Citlivá duše. Meghan Fox přiznala potrat! Holčičce věnovala dojímavou báseň
To, že má krásná americká herečka Megan Fox (37) citlivou duši, dokazuje jí právě vydaná první kniha básní Pěkní kluci jsou jedovatí. Kniha obsahuje více než 70 básní, které doplňují eroticky nabité ilustrace japonské ilustrátorky Audrey Kawasaki, ale není určena pro slabé povahy. Výpovědi ve verších jsou velmi osobní a plné bolesti, v jedné se Fox zmínila i o její ztrátě dcerky. Herečka má tři syny s exmanželem Brianem Austinem Greenem (50). Je zasnoubená s hudebníkem Machine Gun Kellym (33), ale tam to místy skřípe.
První sbírka znepokojujících veršů herečky Megan Fox vyšla v úterý. Autorka napsala da prologu své přesvědčení, že je „obětním beránkem krásných, do sebe zahleděných idiotů“, kteří ji pronásledují. Sama sebe popisuje jako „beznadějně romanticky otevřeného člověka“ a dodala, že „ jednoho dne se to však stalo. Jeden ze zmíněných idiotů mě konečně zlomil.“ Právě tehdy se z ní měly vylít básně s pocity „izolace, trápení, sebepoškozování, zoufalství, touhy, nepokoje, zuřivosti a všeobecné úzkosti“. Dá se jen tipovat, který z jejích „idiotů“ jí zlomil.
Na obálce, kterou ilustrovala japonská umělkyně Audrey Kawasaki, je zobrazen had, který se plazí přes pár per s piercingem. Ve více než 70 básních se autorka zabývá širokou škálou témat včetně sexu, zneužívání, znásilnění a vraždy, což se odráží iv jejich názvech jako například Znásilnění, Pohřby jsou pro milence, Proč bych si přála být gay, a měla čerpat z jejího života i fantazie. Ve dvou silných básních Megan vzpomínala na svůj potrat přibližně desetitýdenního plodu – děvčátka: „Možná kdybych nebyla… možná kdybych… Chci tě držet za ruku, slyšet tvůj smích, ale teď musím říct sbohem, když tě vytrhávají z mého vnitra. Zaplatím jakoukoliv cenu, řekni mi prosím, jaké je výkupné za její duši ?“
Minulý rok věnoval Megan a jejich „nenarozenému dítěti“ její snoubenec, pop-punkový zpěvák Machine Gun Kelly, své vystoupení na Billboard Music Awards. Megan v rámci propagace její knihy uvedla, že básně napsala „ve snaze odstranit nemoc, která se ve mně zakořenila kvůli mému mlčení“. Básně pro ni byly jistou formou terapie, jakož i zcela jasně napsala: „Celý svůj život jsem strávila udržováním tajemství mužů, bolí mě tělo z toho, že jsem nesla tíhu jejich hříchů. Moje svoboda žije na těchto stránkách…“. Snad se jí duši tímto intimním sdílením skutečně ulevilo.