Adaptaci slavného románu Anna Karenina uvádí na svých divadelních prknech pražské Švandovo divadlo. Slavný román Lva Nikolajeviče Tolstého režíruje umělecký šéf smíchovské scény Martin Františák, který klasické literární dílo v překladu Taťjany Haškové adaptoval do podoby divadelní hry. V titulní roli se objeví Hana Briešťanská, držitelka ceny Thálie, do dalších úloh obsadil režisér Jakuba Tvrdíka, Kamila Halbicha, Jacoba Erftemeijera a další.
Anna Karenina je krásnou, morálně zásadovou ženou upjatého carského úředníka a milující matkou jejich jediného syna. V osobě důstojníka Vronského však potká svou životní lásku. Neumí být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Společnost ji odsoudí. Nešťastná Anna vidí svou situaci jako bezvýchodnou…
Hledání, míjení, lásky a rozchody
Známý příběh o manželských poutech roztavených žárem milenecké vášně pojal režisér Martin Františák jako moderní realistické drama o partnerských vztazích, v němž nechybí vtip, sarkasmus i hluboké pochopení pro každou z postav. Divákům tak inscenace slibuje silný divadelní zážitek. Ten se opírá zejména o pevné režijní vedení, výrazné herecké výkony, atraktivní hudbu, scénu a elegantní kostýmy. I díky nim se v inscenaci poutavě prolíná minulost se současností.
Silná výpověď, silné obsazení
Naléhavou divadelní výpověď podtrhuje i silné herecké obsazení. V něm se vedle stálých členů souboru Švandova divadla objevují také zajímaví hosté. Titulní roli Anny Kareninové ztvární Hana Briešťanská, v roli jejího protipólu, Konstantina Levina, uvidíme nového člena smíchovského souboru Jakuba Tvrdíka.
Alexeje Karenina, Annina podváděného manžela, hraje Kamil Halbich. Jako milenec Vronský se publiku představí Mark Kristián Hochman. Manžele Oblonské hrají Jacob Erftemeijer s Natašou Bednářovou, do role Kateřiny Kitty Ščerbacké obsadil režisér Anežku Šťastnou.
„Annu vnímám jako postavu realistickou, nikoliv romantickou,“ říká o své postavě Hana Briešťanská. „Je to žena v mužském světě, žena převratné doby průmyslové éry, kdy vlak, prostředek oddalování se a přibližování, odstartoval počátek moderní globalizace. Anna se rozhodne nepřijmout dvojí morálku a jít proti konvencím své doby. Je to vůbec možné? Je možné poslechnout hlas svého srdce nebo jde o projev ryzího sobectví? Lze žít na úkor někoho jiného? Jak těžké je odpustit? Podobné otázky si během svého života pokládá snad každý, proto si myslím, že její příběh nemůže nezaujmout,“ míní herečka.
„Hraju Konstantina Levina, který tvoří protipól k impulsivní Anně a Vronskému,“ říká Jakub Tvrdík. „Zatímco jejich vztah je vášnivý a destruktivní, Levin hledá skutečnou, čistou a upřímnou lásku. Levin je racionální, klidná síla, která se vztahuje k přírodě a venkovu. A hlavně: Tolstoj mu věnoval skoro polovinu románu, vlastně je to tak trochu jeho “alter-ego”,“ prozrazuje herec.
S pochopením na svého hrdinu nahlíží také Kamil Halbich. „Jaký je podle mne Karenin? Zásadový, pracovitý, se smyslem pro určitý vnitřní řád. Anna se o něm svému milenci Vronskému zmiňuje jako o ,,stroji.” Ano, ,,stroj,” který ale vyznává vyšší hodnoty. Snad až do té míry, že mu uniká svět jeho Anny. Nepovažuju ho za figuru zápornou, ale chybující, a tím pádem lidskou,“ říká Kamil Halbich.
Další postavy s poutavými osudy i charaktery ztvární Jan Grundman (Nikolaj Levin), Matěj Anděl (Sergej Levin), Jan Mansfeld (Máša Krickij), Miroslav Hruška (Kníže Ščerbacký/Generál), Alena Štréblová (Kněžna Ščerbacká/Hraběnka Lydia Ivanovna), Anna Grundmanová (Jelizaveta BetsyTverská), David Punčochář (Koloťuk), Matěj Polák (Sluha) a valternaci také Viktor Sekanina a Štěpán Uhlíř (Serjoža).
Magie vlaku na divadle
Významnou složku inscenace tvoří výprava, jejímž autorem je renomovaný scénograf a kostýmní návrhář Marek Cpin. V originálně pojaté scéně využil motiv vlakového kupé i siluetu vagónu moderní podzemky. Pomocí průhledných vrstev plexiskla dodal jevišti Velkého sálu neobvyklý prostor a hloubku, čímž umocnil magii divadelního vyprávění. Lákavou podívanou nabízejí divákům i Cpinovy „aristokraticky“ vytříbené kostýmy ve stylu haute couture.
Světelný design je dílem Martina Špetlíka, který patří ke špičce ve svém oboru a spolupracuje s divadelníky nejen z Evropy, ale i ze Spojených států či Kanady. Špetlík se zaměřuje zejména na fyzické či taneční divadlo a na site-specific, objektové a vizuální divadlo a své zkušenosti předává i jako pedagog.
Zdánlivou propast mezi minulostí a současností překlenuje také hudba Aid Kida (Ondřej Mikula). Respektovaný skladatel, hudebník a producent patří k významným představitelům elektronické hudby u nás i v Evropě a s Martinem Františákem spolupracoval už na inscenaci Srpnové světlo uváděné ve Studiu Švandova divadla.
A jak divadelníci ztvární finále s parní lokomotivou, jejíž drtivou sílu si většina lidí v souvislosti s Anniným osudem okamžitě vybaví? „Nebojte, vlak přijede,“ ujišťuje dramaturgyně Marie Nováková. „Stejně jako román i naše inscenace udržuje postavy v setrvalém pohybu a neklidu, který je jako ten vlak žene dál, dál do světla nebo do tmy.“
Nejbližší volná repríza se uskuteční 11. listopadu. V prosinci 4. a 30. 12. a v lednu 16. a 31. 1. i s projekcí anglických titulků. Více na www.svandovodivadlo.cz