Předseda Petr Mlsna své úvodní slovo zaměřil na shrnutí činnosti a hlavních aktivit ÚOHS v posledním roce a představení jednotlivých témat konference. Krátce se věnoval také úloze soutěžních úřadů v řešení inflace, když připomněl, že ÚOHS provedl v této souvislosti zrychlené sektorové šetření u několika potravinových komodit, avšak podobně jako další soutěžní úřady v zahraničí, nenašel bezprostřední indicie o tom, že by k prudkému nárůstu cen přispívala zvýšená míra protisoutěžního jednání. Přesto získané údaje o koncentraci na prověřovaných trzích mohou vést k dalším úvahám, zejména o dostatečnosti nástrojů, kterými soutěžní úřad může trhy ovlivňovat.

Úřad dále dokončil na počátku tohoto roku dvouleté sektorové šetření v oblasti distribuce léčiv, jehož výsledkem byla mj. i řada doporučení směřujících k rozvoji soutěžního prostředí v dané oblasti. Předseda Mlsna oznámil také brzké zahájení dalšího sektorového šetření, které se bude týkat oblasti odpadového hospodářství.

Úspěšně se podařilo dokončit také legislativní proces u novely soutěžního zákona, která zejména transponovala směrnici ECN+. V návaznosti na novelu pak Úřad vydal nové revize svých soft law dokumentů o leniency, narovnání, de minimis a alternativním řešení soutěžních problémů. V přípravě je rovněž revize guidelines k ukládání trestů a zcela nová metodika týkající se zohledňování compliance programů jako polehčující okolnosti. První zmíněné oznámení již prošlo veřejnou konzultací a mimo jiné přináší nezanedbatelné zvýšení pokut za nejzávažnější horizontální kartely. "Kartely se prostě nesmí vyplatit a trest za ně musí odstrašovat," uvedl doslova předseda ÚOHS.

Petr Mlsna rovněž zmínil některé konkrétní případy, o nichž Úřad vydal rozhodnutí, například první ze série případů bid rigging dohod v oblasti rekonstrukcí a zabezpečení železničních přejezdů nebo několik vertikálních dohod RPM, které podle zjištění Úřadu v mnoha případech pokrývají celá odvětví ekonomiky. Z procesního hlediska byly zajímavé také případy protisoutěžních hazardních vyhlášek hlavního města Prahy, při jejichž rozhodování předseda Úřadu nově přistoupil k problematice uplatnění absorpce v souvislosti s trháním skutku.

Na témata nastíněná předsedou Úřadu navázal místopředseda Kamil Nejezchleb v úvodním panelu Co nového v hospodářské soutěži. Úřad se podle něj hodlá více zaměřovat na velké soutěžitele, jejichž jednání má dopad na větší skupiny spotřebitelů, přičemž bude přísnější. Současně však na druhé straně bude nadále oceňovat efektivní spolupráci a motivovat k ní účastníky řízení. Méně důležité případy se budou více ukončovat soutěžní advokacií nebo prostřednictvím závazků, a to i v případech, které v minulosti pravidelně končívaly pokutami. Místopředseda ÚOHS také prozradil počty dosud zahájených řízení a vydaných rozhodnutí a oznámil zahájení veřejné konzultace k zohledňování compliance programů.

V úvodním panelu vystoupil také nový předseda Protimonopolného úradu Slovenské republiky Juraj Beňa, jenž představil některé své záměry, například zvýšit ex offo aktivitu úřadu, nezaměřovat se pouze na kartely typu bid rigging a vytvořit silný analyticko-ekonomický útvar. Johannes Persch z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise hovořil o revidovaných guidelines k horizontálním dohodám, které nově zahrnují možnost zohledňovat kritérium udržitelnosti. Přiblížil publiku také proces začínající evaluace nařízení 1/2003, vytváření metodiky k článku 102 SFEU nebo případ Google AdTech. Andris Eglons z lotyšského soutěžního úřadu se věnoval především problematice využívání odposlechů soutěžními úřady, když prezentoval lotyšskou právní úpravu této věci a konkrétní případy jejího využití.

Keynote speech konference pronesl předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka, který se podrobně věnoval posuzování soutěžních případů správními soudy. Vysvětlil, že nároky soudů na vymezení předmětu skutku se zpřísňují v souvislosti s tím, v jaké fázi řízení se Úřad pohybuje. V počáteční fázi postačí jen důvodné podezření, aby bylo legální uskutečnit ve věci místní šetření, avšak v rozhodnutí již musí být Úřad velice precizní, aby v soudním přezkumu obstál. Současně předseda NSS uvedl, že soudy se snaží najít rozumnou míru, aby svými nároky zcela neznemožnily Úřadu vykonávát svou činnost.

Další konferenční panel byl zaměřen na problematiku hospodářské soutěže a sportu. Michal Petr z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a advokát Jan Kupčík z AK Schönherr se zamýšleli nad tím, zda je oblast sportu natolik specifická, aby v ní byla soutěžní pravidla uplatněna jen v omezené míře. V této souvislosti připomněli například nedávné i probíhající případy u Soudního dvora Evropské unie. Vedoucí oddělení kartelů ÚOHS Petra Košťálová seznámila účastníky s aktuálními případy posuzování soutěžních dopadů prodeje vysílacích práv české fotbalové a hokejové ligy a popsala také existující modely prodeje vysílacích práv ve sportu. Protisoutěžní dohody pokutované v oblasti sportu polským soutěžním úřadem posléze představila Anna Glogowska.

Závěrečný panel prvního dne Svatomartinské konference byl zaměřen na problematiku spojování soutěžitelů. Vedoucí oddělení fúzí Martin Vitula prozradil, že Úřad v příštím roce uskuteční veřejnou konzultaci, jejímž smyslem bude shromáždit názory odborné veřejnosti na možné změny v právní úpravě spojování soutěžitelů. Úpravy by podle něj mohly spočívat ve změně notifikačních kritérií nebo ve větším využití zjednodušeného řízení. K problematice se následně vyjádřili advokáti Petr Zákoucký z Dentons a Robert Neruda (Havel&Partners), kteří upozornili například na významné zvýšení administrativní zátěže a nákladů na uskutečnění spojení soutěžitelů, problematičnost povolování vzniku společných podniků, které ani nepůsobí na českém trhu, nebo nedávné kontroverzní případy Illumina/Grail a Towercast. Judit Buránszki z maďarského soutěžního úřadu seznámila české publikum se systémem dobrovolných notifikací, který od roku 2017 funguje v Maďarsku.

Druhý den Svatomartinské konference patřil také významné tržní síle. V panelu o prvním roce zkušeností s druhou velkou novelou zákona o významné tržní síle zasedli místopředseda ÚOHS Petr Solský, advokáti Pavel Dejl a Jiří Brož a také zástupkyně chorvatského soutěžního úřadu Marijana Mutavdžić a Nikolina Radanović.
Místopředseda Petr Solský shrnul změny přinesené do české právní úpravy transpozicí tzv. UTP směrnice a připomněl, že zákonodárce šel v některých ohledech nad rámec směrnice, zejména u kritéria národního obratu, obligatorní písemnosti smluv a náležitostech smluv, ve výčtu nekalých praktik, povinnosti posouzení vzájemné tržní síly a informací o výši obratu. Připomněl, že otázka podnákupních nebo podnákladových cen a regulace cenových praktik není součástí zákona o významné tržní síle, neboť tuto problematiku řeší zákon o cenách. Stejně tak prostřednictvím ZVTS nedochází k regulaci nákupních/slevových akcí.

Úřad se v roce 2023 zaměřil především na osvětovou činnost, když uskutečnil několik desítek školení o novele zákona pro všechny oborové svazy a sdružení, kterých se ZVTS může týkat. Úřad rovněž analyzoval trhy v zemědělsko-potravinovém řetězci a provedl zrychlené sektorové šetření některých potravinových komodit. Úřad dále vydal několik metodik a stanovisek k novému zákonu. Konkrétní správní řízení podle nové úpravy zatím zahájena nebyla, protože běží roční přechodná lhůta na uvedení smluv a postupů do souladu se zákonem.

Advokáti Pavel Dejl (AK Kocián Šolc Balaštík) a Jiří Brož (AK Becker a Poliakoff) se věnovali zejména ustanovení § 3 odst. 2 ZVTS. Ustanovení, které říká, že kromě obratových kritérií přenesených z UTP směrnice má VTS rovněž odběratel, jehož obrat v České republice přesáhne pět miliard korun, je značně problematické, neboť umožňuje řadu různých výkladů. Podle výkladu ÚOHS je třeba chápat odst. 1 a 2 ve vzájemném souladu a vždy by měla být posuzována vzájemná síla odběratele i dodavatele a výklad dle směrnice má tedy přednost. Podle Pavla Dejla naopak směrnice akcentuje vyjednávací sílu, zatímco u českého kritéria se hovoří o tržní síle a dovede si tedy představit aplikaci obou kritérií vedle sebe. Jiří Brož byl opačného názoru a současně dodal, že v současné době není přesně vymezeno, kterých produktů se ZVTS. Za výrazný problém označil oproti směrnici výrazně zvýšený počet zakázaných praktik, které jsou mnohdy značně neurčitě vymezeny. Konkrétní zkušenosti a případy postihů za nekalé obchodní praktiky pak prezentovaly dvě zástupkyně chorvatského soutěžního úřadu Marijana Mutavdžić a Nikolina Radanović.

Na panel přímo navázal workshop týkající se praktických otázek služeb v potravinovém řetězci. Jana Šlapáková (ÚOHS) svou prezentaci zaměřila zejména na právní rámec poskytování služeb v potravinovém řetězci, který vychází z evropské směrnice č. 633/2019, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, a ze zákona o významné tržní síle. Výčet jednotlivých služeb je obsažen ve směrnici. Zákon č. 395/2009 používá právní pojem "služby související s nákupem a prodejem potravin" (související služby). Dle Úřadu je společným rysem souvisejících služeb jejich nezbytnost nebo potřebnost. Živou diskuzi rozpoutaly detailní požadavky Úřadu na odhad nákladů související služby jako nezbytnou součást smlouvy. Zástupci Úřadu vstřícně vyslechli připomínky z auditoria a slíbili, že se jimi budou zabývat, přičemž zopakovali, že stanoviska Úřadu nejsou dogmaty, ale reflektují praxi. Bude-li v tomto ohledu panovat odborná shoda, je Úřad připraven svá stanoviska upravit. Metodická podpora Úřadu směrem k odborné veřejnosti bude v příštím roce rozšířena o pořádání metodických dnů i pro oblast významné tržní síly.

Jana Buršíková (Rohlík.cz) prezentovala případovou studii zaměřenou na inovativní služby související s prodejem potravin v digitálním prostředí.

Na druhém workshopu o novele zákona o ochraně hospodářské soutěže nejprve Igor Pospíšil a Jana Konopiská z ÚOHS probrali některé instituty, jichž se změna zákonné úpravy dotkla. V narovnání i zohledňování compliance došlo k posílení správního uvážení Úřadu, a to na základě zkušeností s dosavadním využíváním. V některých případech totiž nedocházelo k žádoucím procesním úsporám a soutěžitelé brali tyto instituty jako automatický nárok na slevu z pokuty. Jana Konopiská představila pozměněnou koncepci ve využívání soutěžní advokacie, závazků a proritizace.

Jako nejkontroverznější součást novely jsou vnímány změny u pokut, zejména v souvislostí s Úřadem představenou revizí metodiky trestů. Advokátka Ivana Dobíšková Halamová se věnovala podrobnému rozboru nové metodiky Úřadu, jíž vytkla například chybějící úpravu pokut za přestupky FO, za některé přestupky PO (například při nesoučinnosti PO) či podrobnější pravidla pro pořádkové pokuty. Největší pozornost však věnovala navýšení pokut za nejzávažnější přestupky, kdy by pokuty měly podle jejích kalkulací vycházet na téměř dvojnásobek. Tomuto výkladu oponoval v diskuzi místopředseda Úřadu Kamil Nejezchleb, podle kterého metodika pouze reaguje na dosavadní praktické zkušenosti Úřadu a současně zcela legitimně odráží změnu přístupu ÚOHS k nezávažnějším typům protisoutěžního jednání i snahu více zatraktivnit leniency program a motivovat soutěžitele k jeho využívání.

Profesor Josef Bejček z Katedry obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v závěru workshopu důrazně vystoupil proti novým trendům, které se snaží do soutěžní politiky přinést nové exogenní "mimosoutěžní" cíle. Anitrust není podle něj vhodný k prosazování zcela cizorodých zájmů jako je například udržitelnost (zvláště když je tento pojem značně neurčitý) nebo k vymáhání ochrany soukromí.