Jefim Fištejn: Zločin a trest
Jako v každé jiné otázce, vraždění izraelských civilistů teroristy z Hamásu rozdělilo Američany na dva tábory podle jejich politické orientace. Zejména to platí pro jejich představy o „přiměřené“ odpovědi židovského státu.
I když se odmyslíme od postojů extrémních levicových pokrokářů pokládajících nelidská zvěrstva fanatiků za legitimní výraz zoufalství utlačovaných Palestinců, jsou tu ještě názory umírněných liberálů – i ty si zaslouží analýzu.
Čtěte také
Známý publicista Thomas Friedman v deníku New York Times varuje Izrael před uspěchanou výpravou do pásma Gazy. Odklad odvety by, dle jeho názoru, umožnil hledání řešení problémů společně s Palestinci, nejen pro Pásmo, ale pro celý region. Jen tak je možné nastolit legitimní alternativu k bojůvkám Hamásu, míní novinář z New York Times.
V tomto postoji se jako oceán v kapce vody zračí celá naivita, abych neřekl hloupost, levicového myšlení. Časově rozpojit zločin a potrestání za něj prakticky znamená nechat zločin bez trestu – to je právě to, s čím počítají zločinci.
Čtěte také
Jak dlouho by trval takový rozumný odklad vojenského řešení, když se ho nepodařilo najít za tři čtvrtě století? Kolik asi tak Židů by mělo být zabito, než napadenému bude přiznáno právo na totální zničení útočníka? Milion? Šest milionů? Lze vůbec určit nějaký počet obětí, který by ospravedlňoval naprosté vymýcení teroristů v sebeobraně?
Zhruba stejné a podobné otázky pokládá ve stejném deníku liberálovi Friedmanovi jiná publicistka Yinon Weissová a srovnává početnost obyvatel dvou dotyčných zemí.
Čtěte také
Půldruhého tisíce mrtvých Izraelců by odpovídalo v amerických poměrech 150 tisícům mrtvých Američanů a 5 tisícům zavlečených do zajetí. Stačilo by toto číslo k tomu, aby někdo vážně argumentoval proti právu Spojených států na kompletní zničení podobného nepřítele?
Nejde tu jen o právo na odvetu. Ve hře je obnovení mezinárodního řádu, který se zakládá na nutnosti mít mocné odstrašující nástroje schopné odradit narušitele od páchání podobných zločinů.
Svět se ale nenávratně změnil
Naposledy bylo lidstvo svědkem použití takových nástrojů v době 2. světové války. Bez dlouhého vysvětlování všichni tehdy chápali, že zločiny hitlerismu nelze ponechat bez zdrcujícího trestu, bez vykynožení celého nacistického systému a všech jeho zdrojů.
Nikoho nepobuřovala perspektiva totální denacifikace Německa, zatímco vidina dehamásizace Gazy pobuřuje některé liberální myslitele. Problém je v tom, že takoví myslitelé ještě žijí v ideovém světě, jaký byl před 7. říjnem. Svět se ale od té doby nenávratně změnil.
Tak jako poválečný mezinárodní řád nepřipouštěl možnost další existence a evolučního vývoje ideologie nacismu, tak by současné lidstvo nemělo bránit napadenému v uskutečnění své svaté povinnosti navždy zlikvidovat ideologii terorismu, v tomto případě Hamásu, a vypálit na troud všechny jeho kořeny, uvažuje komentátorka Yinon Weissová v deníku New York Times.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
