Ode dneška mohou myslivci lovit zajíce, počet ulovených kusů meziročně klesá
Hlavním důvodem poklesu počtu zajíců jsou změny v životním prostředí.
Ode dneška do konce roku mohou myslivci lovit zajíce polní. Dobu lovu upravuje vyhláška ministerstva zemědělství. V minulé myslivecké sezoně 2022/2023 jich ulovili podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 33 691. V loňské sezoně tak chytli zhruba o 4000 zajíců méně než v roce 2013. Podle statistiky ministerstva zemědělství v roce 1988 myslivci ulovili 182 261 zajíců, v roce 1968 to bylo přes milion zvířat. Hlavním důvodem klesajícího počtu je podle myslivců a vědců fakt, že se změnilo životní prostředí.
Ve strategii myslivosti schválené v roce 2016 si ministerstvo zemědělství za jeden z cílů vytyčilo snížení tlaku predátorů na drobnou zvěř. Jako cíl si stanovilo také najít vhodné nástroje pro zvýšení početních stavů drobné zvěře, jako je například zajíc, králík divoký nebo bažant.
Vědci z Akademie věd v minulosti upozornili na to, že vyšší druhová rozmanitost ptáků a také zajíců souvisí s velikostí půdních bloků. Vědci porovnávali pohraniční oblasti Česka a Rakouska. Jedna ze studií prokázala, že populační hustota zajíce polního byla 3,8 až 9,6 krát vyšší v Rakousku než v různých regionech České republiky. Vědci upozornili na to, že na českou krajinu měla z hlediska biodiverzity negativní vliv násilná kolektivizace v zemědělství po roce 1948.
Například na Žďársku lovívali myslivci v 70. a 80. letech minulého století přes 20 000 zajíců, nyní se roční odlov ve 120 honitbách v okrese pohybuje mezi 1200 až 1600 zajíci. "A to ještě nejsme v rámci Vysočiny nejhorší," řekl ČTK Oldřich Sedlář, který tři desetiletí vedl okresní myslivecký spolek.
Hlavním důvodem poklesu počtu zajíců je podle něj to, že se jim změnilo životní prostředí. Dřív se zemědělské plodiny pěstovaly na mnohem menších plochách a jejich složení bylo pestřejší. Dnes mají zajíci mnohem chudší potravu. V teritoriu, kde pohybují, se pěstují třeba jen dvě plodiny, strniště nezůstávají přes zimu, je málo zarostlých mezí a jiných travnatých ploch.
"Všude se pěstují kukuřice, řepky a obilí, to jsou tři hlavní plodiny. Už ani brambor moc není, řepa není, takže se dá říci, že zajíc trpí hlady," uvedl Sedlář. V lesích nemají zvířata klid, i kvůli cyklistům, turistům, houbařům nebo lidem se psy. Zajíce loví dravá zvěř, malé zajíce zase hubí zemědělská technika i divoká prasata, jichž přibylo. Další ztráty nejen na zajících způsobuje doprava. Svoji roli v minulých letech hrály také choroby.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Můj tip je, že po schválení nového zákonu se najde klička pro to, aby se zajíci mohli lovit z posedu. Přeci jen taky žerou stromky.
Odpovědět
A po půlnoci přes termovizi a tlumičem....
Odpovědět
Možnost individuálního lovu zajíce v horských oblastech či velkých lesních celcích tu již byla. Nebylo by to nic nového.
Odpovědět
Se zajíci to bude jednou vypadat jako dnes s Tetřívky nebo koroptvemi
Odpovědět
To bylo asi v předchozím zákoně, to jsem ještě myslivost nedělal. Nyní to nelze ani na výjimku. Znám ale jeden majetek kde to mají hajní přikázané.
Odpovědět
Požádáte o výjimku pro výcvik LUP, ale musíte si dat do stavu zajíce tak, aby šel lovit a klidně si můžete zajíce ulovit jak uznáte za vhodné.... takto ulovený kus se měl vykázat v celkovém odlovu. My Češi vymyslíme vše .... V honitbách kde se loví zajíc to bez dobrých psu to nejde, na králík zajíce nenahradí.
Odpovědět
no a proč je "musí" lovit každý rok a nenechají je třeba pár let v klidu aby se zaječí populace vzpamatovala ? mimo to bouchalové z čirého rozmaru při tom honu střílejí třeba i kosy aj. jen aby ukázali, jakou mají mušku.
Odpovědět
A proč kosy, proč ne bizony. Zaječí populace je ovlivňována zejména zemědělstvím a predátory. Je kladná korelace mezi myším rokem a množstvím zajíců. Jsou-li myši, víc zajíčků přežívá.
Odpovědět
A kromě kosáků, co střílej na honě, ještě taky myslivci žerou malý děti :-).
Odpovědět
A co hůř zabíjejí málo zvířátek nebo moc? Sakra ty notičky ochránců přírody jsou tak nejednoznačný :)
Odpovědět
Teď jsem dával asi na 1ha prostokorenny sazenice a hejna kosu se tam slitaly a tahaly mi sazenice ven, tak sem vzal brokacku a postřílel sem to fsechno 😀. Přírodě zdar😀!
Odpovědět
Jo kos dělá enormní škody. Pryč s ním. Navíc takový kos nadívaný sýkorkou. To prostě žádný pravodatný myslivec neodolá :))))
Odpovědět
Jj, kos nadívaný sýkorkou je mimořádná dobrota :-). Sice trochu vopruz to škubat, ale ta delikatesa stojí za to :-). Navíc mi ty sýkory pořád oďobávaj sazenice tak pryč s nima :-). A to si vemte DAGu, že každou zimu zkrmím na krmítku u baráku asi 40 kg slunečnice a ovesných vloček nepočítaně a pak tady musím poslouchat takový debilní kecy od nějakýho panelákovýho ekotrotla tobiáška.
Odpovědět
JJ u mě na krmítku pytel slunečnice taky padne.
Odpovědět
To asi u kazdyho z nás. Jen jsme ty hajzlove co strilej kosaky😀.
Odpovědět
Malé zamyšlení. V Rakousku je 3,8 až 9,6 x více zajíců, a cca 2,7 až 5 x více spárkaté zvěře, a nemají takové problémy co se týče škod způsobenými zvěří. Co bude u nás asi jinak? Že by u nich fungovala ochrana přírody a u nás ekologismus? A to jsme mnohem ekologističtější než Rakušané. Ti například nemají ani 1m2 pole řepky na MEŘO. ( Dováží ho od nás)
Odpovědět
„V Rakousku je 3,8 až 9,6 x více zajíců ... Co bude u nás asi jinak?“
Nemůže to být ovlivněno tím, že jsou v Rakousku menší pole a tudíž pestřejší krajina? Mnohem více jsou tam zastoupeny rodinné farmy, jejichž členové mají větší vztah k obhospodařované půdě a blízké krajině, ve srovnání se zaměstnanci velkých zemědělských podniků.
Odpovědět
A není to tím, že co má křivej zobák skončí ve hnoji? Víte čím více máte v dědině lidí hospodařících na poli, tím více se vzdalují představě městského člověka o nich.
Odpovědět
To hlásili chlapi hned po prvních návštěvách po pádu opony, že jsou zklamaní nízkým počtem dravců u vyspělejších sousedů. Je velmi ošidné věřit účelově upravené/ neúplné statistice, když neznáme celkovou situaci, nejlépe na vlastní oči.
Odpovědět
v roce 1968 milion zajíců a minulý rok 4000,
tak si myslím, že hlavním přemnoženým druhem jsou myslivci,
a navrhuji ,aby myslivec přestal být chráněný druh, mohou se rozdělit na dvě party a při honu se navzájem lovit,
samozřejmě uloveným myslivcům by patřila stejná pocta jako jiné zvěři
Odpovědět
Bervo, přemnožené je něco úplně jiné, které ani nebudu specifikovat, neb to všichni dobře vědí, jen je baví hra na slepou bábu.
Odpovědět
Hlavně je potřeba je vyvrhnout před uložením na výřad :-). Aby náhodou neodešli, jako ty kachny střelený ocelovým brokem :-).
Odpovědět
Píšete pitomosti. To není o myslivcích. Uvedu příklad jiného druhu. Před druhou světovou válkou žilo v tehdejším Československu 7 - 8 miliónů koroptví. Tehdejší myyslivci říkali, že je třeba koroptve každý rok pořádně posypat olovem, aby byla příští rok dobrá úroda, Tehdy se každý rok ulovilo 1 - 1,5 miliónů koroptví. Po druhé světové válce se změnil režim a nastalo zcelování políček. Úměrně s růstem velikosti polí klesal počet koroptví. Nařídilo se jejich plošné chránění a koroptve se u nás nestřílí desítky let. Navzdory tomu je v republice nějakých 15 - 20 tisíc hnízdících párů. Fakt za to mohou myslivci?
Odpovědět
jaké pitomosti ,zajíců už je málo a myslivci si chtějí,zastřílet ,tak by se měli postavit sobě rovnému soupeři ,
závěr ,že za úbytek zajíců mohou myslivci jste udělal, vy ne já
Odpovědět
Za to, že ve většině republiky zajíci téměř vymizeli, nemohou myslivci, ale hlavně způsob obhospodařování zemědělských pozemků. Nicméně na některých místech je zajíců dost, tak proč by si myslivci nemohli nemohli nějaké zastřelit?
Už chápete, proč píšete pitomosti?
Odpovědět
|
|