Strašák není jen zákaz „čtyřiadvacítek“, ale i nárok na odpočinek

I kdyby zákonodárci znovu povolili sloužit v nemocnicích 24hodinové směny, nadále bude pro některé nemocnice problém postavit pracovní služby tak, aby byl dodržen zákoník práce. Může to vést k debatě o novém zdravotnictví, které nebude stát na přetížení lékařů.

Nemocnice postupně reagují na zákaz 24hodinových směn, který je po novele zákoníku práce jednoznačnější než dřív. Jaké to bude mít dopady, řešil společný seminář 3. lékařské fakulty a Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Změnit navyklý režim ale není jednoduché a pro některá pracoviště to se stávajícím počtem zaměstnanců zřejmě ani není reálné.

Povolit 24hodinové směny celý problém nevyřeší

Evropská směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby 24hodinové směny umožňuje. Nové znění zákoníku práce je zakazuje nad rámec této směrnice, potvrdil doc. JUDr. Petr Šustek z Katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy na semináři své domovské fakulty a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy o praktických důsledcích novely zákoníku práce pro zdravotnictví.

Směrnice počítá standardně se směnami až 13 hodin a s 11 hodinami denního odpočinku. Ovšem jako odchylka můžou zákony evropských zemí umožnit i 24hodinové směny, a to za určitých podmínek. První je poskytnout následující den denní odpočinek 22 hodin, tedy běžný denní odpočinek 11 hodin plus dalších 11 hodin jako náhradní denní odpočinek za den, kdy zaměstnanec sloužil 24 hodin. Navíc je potřeba dodržet dobu týdenního nepřetržitého odpočinku.

To je maximum, které mohli čeští zákonodárci do zákoníku práce při transpozici směrnice vložit. Bylo tedy čistě rozhodnutím české reprezentace dát zaměstnancům větší ochranu a 24hodinové směny zakázat.

Český zákoník práce od 1. října neumožňuje 24hodinové směny, zaměstnavatel je povinen poskytnout během každých 24 hodin zaměstnanci přinejmenším osm hodin odpočinku. V současnosti tedy zákoník práce umožňuje nanejvýš 16hodinovou směnu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ministerstvem zdravotnictví deklarovalo, že se toto ustanovení bude znovu měnit.

Právníci na semináři odmítli nápad umožnit 24hodinovou směnu prostřednictvím kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva má totiž zlepšovat podmínky, k ujednáním, která zkracují zákonná práva zaměstnanců, se podle práva nepřihlíží.

Jak upozornil docent Šustek, problém není jen otázka 24hodinových směn jako takových, tedy denního odpočinku, na který má zaměstnanec nárok, ale také úprava týdenního nepřetržitého odpočinku. I v této věci poskytli čeští zákonodárci zaměstnancům větší ochranu než tu minimální možnou podle směrnice. Od 1. ledna bude účinná úprava zákoníku práce v oblasti týdenního odpočinku. Podle ní má nad rámec denního odpočinku zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci nepřetržitý odpočinek (tedy něco jako „víkend“ při běžném rozvržení pracovní doby) v délce 35 hodin týdně.

Docent Šustek považuje i vzhledem k dřívějšímu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie za jednoznačné, že tak, jak je zákoník práce napsaný, má zaměstnanec od 1. ledna dostat po poslední směně v týdnu volno 11 + 35 hodin, tedy denní odpočinek a týdenní odpočinek navíc. Je tu možnost podle zákoníku práce zkrátit týdenní nepřetržitý odpočinek z 35 hodin na 24 hodin, ovšem další týden je potřeba to nahradit. Pokud by tedy jeden týden měl zaměstnanec po poslední směně a denním odpočinku jen 24 hodin týdenního nepřetržitého odpočinku, další týden má dostat po denním odpočinku ještě 46 hodin týdenní volno.

I v úpravě týdenního odpočinku je český zákoník práce po poslední novele k zaměstnancům štědřejší než minimum určené směrnicí. Zatímco zákoník práce zaručuje zaměstnancům minimálně 35 hodin týdenního nepřetržitého odpočinku po denním odpočinku, směrnice minimálně 24 hodin, uvádí docent Šustek.

Ani dřív nebyly „čtyřiadvacítky“ legální, tak v čem je rozdíl?

Zaměstnavateli, který neposkytne svému zaměstnanci odpočinek v rozsahu podle zákoníku práce, hrozí peněžitá pokuta až milion korun.

Ovšem sankce hrozila nemocnicím i dříve. Aktuální formulace o odpočinku je sice jasnější, 24hodinové směny ale byly obcházením nebo porušováním pravidel i podle dřívějšího znění zákoníku práce. Lékaři je ale tolerovali a veřejně není znám případ, kdy by došlo k postihu. „Diskutovat o praktických důsledcích novely zákoníku práce na zdravotnictví má smysl pouze tehdy, pokud bychom se shodli, že se má zákoník práce ve zdravotnictví dodržovat, což se ne vždy děje,“ podotkl na semináři o novele MUDr. Adam Kubica, zástupce Sekce mladých lékařů ČLK.

Podle generálního ředitele skupiny Nemocnice Pardubického kraje MUDr. Tomáše Gottvalda, MHA, nebude už možné nedbat na zákoník práce, jako by se nic nestalo. Nejde jen o novou formulaci v zákoně, ale zejména o debatu, kterou novela zákoníku práce ve zdravotnictví spustila, včetně protestu mladých lékařů proti přetěžování a nadměrným přesčasům v rámci iniciativy Nebuď mýval.

„Mnozí ze zdravotníků věří, že se pojede dál, že to nějak dopadne. Podle mě to udržitelné není,“ uvedl na tiskovém brífingu po semináři Gottvald. „Vzhledem k pozornosti, kterou to vzbudilo, bude i na straně lékařů menší ochota to tolerovat,“ očekává ředitel, cesta zpátky podle něj nevede.

Také Šustek je přesvědčen, že zákoník práce bude nyní ve zdravotnictví více dodržován, protože je na tuto problematiku „více nasvíceno“.

Potíže očekávají hlavně menší nemocnice

Pokud tedy skutečně bude tlak dodržovat v nemocnicích zákoník práce, bude to vyžadovat změny v zaběhlém rytmu pracovišť a plánování směn, zvlášť pokud zůstane zákaz 24hodinových směn. Jak padalo na semináři na 3. LF UK, na některých pracovištích může vedení zkusit zavést směnný režim, jinde to bude kombinace osmihodinových, dvanáctihodinových a šestnáctihodinových směn. Při tom je potřeba brát ohled na to, jak mají jednotliví zaměstnanci napsané pracovní smlouvy. Pokud je rozvržení pracovní doby upraveno přímo v pracovní smlouvě, nemůže ho zaměstnavatel jednostranně změnit bez dohody se zaměstnancem.

„Nesouhlasím s tím, že by 24hodinové směny vyřešily všechno. Především menší poskytovatelé, bez kterých ale v tuto chvíli systém neumí fungovat, budou mít vzhledem k dobám odpočinku i tak problém,“ uvádí Gottvald. Některé nemocnice s nedostatkem personálu podle něj nebudou s to novému znění zákoníku práce dostát.

Některé nemocnice mohou uvažovat o snížení potřebného personálu pro zajištění nepřetržité péče pomocí společných lůžkových fondů pro příbuzné obory.

Například Krajská nemocnice Liberec ohlásila reformu služeb lékařů, která má v jejích třech nemocnicích platit od ledna, a její součástí je, že lékaři budou sloužit pohotovost mimo pracoviště. Pokud během pohotovosti nebudou muset odjet do nemocnice, do přesčasů se nepočítá. „Vycházíme vstříc požadavkům protestujících lékařů, předpisům i zákoníku práce. Reforma přesčasové práce bude mimo jiné znamenat zrušení 24hodinové lékařské služby a počítá také s lékaři, kteří budou sloužit pohotovost ‚na telefonu‘,“ uvedla nemocnice na svém facebookovém profilu.

Podle Šustka se může otevřít i debata o minimálních personálních požadavcích z titulu vyhlášky nebo i z nároků na specializovaná centra. Gottvald očekává, že by problém se zajištěním služeb v souladu se zákoníkem práce měl vyústit v debatu o síti nemocnic v Česku a její optimalizaci.

„Pokud tu jsou oddělení vybavená čtyřmi lékaři, je namístě diskuse, jak změnit strukturu poskytovatelů a možná i jejich počet. Nikdo se tomu ale věnovat nechce,“ uvedl Gottvald.

„Bude vhodné vzbudit širší debatu o tom, jak novela zákoníku práce do českého zdravotnictví bude působit. Debata není jen právní, ale systémová, je otázkou, jestli se nebavíme o změně struktury poskytování zdravotních služeb,“ souhlasí Šustek.

Kdo bude učit mediky?

Provoz na tři směny ani provoz na dvě směny není pro některá pracoviště vhodný a narušuje kontinuitu péče o pacienta. Obavy z něj mají také lékařské fakulty.

„To by snížilo počet lékařů ve službě v době, kdy se realizuje výuka mediků,“ upozornil děkan 3. LF UK prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., místopředseda Asociace děkanů lékařských fakult. To by ohrozilo kvalitu výuky. Na malých oborech by to mohlo výuku přímo znemožnit. Na rizika některých návrhů řešení provozu v nemocnicích upozornila asociace děkanů v prohlášení. „Výuku a léčebnou praxi nelze v žádném případě oddělovat. Ředitelé fakultních nemocnic a děkani lékařských fakult musejí v současné situaci postupovat společně a hledat taková řešení, která zajistí zdravotní péči a výuku studentů v souběhu,“ varují.