Nástroje umělé inteligence postupně nacházejí širší uplatnění v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI například k anonymizaci rozsudků, tedy odstranění osobních údajů před zveřejněním.
Jinde slouží k rešerším a právnímu výzkumu nebo vylepšenému vyhledávání v soudních databázích.
Umělá inteligence byla jedním z témat letošního Kolokvia Sítě předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie, které se konalo od čtvrtka do soboty ve Vídni. O výsledcích informoval v tiskové zprávě český Nejvyšší soud.
Informaci o využití prostředků umělé inteligence v soudních systémech členských států podal ve Vídni předseda irského Nejvyššího soudu Donal O’Donnell.
Uvedl, že francouzský kasační soud využívá k anonymizaci okolo dvou milionů rozsudků ročně softwarový nástroj, který je schopen dotvářet si algoritmus pro úpravu nejen rozhodnutí kasačního soudu, ale také odvolacích soudů.
Další možnosti uplatnění nachází umělá inteligence v různých zemích třeba při vydávání platebních rozkazů, přepisu mluveného slova do psaného textu, překládání rozhodnutí do jiných jazyků nebo vytváření návrhů určitých typů soudních rozhodnutí. Potenciál pro soudy je podle O’Donnella obrovský.
Síť předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie vznikla v roce 2004. Mezi přidružené členy patří Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Spojené království.
Pozorovatelský status má Albánie a Černá Hora, od loňského roku Ukrajina, letos získalo pozorovatelský status Srbsko.
Kolokvium se loni konalo v Brně, letos ve Vídni. Novým předsedou se stal Anders Eka ze švédského Nejvyššího soudu, místopředsednický post obhájil Petr Angyalossy z Česka.
