Úvod  > 

Průmyslovou zónu Písku závidí řada měst. Vznikla přitom díky nedorozumění

Výstavu Písecké devadesátky okomentoval Luboš Průša.     Autor: Monika Prokýšková

„Tehdy Václava Havla vítala paní starostka Věnceslava Skřivánková, já byl jen jedním z přihlížejících v davu. Pracoval jsem ještě jako podnikový právník STS a chodil jsem pravidelně na setkání Občanského fóra. Po prvních svobodných volbách mě pak v listopadu oslovil Tom Zajíček s tím, abych dělal tajemníka na městě. Atmosféra na náměstí byla skvělá. Byla to doba obrovských očekávaní a naděje. Když přijel prezident do Písku podruhé v roce 1995, pozvali jsme na slavnostní večeři i paní Skřivánkovou. Prezident Havel si na ní vzpomněl, bylo to velmi příjemné setkání," začíná vyprávět Luboš Průša u první fotografie, zachycující prezidenta Václava Havla na návštěvě v Písku. Psal se květen roku 1990 a celá země byla v euforii.

Písek se po revoluci rychle probouzel k životu a začal vzkvétat. Mimo jiné i díky výstavbě největší průmyslové zóny na jihu Čech, kterou Písku mnohá města dodnes závidí, byť v dnešní době už řada místních naopak spíše protestuje proti jejímu rozšiřování. Jak to ale celé začalo?

„Průmyslová zóna vznikla při privatizaci podniku Elektropřístroj. A stalo se tak v podstatě omylem. Francouzská společnost Schneider Electric podmiňovala svou velkou investici v Písku tím, že už nebude v bývalé tabákové továrně v Sedláčkově ulici, chtěla místo pro stavbu na zelené louce. Špatně jsme si předali se starostou Tomem Zajíčkem pokyny k jednání se zástupci firmy, kterého se měl účastnit on, ale poslal tam mě. Zřejmě měl pocit, že už je vyjednávání moc dlouhé, mají šílené podmínky a že už se to má nějak ukončit. Já jsem to ale naopak pochopil tak, že mám na jejich podmínky přistoupit, abychom se dobrali nějakého konce. Nakonec tak došlo k dohodě," popisuje s úsměvem Luboš Průša.

Schneider Electric došel k závěru, že je v Sedláčkově ulici určité ekologické riziko v podobě odpadů z Galvanovny. „Požadovali, aby si riziko převzalo město. My zase měli podmínku, že ve firmě najdou práci všichni lidé, kteří byli zaměstnáni v Elektropřístroji, protože tu byl velký úbytek pracovních míst. Odcházela armáda, Jitex velmi rychle snižoval počet pracovníků a každé místo tak bylo dobré. Musím ale říct, že Schneider splnil vše, co nám slíbil," dodává Luboš Průša. Brzy do Písku zamířily i další nadnárodní společnosti a práci tak ve městě našli nejen místní, ale i lidé z okolí.

Výstava připomíná i první supermarket, který v 90. letech ve městě vznikl, Billu v Hradišťské ulici. „Supermarkety v Písku se nerozvíjely tak prudce, jako tomu bylo jinde. Čechoněmec Martin Rund měl zahradu v Hradišťské ulici, kontaktoval tehdy developery a na městě si vyjednal, že tam může postavit první písecký supermarket. Lidé na něj dlouho čekali a byli z obchodu nadšení. Jedna část objektu tehdy patřila obchodu, druhá byla laděná komerčně. Byla tam jídelna, pak nábytek," vzpomíná Luboš Průša. Z nového obchodu se ale Písečtí dlouho neradovali, areál v roce 2002 zasáhly povodně a po rekonstrukci pak fungoval už jen v provizorním provozu. Dnes na stejném místě stojí nové obchodní centrum.

Málokterá stavba v novodobé historii Písku naopak vyvolala tolik diskuzí jako bytový komplex v Čechově ulici. Na barevné domy u řeky Otavy si Písečtí zvykali jen pomalu. „To byla moje velká akce. Zhruba od 70. let se v Písku konaly soutěže na úpravu této lokality a nic z toho nebylo. O činnost urbanistů a architektů jsem se nijak zvlášť nezajímal, ale pak jsem zjistil, že se konala soutěž na toto místo, ze které vzešly asi tři návrhy. Nám se nejvíc líbil návrh architekta Tomáše Trávníčka. To bylo někdy v roce 1996 a do tří let od chvíle, kdy jsme spatřili záměr byly domy hotové. Bylo přitom velmi obtíže dohodnout s Povodím Vltavy, že povolí využití břehu pro stavbu. Možná bylo štěstí, že se to řešilo před povodněmi, po nich by to třeba už nikdo nepovolil," zamýšlí se Luboš Průša.

Aby byl záměr politicky prosaditelný, angažovalo město do projektu zdejší firmy a staly se akcionáři nově založené společnosti Stavby města Písku. „Každá společnost v ní měla určitý podíl, město mělo 51 procent. Firmy pak stavěly jednotlivé domy. Průšvih byl s posledním, který stavěly Pozemní stavby Písek a během stavby zkrachovaly," říká Luboš Průša. Mezi obyvateli Písku v té době bylo mnoho odpůrců stavby. „Naše město je vysoce konzervativní a odpůrce měla řada projektů. Velmi špatně byla vnímána třeba rekonstrukce kulturního domu, která ale Písek posunula kulturně o 20 let před ostatní města a některá ho dodnes nedohonila," konstatuje Luboš Průša.

Čechova ulice se slavnostně otevřela 30. dubna roku 1999, jenže o tři roky později ji zasáhly povodně. A další problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Kvůli konstrukčním vadám do některých bytů zatékalo a obyvatelé se potýkají dodnes v některých bytech s plísní. Lidé pak obviňovali město, že problémy dostatečně neřeší. „Snažili jsme se to řešit, byť to někdy bylo obtížné. Po městě se tehdy šířila fáma, že celou stavbu šéfoval můj tchán, nějakým způsobem jsme ji ošidili, a proto je v bytech plíseň. Nedostatky ale způsobilo něco jiného, na stavbu byly omezené peníze a pořád se všichni bedlivě kontrolovali, jestli to není moc drahé a neustále se dělaly úspory. Příčina plísní tak byla od začátku stejná. V první řadě to byl nesprávný režim větrání, použila se levná okna, která tehdy ještě neměla mikroklimatizaci a v druhé řadě vznikají na několika místech takzvané tepelné mosty," vysvětluje Luboš Průša.

Ještě před výstavbou barevných domů, kterým dnes místní přezdívají Titanik, stál v lokalitě osamocený objekt dvojúčelového kina Portyč, v němž je hlavní sál současně protiatomovým krytem. Výstavba kina začala v roce 1987 a na staveništi archeologové nalezli odpadovou jámu hrnčíře. Z velkého množství střepů vybrali hlavně keramiku, která se ještě dala sestavit do původních tvarů. Veřejnosti se pak kino otevřelo v červnu roku 1990. „I k této události se pojí zajímavá příhoda. Když se kino dokončilo, promítala se premiéra jakéhosi erotického filmu, asi něco podobného, jako je dnes Padesát odstínů šedi," připomíná Luboš Průša. Také kino zatopila v roce 2002 voda. Rok po povodních tak následovala jeho oprava.

Řeka Otava sehrála roli i při tragédii, která se v 90. letech zapsala do historie města. Byla jí rasově motivovaná vražda Tibora Danihela, která se stala 24. září roku 1993. Skupina skinheadů tenkrát nahnala do řeky čtveřici romských mladíků. Tibor Danihel se utopil. „Písek se touto nešťastnou událostí dostal do středu pozornosti v romské otázce, která byla tehdy složitá v celé republice. Romové byli vnímáni po revoluci špatně, svoboda vedla k tomu, že nechodili do práce, což se většinové společnosti nelíbilo, byla tehdy velmi rasistická. Situace byla vyhrocená, společnost stála spíše na straně skinheadů, proti nim stála fronta pokrokářku s tím, že jsou tu rasisté bránící vyšetřování tohoto trestného činu... Obraz města byl hodně pošramocený, radnice se tehdy snažila uklidnit situaci, aby nedošlo k něčemu dalšímu. Vnímali jsme, že se něco děje už v roce 1990, kdy byl starosta Tom Zajíček obviněn, že do Písku přijal za peníze desítky až stovky Romů z Krumlova," vzpomíná Luboš Průša. „Situace se mění každým rokem, myslím, že Romům pomohla v cestě k rovnoprávnosti ve společnosti pověst o migrační vlně. Teď jsou vnímáni a možná oprávněně, jako méně rizikoví než například muslimové," dodává Luboš Průša.

Výstava Písecké devadesátky připomíná i mnohé další události. Zájemci si je mohou přijít do Prácheňského muzea připomenout do neděle 29. října.

Autor: Monika Prokýšková

Další zprávy z regionu

• Fotbalisty Štěkně doma zradila koncovka

  

  před 6 hodinami
  ŠTĚKEŇ - Fotbalisté štěkeňského Otavanu vyšli ve dvacátém kole béčkové skupiny I. B třídy bodově i střelecky naprázdno. Poslední dubnovou…

  0 komentářů Více fotek (20)

• Řidič dodávky srazil v Budějovicích cyklistu z kola a ujel

  

  před 6 hodinami
  ČESKÉ BUDĚJOVICE - Policie pátrá po zatím neznámém řidiči bílé dodávky, který zavadil 4. dubna odpoledne v Českých Budějovicích o cyklistu.…

  0 komentářů Více info

• DOBROTY: Domácí bagetky s cibulí a tymiánem.

  

  před 7 hodinami
  Jejich výhoda je, že jsou rychle hotové, a pokud vám zrovna cibule a tymián nevoní, můžete klidně tyto ingredience vynechat nebo je…

  Více info
•