka systému „co zahrada a trh daly“. Jahody, hrozno, meloun, broskve, maliny, rybíz. Přidáte trochu cukru, citronovou šťávu, zakápnete stopičkou pálenky. V Čechách pak jistě rumem. Zakysanka neuškodí. Rozmixovat a vychladit. Protože je to polévka vyznavačů nemilosrdného Jehovy a modlitelů u Zdi nářků, naslouchejte při ní písni Kol Nidrei kantora Salomona Katze, která se tak líbezně vine do výšin klenby Jeruzalémské synagogy v Praze. PRDELANKA Má tak trochu frivolní jméno jako svatý Serapion. Naprosto to konzumentům nevadí. Jde o zabijačkovou polévku, kterou pořídíte, aniž byste museli zavraždit nebohého čuníka. Na sádle necháte podusit cibuli, přilijete vodu, vsypete sáček instantní hovězí polévky a přidáte jelítka zbavená špejlí a střívek. Opět mix. Bez krupek je nemyslitelná. Ty si povaříte v malém rendlíčku v masoxovém vývaru, aby změkly a šly jazykem rozmělnit na patře. Česnekem a majoránkou nešetříte. Hodí se pivko. Řezníci pijí slivovici a nic nečtou. Ani onu slavnou báji, ve které nese Bivoj kance na Vyšehrad. *** Malá poznámka na konec. Nikdy se neptejte lékařů, zda si smíte dát trochu piva, vína nebo slivovičky. Zakážou Vám to. Vaše neznalost pak hříchu nečiní, kteroužto pravdu objevili již dávno křesťanští hříšníci. |
| Předkrmy FALEŠNÍ ŠNEKOVÉ TUZEMŠTÍ „Faleš je, ženo, jméno Tvé“ říká pan herec Plachý v Hostinci u Kamenného stolu nebohé svedené hostinské. Téhož slova lze použít i u šneků tvářících se jako... Uvařte asi půl kila drůbežích žaludků a rozmixujte je. Přidejte mleté hovězí, česnek, majoránku, jedno vejce a trochu strouhanky. Můžete zakápnout sojovkou a olejem. Vše smícháte a vytvarujete do malých šištiček, aby se daly zastrčit do ulit. Ty seženete na procházce po louce se svým psem po šnecích, kteří vám pustoší zeleninu. To jenom na efekt. Dáte zapéci do stolního grilu a podáváte s vekou. Aznavour, Mireille Mathieu a deci veltlínu k tomu patří náramně. OLEJOVKY V misce rozmícháte rybičky, šalotku, vypeckované, na drobno nasekané olivy, olej, citronovou šťávu a špetku koření. Stačí rozmačkat vidličkou. Hodí se veka i sladší bílé. Literárně krmi podpoříte dílkem Stařec a moře, i když se Hemmingway pral s rybou daleko větší. Vám také olejovky nakonec nikdo nesní. MOZEČEK Dáte dohromady vejce, kvasnice rozmočené ve vlažném mléce, maličko sojové mouky a koření dle vlastní fantazie. Promícháte vidličkou. Dáte na pár minut do mikrovlnky a podáváte s vekou. Jako nápoj se osvědčilo mléko. Ve Francii dostanete mozečky pravé. Světovým se stanete, nazvete-li předkrm Brillat-Savarin. Ve Francii mléko? Toť otázka! ÚSTŘICE Jsou oblíbeným předkrmem našich důchodců. Zakápnuté citronem a zapité šampaňským dostanete i v Praze. Lépe je však dojet si na čerstvé do Cancale nebo do poetického portu Honfleur, což činí většina našich dříve narozených. Malebný přístav umocňuje požitek a je pln lahodné češtiny. Je jim rozhodně lépe než americkým rangers na invazním Utahu ve čtyřiačtyřicátém, který je kousek odtud a kam se půjdou jistě poklonit jejich oběti. V duši jim jistě bude znít bojový pochod „Pod tebou prapore náš...“ |
| Hlavní jídlo KUŘECÍ SMĚS NA ČESNEKU Kuřecí prsíčka nakrájíte na malé kousky, přidáte česnek, vejce, maličko hrubé mouky a bohatě přidáte ostřejšího koření. Rozmixujete na kaši. Uvaříte brambory a rozmačkáte je s česnekem a citronem. Jako doplněk může posloužit na drobno nasekaná okurčička smíchaná s hořčicí. Jako nápoj je ideální kterékoli jihomoravské bílé. Jste-li nároční, opatříte si kuřátko od farmáře, který se Vám zaručí, že jeho drůbež nebyla chována v klecích, ale procházela se po lukách a byla šťastná. A k vínu patří cimbál a nestárnoucí Jarmila Šuláková. Dáte-li si ovšem pokrm v západních Čechách, tak jedině s Konradiho dudáky a říznou plzní. RYBA V PIKANTNÍ OMÁČCE Uvařte spolu s celerem asi 25 deka rybího filé. Do vody dejte asi 3 lžíce balsamica. Vodu slejte, rybu a celer rozsekejte na drobno. Totéž můžete udělat se žampiony ze sladkokyselého nálevu. Zároveň si připravte omáčku ze dvou jogurtů a tří lžic majolky. Zakápněte ji vorčestrem a citronem. Trocha koření neuškodí. Podává se s vekou a několika deci chardonnaye. Množství neurčeno, neboť ryba, jak známo, chce plavat. Můžete si tím připomenout biblický příběh o Jonášovi a velrybě. CO JEDLI BAČOVÉ, KDYŽ SE CHTĚLI DOŽÍT STA LET Uvařili si brambory s kmínem a cibulí. Přidali petrželku a v horoucí vodě rozpustili brynzu a smetanu. Pije se žinčica. Mladší a zubatí si ovšem zakrojí slaninu, kterou spláchnou borovičkou. Ti se ovšem dožijí pouze devadesáti devíti let. Trochu připomíná podkerkonošské kyselo. A pakliže se z protější stráně ozývá fujara a zní zvonky ovčího stáda, borovičce odolá málokdo. Škoda Československé republiky! UZENÉ S HRACHOVOU KAŠÍ Hrachovou kaši uděláte snadno. Dnes hrách nepřebíráte jako Popelka, ale v úhledných krabicích ho seženete i u Vietnamců. Škoda ovšem vařeného prorostlého uzeného, které musíte rozmixovat. Kdyby Vám to bylo moc líto, spokojte se s volskými oky. Staří Řekové pokládali oči skotu za nejkrásnější. Říci o bohyni, že byla volooká, byla pocta. Zkuste však sdělit dnešní dámě, že má oči jako kráva. Orosený džbán musí být na stole. A ne malý! Chuť doplní řízný Radeckého marš s potleskem jako na vídeňském novoročním koncertě. PAŠTIKA STARÉHO MYSLIVCE Zajíce nebo jelena přejet nemusíte. Účet za poškozenou karoserii Vás přesvědčí, že je levnější je koupit. Maso, jatýrka, žampiony, slaninu, kořenovou zeleninu, jalovec, dvě vejce, v mléce namočenou žemli a koření zvané divočina semelete na masovém strojku. Směs podusíme asi půl hodiny. Potom ji rozetřeme do pekáčku a ve vodní lázni vaříme asi hodinu. Necháme vychladnout a vyklopíme na prkénko. Povrch potřeme sádlem a ozdobíme bobkovými listy, jaké nosili římští císaři kolem hlavy. Paštikou potíráme plátky veky, které můžeme ozdobit brusinkami. Jako aperitiv poslouží jalovcová, pro dobré trávení plzeň. Ke krmi se hodí kdysi populární hit „Už troubějí na horách jeleni...“ … Po těchto inspiracích popusťte uzdu své fantazie a vymýšlejte další a další recepty. Zaznamenejte si datum, kdy Vám stomatolog nasadí nové zuby, a týden před tím si naložte buřty s cibulí. Dojdou. |
| Sýry VZPOMÍNKA NA SLADKOU FRANCII Rozmícháte netučný tvaroh s jogurtem, přistrouháte bohatě česneku, přisypete majoránku, rozmarýn a spousty bylinek, které dostanete v sáčku. V kuchyni se vám rozvoní sladká Provence, v duchu uvidíte krajiny božského Cezanna i Goghovy slunečnice. Hodí se veka, která trochu připomíná křupavou bagetu. K sýru se hodí jedině Chateau Neuf du Pape nebo kterékoli moravské. Tak trochu v uchu zní Frére, žake, frére žake, dorme vú... BUDAPEŠŤ NEBOLI POZDRAV Z PUSZTY Pod tímto názvem je známý tvaroh s hojností papriky sladké nebo pálivé, kapary, nasekanou šalotkou, vytvarovaný do homolky, kterou korunuje ředkvička vytvarovaná do růžičky. Dochutit můžete grilovacím kořením i na drobounko nasekanou čerstvou červenou paprikou i minirajčátky. Normální je k sýru kornšpic. Bezzubá dáseň dá přednost vece potřené máslem. Podmáslí lze připustit. Nic však nezkazíte rubínovým bikaverem. Montyho čardáš pak přiloudí barack pálinku. TVAROH SUPER EXPLOSIVE Do hrnce nakrájíte olomoucké tvarůžky, proložíte kolečky cibule, bohatě okořeníte něčím ostřejším a zalijete pivem. Necháte za oknem a týden čekáte na to, až se jednotlivé komponenty spojí v jednolitou hmotu, vyluzující úžasný odér. Slabší členové rodiny bydlí v ten čas u příbuzných, znalci pak čichají k hrnečku, skoro již přetékajícímu, jako pan inženýr Böhm ke svým růžím. Připraven je chléb, máslo a u pravé ruky orosený džbán piva. Sedí-li okolo dřevěného stolu dobří kamarádi a na stěně je Ladův obrázek s hospodskou rvačkou, není co dodat. Snad jen to, že kdyby mudžahídové tento produkt objevili, nemuseli by na vyhazování amerických budov do vzduchu shánět semtex. Kdybyste si chtěli zapět, tak jedině něco z repertoáru U Fleků. |
| Tečka za gastronomickým opusem MRAŽENÁ KÁVA S UTAJENÝM ZLEM Ráno si svaříte silnou černou kávu s cukrem, necháte vystydnout a dáte do lednice. Vysoké sklenice naplníte zpola. Večer přidáte tři i více lžic polárkového dortu, zalijete koňakem nebo rumem (množství je na Vás) a dovršíte šlehačkou. Na špičku nasypete lžičku kakaového granka. Je nemyslitelné pít tento svod o samotě a tak připravíte poháry dva. Nápoj je to večerní a tak požitek zvýší hořící svíce a tichounce hraná Sonáta měsíčního svitu Ludwiga van Beethovena. Nápoje Na žádné popití chrup nepotřebujete. Lze tedy ochutnat podmáslí právě tak jako obsah láhve nalezené nedávno v Titaniku. Pitivo má své báje i pověsti, jako že plzeňské vyžene ledvinové kameny nebo že slivovice na jižní Moravě vyléčí i cirrhozu jater. Vy si musíte vybrat podle toho, co útroby snesou. Lze-li kombinovat Vaše léky se štamprdličkou, nebo jak se váš žlučník zatváří na čaj s rumem. A protože se zuby trhají převážně starším lidem, předpokládáme bohaté zkušenosti, které ovšem postrádají zapřísáhlí abstinenti. Platí tedy staročeské „Pij do polopita...“ *** |
| Na závěr zopakuji Karlovu kontrolní otázku: Je ta jeho „Bezzubá kuchařka“ dobrá nebo blbá? Prosím vás, odpovězte mu! Jedině tak přimějeme tohoto – myslím já – vtipného autora, aby psal do našich Pozitivních novin již přímo a ne zprostředkovaně. Bude mu ten život lépe utíkat, neduhy přestanou bolet, protože na ně nebude mít čas. |
Ilustrace © Karel Helmich
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 15. 11. 2009.
Další články autora
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jiří Suchý |
 |
Rudolf Křesťan |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Jan Krůta |
 |
PhDr. Jiří Grygar |
 |
Milan Markovič |
 |
Ivan Kraus |
 |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |