Zahradnické nůžky za slovník. Překladatelé pracují za minimální mzdu, kvůli financím odchází z oboru
Bez překladatelů bychom si nepřečetli Jo Nesbøho, Agathu Christie nebo knihy Betty MacDonaldové. V současné době je ale jejich práce nejistou výplatou. Mnoho českých nakladatelů totiž čeká i měsíce na proplacení faktur od distributorů. Proto teď mnoho překladatelů mění na čas povolání. A slovník tak vyměnili třeba za zahradnické nůžky.
„Teď je to tady pěkně prosekaný,“ komentuje překladatelka Michala Marková, se kterou stojíme pod pražským Vítkovem. Právě tam ještě před několika týdny chodila mezi podzimně zbarvenými stromy a natírala malý porost herbicidy.
„Nechtěla bych vyvolávat dojem, že jsem úplně změnila kariéru, ale musím říct, že jsem si letos v létě fakt hrábla na dno. Tušila jsem, že vyhoření klepe na dveře, takže jsem si říkala, že potřebuji naprosto přehodit výhybku,“ přiznává.
Překlad Kunderových knih spočívá v restaurování jeho češtiny, říká překladatelka Kareninová
Číst článek
Michala Marková přeložila pro české čtenáře například knihu Zločinné vášně Agathy Christie nebo biografii Můj příběh bývalé první dámy Spojených států amerických Michelle Obamové.
„V posledních letech se strašně zhoršila finanční situace v sektoru. Člověk to řeší tím, že si nabírá čím dál tím víc práce. Zjistila jsem pak, že jsem opravdu narazila na hranice svých možností, protože den má jenom čtyřiadvacet hodin a těch normostran za den nemůžete přeložit neomezené množství. Hromaděním smluv a závazků to nejde řešit,“ popisuje překladatelka, která díky manuální práci odcházela domů sice fyzicky unavená, ale s čistou hlavou.
Peníze navíc dostala téměř hned. „To bylo pro mě překvapivé zjištění, to neznám,“ říká.
Kolik stojí normostrana
Na proplacení faktur čeká Michala Marková dlouhé měsíce. Honoráře se dlouhodobě také nezvyšovaly. To potvrzuje Michal Švec ze sdružení Překladatelé Severu, které má desítky členů.
Kvalitní literatura posiluje demokracii. Skrze perspektivy jiných jsme vnímavější, říká nakladatelka
Číst článek
„Vypočítali jsme podle průměrné mzdy, kolik by měl činit honorář za jednu normostranu. Není to žádné honorářové doporučení. Je to jenom čistý výpočet podle toho, kdyby překladatel pracoval osm hodin denně, měl nějakou dovolenou a nějaký čas na sebevzdělávání. Průměrná cena za jednu normostranu je tak 378 korun a nezahrnuje náklady OSVČ,“ počítá Švec.
„Ve skutečnosti je ta částka zhruba poloviční. Takže překladatelé nepracují v současné době za průměrnou mzdu, ale pracují zhruba za mzdu minimální,“ upozorňuje s tím, že to vychází v praxi na zhruba 160 až 200 korun za normostranu.
„Jednak jsou honoráře nízké, takže se jimi nedá uživit ani v případě, že pracujete daleko více než osm hodin denně. Překladatel si tak musí nutně hledat jinou práci a je spousta případů, kdy velice schopní překladatelé zanechávají řemesla, nebo ho velice omezují. Odliv je dost markantní,“ komentuje současnou situaci překladatel z finštiny Švec.
Pandemie, podpora a papír
Podle Anny Štičkové z Asociace malých knihkupců a nakladatelů je celý český knižní trh v krizi dlouhodobě. Situaci zhoršila i pandemie.
„Zřejmě došlo k nákupům menších firem většími, které nebyly úplně ekonomicky výhodné. Knižní trh se tak postupně dostal nějakým slučováním do v podstatě ochromeného stavu. Do toho potom přišel covid-19 a především potom skončily covidové podpory. Následně přišel propad v loňském roce i vzhledem k problémům s papírem,“ vyjmenovává problémy.
Jak správně nakupovat knihy? Podpořte svého knihkupce nebo nakladatele, pošlou peníze dál
Číst článek
Ani sami nakladatelé nedostávají od distributorů peníze mnoho měsíců.
„U středních nebo malých nakladatelů jde o statisícové částky. Vím i o tom, že někteří nakladatelé mají splátkové kalendáře. Někteří, co naopak třeba knihy zároveň prodávají a mají knihkupectví, za dlužnou částku odebírají knihy pro své knihkupectví. Také to znamená, že kdo zavolá a nejvíce prosí a nejvíce zaklíná, tak zrovna nějakou fakturu dostane uhrazenou. Ale není to nic transparentního,“ poukazuje Štičková.
Svaz knihkupců a nakladatelů zveřejnil zatím poslední zprávu o stavu českém knižním trhu před necelým rokem. Podle předsedy svazu Martina Vopěnky se finanční situace celého sektoru po létě stabilizuje.
„Přes to léto bylo poměrně kritické. Teď se to už do od Října zlepšuje. Faktury se proplácejí. Alespoň já mám tu zkušenost, že už se to zlepšilo. Jsou už i vyšší tržby z knihkupectví a už je z čeho sanovat. Situace samozřejmě dobrá není. Klesá maloobchodní prodej. Knihy to jako zbytné zboží může postihnout ještě více. Všichni doufáme, že by tomu mohly pomoci vánoční nákupy. Kniha je pořád hezký a relativně levný dárek,“ dodává Martin Vopěnka, který je také majitelem nakladatelství Práh.
Přes prázdniny do knihkupectví zavítá málo lidí. Důsledky letošního propadu tržeb tak dopadají na celý sektor postupně, říká výkonný ředitel nakladatelství Argo Milan Gelnar.
„Peníze dostáváme se zpožděním. Už dříve se stalo, že se splatnost upravovala. Nejdříve to bylo 14 dní a teď jsou to řádově měsíce. Souvisí to s tím, že se knihy dodávají od distribucí do knihkupectví. Většinou do komisního prodeje. Což znamená, že pokud je kniha prodaná první den nějakého měsíce, tak ta distribuce uvidí na vyúčtování, že se tak stalo až za měsíc. A potom teprve, po měsíci a půl, posílá faktury. Jsou tam tak dlouhé vyúčtovací lhůty, aby se ty peníze dostaly k distribucím a pak dál k nakladatelům. V systému prostě chybí peníze. My spolupracujeme s KOSMASem, který platí, ale má zpoždění. Jestliže se v minulých letech prodalo nějaké množství výtisků, tak teď je to, troufnu si říci, polovina.“
Podle Gelnara vydávají v poslední době také vydávají knihy v nižším nákladu.
V zatím zatím poslední zprávě Svazu knihkupců a nakladatelů o českém knižním trhu autoři popisují, že v roce 2021 došlo k růstu tržního obratu o osm procent. Podle jejich dat vydává nejvíce knih nakladatelství Albatros Media s více než tisícovkou titulů ročně. O několik stovek méně pak publikuje Euromedia Group a na třetím místě je vydavatelství Grada Publishing.
