Fitzgeraldovi se v jeho románech povedlo zachytit výjimečnou dobu. První světová válka sotva skončila a svět vyrazil kupředu plnou silou podpořenou průmyslovým rozvojem a optimistickým očekávám lepších časů. Lidé chtěli dohnat vše, co jim válka vzala. To je i jeden z motivů Velkého Gatsbyho. Zrušit uplynulý čas a začít znovu.
Městské divadlo Brno si jako výchozí text pro jevištní ztvárnění slavného díla vybralo adaptaci zkušeného amerického režiséra, dramatika a scenáristy Simona Levyho. Velký Gatsby je jednou z jeho tří adaptací Fitzgeraldových románů. Dalo by se říct, že tvůrci brněnské inscenace se obrátili k odborníkovi nejpovolanějšímu. Předností Levyho přepisu je to, že plně respektuje slavnou předlohu. Spoléhá se na sílu původního textu a snaží se nám ho v co největší míře zprostředkovat. Přesto se zdá, že tu něco důležitého chybí.
Převedením příběhu do dialogů je zdůrazněna ústřední romantická linka Gatsbyho lásky k Daisy. Ta se v době, kterou musel strávit na evropském bojišti, provdala za někoho jiného. Daisin bratranec Nick Carraway je v této romanci vedlejší postavou. V románu má ale důležitou roli vypravěče a my veškeré dění vidíme jeho očima. Autorův přitažlivý způsob vyprávění se vyznačuje na oko mírně lehkovážným tónem mladých lidí odhodlaných se bavit a glosovat okolní dění s jistou dávkou ironie. Především je však autor velmi vnímavým pozorovatelem, takže se popisovaný, téměř pohádkový, svět bohatých a úspěšných prolíná s tragickými lidskými osudy skrytými pod povrchem. Podstatné také je, že jednotlivé charaktery se nám odkrývají postupně, během řady situací.
V inscenaci je však důležitá role vypravěče upozaděna. Nickovy možnosti přesvědčivě nám zprostředkovat překotný svět své doby v jeho barvitosti a hektičnosti jsou omezeny. Působí proto trochu nevýrazně a nedává tak divákovi dostatek prostoru se s ním ztotožnit. Také některé postavy, například Daisy, se nám rozkrývají až příliš brzy, místo, abychom teprve postupně odhalovali jejich charakter.
Scéna využívá více úrovní a dává tak příležitost k pohybu, což je důležité třeba při tanečních vstupech, které dávají inscenaci potřebný „jazzový“ rozměr. Zároveň však také platí, že scénické pojetí je vcelku střídmé a nenavozuje pocit honosných sídel společenské smetánky, v nichž se děj převážně odehrává.
Kostýmy i celková stylizace postav si dávají záležet na dobové věrohodnosti. To se dá konstatovat o celém pojetí inscenace. Je nutné ocenit, že se hra nesnaží přetvářet původní text do jiných poloh i to, že nám zprostředkovává jedno z důležitých děl moderní literatury.
DIVADLO: VELKÝ GATSBY
Autor: Francis Scott Fitzgerald
Dramatizace: Simon Levy
Režie: Petr Gazdík
Scéna: Petr Hloušek
Kostýmy: Eliška Ondráčková Lupačová
Hudba: Lukáš Janota
Premiéra: 4. 11. 2023
Hrají: Lukáš Janota, Jan Brožek, Kristýna Daňhelová, Diana Velčická, Dušan Vitázek, Ondřej Studénka, Zuzana Holbeinová, Johana Gazdíková, Jakub Uličník, Milan Němec, Eva Jedličková, Jan Valeš, Patrik Bořecký, Mária Lalková, Ivana Vaňková, Michal Matěj
www.mdb.cz
