Statistiky policie čítají mnohem méně případů. „V roce 2023 dosud evidujeme 9 skutků spáchaných z nenávisti vůči minoritním sexuálním či genderovým skupinám. Za celý rok 2022 to bylo 13, v roce 2021 pak 11,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Dodal, že se jedná o různé trestné činy, kde byla zjištěna primární motivace jako nenávist vůči minoritním sexuálním či genderovým skupinám. Advokátka Klára Kalibová z organizace In IUSTITIA ale poznamenala, že LGBTQ+ lidé útoky se bojí útoky policii nahlašovat.
Je to ponižující handl, hodnotí LGBT právnička debatu o manželství pro všechny |
Podle statistik organizace letos bylo kvůli své sexuální orientaci napadeno 60 lidí. Loni to bylo 90. Čísla započítávají statistiky policie, klienty, kteří se na neziskovku obracejí s žádostí o pomoc, a oběti či svědky incidentů, kteří vyplnili formulář na webových stránkách.
„Jedná se o fyzické i verbální útoky. Poslední dobou ale narůstají fyzické namířené proti gayům, až jsme tím v poradně překvapení. Napadení navíc bývají třeba jen proto, že se vedou za ruku jako pár,“ podotkla Kalibová.
„Být obětí předsudečného násilí je těžká situace. Zároveň třeba mají obavu posílenou třeba nějakou předchozí špatnou zkušeností při nahlášení, buď vlastní či v rámci komunity. V minulosti se objevila řada informací o tom, jak policie nedobře zacházela s člověkem, který se pokusil homofobní nebo transfobní útok nahlásit,“ podotkla Kalibová.
Útok v BratislavěDevatenáctiletý Juraj Krajčík 12. října 2022 před bratislavským gay barem Teplárna zastřelil dva muže ve věku 23 a 26 let. Také vážně poranil osmadvacetiletou ženu. Z místa činu prchnul, následně spáchal sebevraždu. Před útokem vyvěsil sociální síť X pětašedesátistránkový manifest, ve kterém vyzýval k násilí proti Židům a LGBTQ+ lidem. Útočník byl synem slovenského politika Juraje Krajčíka, který ve volbách v roce 2020 kandidoval za konzervativní a nacionalistickou stanu Vlast Štefana Harabina. Ten svého syna označil za oběť. Další slovenští i čeští politici útok odsoudili. |
Dodala, že někteří klienti In IUSTITIA mají také problém s tím, že policie útoky nevyhodnocuje jako násilí s předsudečnou pohnutkou. Organizace byla také jednou z 23 neziskovek, které loni po vraždách v Bratislavě vyzvaly k větší ochraně sexuálních menšin.
Ve výzvě organizace požadovaly mimo jiné manželství pro všechny, přísnější tresty za útoky na sexuální menšiny v trestním zákoníku a zastavení kastrace při úřední změně pohlaví.
Navrhuje se i zrušení kastrací trans lidí
Organizace kvůli tomu jednaly i s ministerstvem spravedlnosti, což potvrdil mluvčí resortu Vladimír Řepka. Ten podotkl, že si ministerstvo uvědomuje, že je problematika předsudečného násilí citlivé téma, které se momentálně diskutuje na úrovni předsedů stran a koaličních poslaneckých klubů.
„Je potřeba uvést, že fyzické násilí na komkoli je samozřejmě trestné, veřejné podněcování k nenávisti rovněž. Spáchání nejzávažnějších trestných činů proti životu a zdraví na jiném z důvodu odlišné pohlavní orientace již za současného právního stavu může být považováno za spáchání činu ze zavrženíhodné pohnutky, což je u těchto trestných činů okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby,“ sdělil iDNES.cz Řepka.
Dodal, že v případě spáchání závažných činů proti životu a zdraví z důvodu odlišné pohlavní orientace se na ně může vztahovat zavrženíhodná pohnutka z „národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti“.
Slovenské volby vyvolávají obavy mezi LGBT+ lidmi. Bojí se i omezení práv |
Připomněl i to, že trestní zákoník pokrývá i násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci či podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Tématu rovnosti sexuálních menšin se věnuje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Uvedla, že řada potřebných opatření je součástí připravené Strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR na léta 2023 - 2028. Výbor pro pro práva LGBTI+ lidí při Radě vlády pro lidská práva by ho měl v nejbližší době poslat do mezirezortního připomínkového řízení.
Důležité podle Laurenčíkové je, aby se narovnala práva v oblasti manželství pro všechny a vyrůstání dětí v duhových rodinách. Dále pak zrušení povinných kastrací v procesu úřední změny pohlaví.
30. března 2023 |
„V gesci ministerstva spravedlnosti proto již vznikla legislativní úprava, která ukončí tuto nehumánní praxi. Je třeba připravený návrh co nejdříve posunout do schvalovacího procesu. Jde o lidské životy i o mezinárodní renomé České republiky. Lidskoprávní výbor OSN označil povinné kastrace jako mučení,“ připomněla Laurenčíková.
Návrh, který počítá s tím, že by k úřední změně pohlaví stačilo osobní prohlášení a lékařské doporučení, zatím ale nebyl vložen ani do meziresortního připomínkového řízení. Resort spravedlnosti přitom záměr oznámil již v letos v březnu.