Berlín - Páteřní vodíková síť v Německu bude mít do roku 2032 délku 9700 kilometrů. Dnes to při představování plánů prohlásil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Německo počítá s vodíkem jako klíčovým zdrojem energie pro přechod na bezuhlíkové hospodářství.
Vodíkové produktovody nebude Německo budovat od základů, ale využije velkou část již existující plynovodní infrastruktury. Ministerstvo předpokládá, že 60 procent plánované sítě budou tvořit stávající plynovody, které projdou úpravou. Zbývající část vznikne zcela nově.
Habeck plánuje, že do financování vodíkové sítě se zapojí soukromý sektor, jako je tomu v plynovodní infrastruktuře, mimo jiné i díky přenosovým poplatkům. Síť bude rovněž od začátku navržena jako předimenzovaná s kapacitou 270 terawatthodin, ačkoli pro rok 2030 se očekává poptávka méně než poloviční. "Znamená to, že plánujeme pro budoucnost," řekl ministr.
Podle analýz by Německo mohlo vyrábět až polovinu vodíku, který bude potřebovat, zbytek chce dovážet. Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG), které Německo nyní buduje, chce v budoucnu využívat právě pro dovoz.
Německo počítá jako s jedním ze základů bezuhlíkového hospodářství s takzvaným zeleným vodíkem. Ten se vyrábí za pomoci obnovitelné elektřiny a je považován za čistou alternativu zemního plynu pro odvětví, jako je výroba oceli nebo chemický průmysl.
Do roku 2030 chce Německo proti roku 1990 snížit emise skleníkových plynů o 65 procent, do roku 2040 o 88 procent a do roku 2045 hodlá dosáhnout emisní neutrality. Jedním z pilířů tohoto plánu je elektrifikace. Do roku 2030 chce Německo získávat 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i z větrných a solárních elektráren.
