Jaroslav Heyrovský byl za polarograf nominovaný na Nobelovu cenu celkem osmnáctkrát
Životním heslem českého vědce Jaroslava Heyrovského bylo „Pracuj, dokonči, publikuj.“ Na Akademickém gymnáziu seděl v jedné lavici s Karlem Čapkem.
Bavila ho chemie, fyzika a matematika. Začal ji studovat na Karlově univerzitě, a pak ho zájem o biochemii zavedl až do Londýna. Roku 1922, ve dvaatřiceti letech, objevil metodu používající měření elektrického proudu, který prochází rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává.
Takto získával informace o druhu a množství látek v roztoku obsažených. Výsledky měření jsou cenné při chemické analýze a základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Protože si byl Jaroslav Heyrovský vědom významu svého objevu, později nazvaného polarografie, ihned se skupinou spolupracovníků zahájil další výzkumy.
O čtyři roky později se svým japonským spolupracovníkem Masuzó Shikatou zkonstruovali polarograf, přístroj, který měřené veličiny zapisoval. Za objev polarografické metody a jejího využití v analytické chemii převzal roku 1959 z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. Nobelovu cenu za chemii. Heyrovský byl nominován už mnohokrát před tím, vyšlo to až po osmnácté, 37 let od jeho životního objevu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
