Odložená renesance? Takzvané malé modulární reaktory (SMR) měly vrátit jadernou energii na výsluní. Nyní byl však nejvýznamnější SMR projekt definitivně zastaven. Průmysl se obává o budoucnost, kritici cítí zadostiučinění. Co dál?
Zřejmě nejvýznamnější testovací projekt využití takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR) byl ukončen. Společnost NuScale Power Corp. spolu se sdružením energetických společností UAMPS v americkém státě Utah zrušila takzvaný „Carbon Free Project„, který plánoval výstavbu celkem šesti minireaktorů. Partneři projektu to ve středu oznámili ve společném tiskovém prohlášení.
„Jakmile jednou nasednete na mrtvého koně…“
Modulární reaktory měly být původně uvedeny do provozu v americkém státě Idaho v roce 2026 a poskytovat celkem 72 megawattů čisté elektřiny za cenu 55 USD za megawatthodinu. Americké ministerstvo energetiky dotovalo projekt od roku 2020 celkem 232 miliony amerických dolarů a až do jeho dokončení mělo následovat dalších 1,2 miliardy dolarů. Neustálá zpoždění a zvyšování nákladů však znervózňovaly partnery projektu energetické sítě v Utahu. Poslední cílové datum uvedení do provozu bylo stanoveno na rok 2029. A cena za megawatthodinu se podle analýzy think tanku Institute for Energy Economics and Financial Analysis (IEEFA) zvýšila na 90 – 100 dolarů (jak uvádí IEEFA ve své zprávě z listopadu 2022).
Jaderná fúze žádné rychlé řešení nepřinese
V oznámení se uvádí, že aby byl projekt ekonomicky životaschopný, muselo by se k odběru elektřiny zavázat 80 % účastníků sítě. „Toho prostě nebylo možné dosáhnout“, uvedl podle amerických médií generální ředitel společnosti NuScale John Hopkins ve středečním konferenčním hovoru. „Jakmile jednou nasednete na mrtvého koně, měli byste z něj zase rychle seskočit. To byl i tento případ.“
SMR: zklamané naděje
Neúspěch projektu je pro technologii SMR, s níž bylo spojeno mnoho nadějí, velkým úderem. NuScale je zatím jedinou společností, která má od americké vlády na výstavbu malých modulárních reaktorů licenci. SMR jsou malé jaderné elektrárny, které se mají vyrábět v továrnách a montovat na místě. Výstavba konvenčních jaderných elektráren je nesmírně složitá a obvykle s sebou nese velká zpoždění a astronomické nárůsty nákladů – minireaktory oproti tomu měly být postaveny rychle a levně.
Jaderná energie je fatou morgánou
Kritici se však domnívají, že tato technologie není schopna splnit naděje, které se do ní vkládají. Neúspěch projektu v Utahu ukazuje, že tvrzení, že malé modulární reaktory budou levnější, je nepravdivé, uvedl David Schlissel z IEEFA pro oborové médium Energy Wire. „Pokud něco zní, jako by to bylo příliš hezké, než aby to byla pravda, pak tomu tak pravděpodobně také je.“
Obecně lze říci, že malé modulární reaktory musí překonat ještě několik problémů, než budou připraveny k uvedení na trh. Stále ještě neexistuje škálovatelný model výroby, povolovací řízení jsou komplikovaná a najít místo pro stavbu není o mnoho snazší než u klasických jaderných elektráren. Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) budou první malé modulární reaktory připojeny k síti nejdříve v roce 2030.
Partner projektu přechází na větrnou a solární energii
Generální ředitel společnosti NuScale John Hopkins nicméně ve středečním konferenčním hovoru vyjádřil přesvědčení, že jeho společnost bude v budoucnu schopna realizovat své první projekty SMR. Americké ministerstvo energetiky ve svém prohlášení označilo neúspěch projektu malých modulárních reaktorů za „politováníhodný“, ale zároveň dodalo: „První realizace tohoto typu může být složitá.“ Dosud provedené práce jsou navíc cenné pro budoucí projekty v této oblasti.
Odborník na energetiku: „Neznalost politiků je děsivá“
Energetické sdružení UAMPS označilo toto rozhodnutí za „zklamání“, ale za „nejlepší cestu vpřed“ pro 50 členů sdružení. Nyní se budou zkoumat alternativní možnosti – například rozšíření větrné a solární energie jako i využití vodíku.
