Umění jíst a milovat. Juliette Binoche je obětí labužnické vypočítavosti
Rychle rozpálit kamna, dát péct telecí, něžně vyškrábat morek z kostí a oprášit stará vína ze sklepa. Umění jíst a milovat, přehlídka nepřeberných gastronomických i kinematografických rozkoší, si svým pečlivě zvoleným menu vysloužila cenu za nejlepší režii v Cannes. A zcela právem, ač trochu přikořenění by si zasloužila.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Snímek Umění jíst a milovat původem vietnamského režiséra a scenáristy Anh Hung Trana, známého díky snímkům Vůně zelené papáje či Norské dřevo, je oslnivý ve své přepychové hojnosti a radosti ze sdíleného jídla.
Tran volně vychází z francouzské klasiky spisovatele Marcela Rouffa La Vie et la Passion de Dodin-Bouffant, Gourmet (1920, Život a vášeň labužníka Dodin-Bouffanta). Marcel Rouff se pro postavu Dodina nechal inspiroval skutečným gastronomickým dandym Jeanem Anthelmem Brillat-Savarinem. Ten je mimo jiné autorem díla Fyziologie chuti (1825), pokusu o takřka náboženský výklad stravování.
Tvůrci filmu Savarinovi několikrát vzdávají hold, ať už v podobě citování jeho aforismů a anekdot právě Dodinem, nebo přítomností jeho podobizen a knih v prostředí kuchyně.
Umění jíst a milovat adoruje francouzské kulinářské umění. Přesto se v záplavě lahodných pokrmů skrývá i kůstka, která může strávníkům zkazit chuť k jídlu i životu.
Láska prochází žaludkem
Je léto roku 1885 a v zahradě francouzského zámečku právě začíná nový den – čím jiným než sběrem zeleniny. Kuchařka Eugénie (Juliette Binoche) už od rozbřesku
