Nejlepším dokumentem z Jihlavy je Světloplachost, festival bude desetidenní

  12:08
Mezinárodní festival dokumentárních filmů (MFDF) Ji.hlava vyhlásil vítěze letošního ročníku. Nejlepším českým dokumentem je snímek Světloplachost Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka. Cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesl snímek Loď chorvatského režiséra Elvise Leniće. Filmová přehlídka je u konce, příští přinese významné změny.

Nejlepším českým dokumentem mezinárodního festivalu dokumentů Ji.hlava se stal snímek Světloplachost Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka. Vítězný film nabídl obrazy z války na Ukrajině. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Ocenění za originální přístup získal Východní vítr argentinské režisérky Maii Gattás Vargas. Cenu publika dostal snímek Moje nová tvář Jarmily Štukové. Za přínos světové kinematografii byl oceněn maďarský režisér Béla Tarr.

A ještě jednu velkou novinku oznámili organizátoři už 27. ročníku Ji.hlavy. Není to však žádná jobovka. Ne, festival neopouští Jihlavu ani neredukuje rozsah. Naopak. Mezinárodní festival dokumentárního filmu Ji.hlava bude od příštího ročníku prodloužen ze šesti na deset dní.

To je víkendová novinka, kterou sdělil ředitel festivalu Marek Hovorka za přítomnosti krajského hejtmana Vítězslava Schreka a primátora Jihlavy Petra Ryšky.

Vedení festivalu tak reaguje na situaci, kdy aktuálně v Jihlavě není dostatečná kapacita sedadel v kinech ani ubytovacích kapacit na to, aby uspokojila požadavky – byť skromné – všech účastníků přehlídky. Loni filmy festivalu během jeho konání v kinech vidělo 36 tisíc diváků, letošní odhad návštěvnosti je podobný.

„Dosud jsme měli vizi, že chceme dělat festival, který je tak kvalitní, že lidé dobrovolně ustoupí ze svého komfortu, protože chtějí na festivalu být. Ale loni jsme narazili na meze tohoto přístupu,“ argumentoval Hovorka.

Více repríz, více volných lůžek

Prodloužení MFDF podle Hovorky umožní přestrukturovat program tak, aby se na něm a v ubytovacích kapacitách vystřídali například profesionálové s běžnými diváky.

„Druhá věc je možnost zvýšení počtu atraktivních repríz filmových novinek. Letos jsme se dostali na dvě reprízy u sekcí Česká radost a Svědectví, tedy sekcí s největším diváckým potenciálem, ale myslíme, že je možné jít až na tři reprízy. Tím se také zklidní atmosféra festivalu,“ pravil Hovorka. Dodal, že změna se nepochybně bude v dalších ročních dolaďovat.

Ředitel akce tím zklidnil občas se objevující obavy, zda MFDF Jihlavu, kde vznikl, neopustí. V Jihlavě totiž nemůže nabídnout příliš velkému počtu návštěvníků přijatelný komfort a kapacitu ani v oblasti gastronomie a ubytování, protože řada restauratérů a hoteliérů v pocovidové éře provozovny v centru bez náhrady uzavřela.

Prodloužení doby trvání festivalu si však vyžádá peníze navíc. „Máme to spočítáno asi na 4,5 milionu dalších nákladů. Existuje předběžná dohoda, že město i kraj by festivalu navýšily podporu o milion korun ročně. Na zbytek budeme hledat další partnery,“ dodal Hovorka.

„V koaličním vedení města jsme si řekli, že tuto změnu budeme podporovat. Festival je jednou ze značek Jihlavy, která je pro město výrazně přínosná a propaguje jej i v zahraničí. Velké akce potřebují inovaci, jinak časem zaniknou a my nechceme, aby tato značka zmizela,“ sdělil jihlavský primátor Ryška.

Vítězný film nabídl obrazy z Ukrajiny

„Jsem rád, že management festivalu přišel s novým konceptem. Znám strukturu Jihlavy a její možnosti a přijde mi, že toto je jediný koncept, jak festival posunout dál. Předložil jsem tu věc vedení kraje, kolegové v radě souhlasí s podporou nového formátu festivalu,“ pronesl hejtman Schrek.

Zvýšení dotací však musí projednat městské i krajské zastupitelstvo.

Diváky asi nejvíce sledovaná festivalová sekce Česká radost letos nabídla 17 soutěžních dokumentů. Vítězný film Světloplachost nabídla obrazy z války na Ukrajině.

„Autorům snímku se podařilo z otřesné reality současné války na Ukrajině vykřesat poetickou a filmově působivou vizi světa dětství. Oceňujeme navíc odvahu natáčet v tak náročných podmínkách,“ zdůvodnila pětičlenná porota své rozhodnutí.

Cenu pro nejlepší film z regionu střední a východní Evropy získal polský snímek Dálky režiséra Mateje Bobrika. „Za intimní, neúprosný obraz rodiny snažící se přežít strastiplnou zkušenost migrace z Nepálu do Polska,“ uvedla porota.