Agresivita má různý původ i důvod

Kdo ví, zda je to jedno nebo druhé nebo snad záleží na všem? Podobnými otázkami si lámou vědci hlavu i u lidí. Geny, výchova a prostředí vygenerují úžasný mix, který můžeme nazývat osobností. Nicméně u psů, respektive různých plemen, inklinujeme často k zobecňování charakteru, což má částečně smysl, ale neplatí to stoprocentně. I labrador může být agresivní.

Psi se mohou projevovat agresivně v různých situacích, které jsou víceméně přirozené. Jde především o teritoriální, posesivní nebo sociální agresi. Také nemocní nebo ohrožení psi reagují agresivně, ale v těchto případech je důvod čitelný. Ač pochopitelný tak rozhodně ne žádaný, nicméně s takovou agresí se dá pracovat.

Psa je možné vycvičit a jeho chování korigovat. Někdy je nutné požádat o pomoc profesionálního trenéra, psa vystavovat různým situacím, zkušenosti formovat a nakonec jej naučit reagovat přiměřeně.

Bezdůvodná agrese u psů

Jenže pak je tu také bezdůvodná agrese. Nezvladatelný pes by měl být ale rozhodně veterinárně vyšetřený po zdravotní respektive psychické stránce. Závěrem vyšetření může být zjištění, že pes je v podstatě duševně narušený nebo chcete-li nemocný.

Pro internetový portál PESWEB se k bezdůvodné psí agresi vyjádřila zvěrolékařka MVDr. Hana Žertová. Odbornice prozradila, že i psi mohou trpět duševními onemocněními a v tom případě skutečně dochází k projevům agrese bez příčiny.

Žertová přímo uvádí, „Genetické dispozice k němu (bezdůvodnému agresivnímu chování) jsou prokázané, ale záleží hodně na prostředí a na zacházení již s březí fenou a posléze s čerstvě narozenými štěňaty. Čím více stresu, ať už z nevhodného prostředí nebo z nervózní a nepřátelské atmosféry, tím pravděpodobnější je, že onemocnění propukne.“ Také uvedla, že se tyto psychické poruchy zpravidla projevují u samců a po dosažení dospělosti, což vede k úvaze, že také testosteron hraje roli.

Proč je pes bezdůvodně agresivní?

U psů lze sledovat nejen poruchy v mozku, které lze přirovnat k epilepsii, ale také poruchy osobnosti či schizofrenii. Některé tyto stavy lze určit lépe než jiné, může jít i o kombinaci, nicméně vždy vyžadují vyšetření odborníky.

Někdy je možné zvířeti pomoci, a pokud jde o nápravu životních podmínek, pak je řešení poměrně jednoduché. Nicméně někdy nelze situaci řešit jinak než eutanazií, neboť je takové zvíře vyloženě nebezpečné, a to jak cizím lidem, tak i „vlastní“ lidské rodině a majiteli.

V těchto případech nejede o agresivitu plemen, která byla šlechtěna pro boj s velkými predátory a na ochranu člověka, později na psí zápasy a podobně. Jde o zvířata napříč plemeny. Dispozice se ale může dědit, a tak i onen agresivní, například schizofrenní labrador, může zplodit potomka se stejnými bezdůvodně agresivními sklony.

Související články

Zdroje: pesweb.cz, puppydu.cz