Antonín Tomalík mezi svými. Projděte si výstavu s kurátorkou Mahulenou Nešlehovou

Přibližuje dobový kontext, v jehož rámci se formovala umělcova tvorba. Akcentuje názorová zaujetí, s nimiž se identifikoval. Zprvu k nim patřily biblické náměty, v nichž nacházel analogie se svou životní zkušeností; následně se doslova našel v gestické malbě a ve strukturální abstrakci, jež mu od přelomu 50. a 60. let skýtaly možnosti sebevyjádření. Exponoval jimi tíživost existenciálních pocitů, jež plodila doba totalitního režimu. V tomto ohledu Tomalík patřil k nejodvážnějším tvůrcům. Koncem 60. let se Tomalík vrátil k podobenstvím, jež byly s to sdělit hloubku prožívané krize – překonat ji však nedokázal.