Tedy ještě v době, kdy neexistovaly kraje, ale okresní struktura, a on začal ověřovat, nakolik je to zajímavé. Vize byla jasná – propojit obce, vinice, památky.

„Tehdy jsme bojovali s tím, že Klub českých turistů říkal, že chce jen cyklotrasy z bodu A do bodu B, a my přišli s koncepcí okruhů, kterých je deset (s názvy podle vinařských oblastí – viz box) napojených na páteřní Moravskou vinnou stezku mezi Znojmem a Uherským Hradištěm. Zakreslili jsme si body s nejhezčími vyhlídkami, návsemi, sklepními uličkami a propojili je trasami,“ líčí Flamik.

Juraj Flamik z Nadace Partnerství stál u zrodu moravských vinařských stezek.

Dnes se usmívá tomu, že už v roce 1999 vydali mapu a průvodce stezkami, přestože ještě v terénu reálně nic nebylo. „Dokonce jsme tam partyzánsky dali telefony na vinaře, takže se stávalo, že lidé stáli před sklípkem a telefonovali vinaři. A odborníci říkali, že to je hrozný přístup, přece projekt musí existovat, abychom ho mohli propagovat. Naopak, ukázalo se to jako velice efektivní. Protože projekt začal žít de facto v terénu a začalo být vidět, že lidé na stezky opravdu jezdí,“ vzpomíná.

A byl tu další problém, který dnes působí jako sci-fi. Vinaři se vůbec nechtěli zapojit. „Říkali, že tak na ně dotáhneme finančák, že u nich nechtějí turisty, protože jim budou krást hrozny z vinice, a vůbec, kdo by prý seděl ve sklepě a čekal na turisty. Takže fakticky se připojili až osm deset let po začátku projektu. A dneska nenajdete jediné vinařství, které za to stojí, které nemá svůj vlastní program napojený na vinařské stezky,“ poukazuje Flamik.

Trasy se stále hýbou

Prakticky všechny vinařské regiony mají nějaký turistický produkt, ale nemá to všude formu stezek, natož cyklistických.

„K tomu jsme se dostali vlastně z nutnosti, protože pro značení cyklotras se objevily dostupné fondy – takové předstupně těm z EU – a hlavně program obnovy venkova. Starostové od počátku přijali naši vizi, my jim udělali servis a oni požádali o tyto peníze a přes jejich rozpočty do toho na začátku nateklo 10 milionů korun. A my jsme to koordinovali z pozice neziskové nezávislé organizace, což byla obrovská výhoda. Na projektu nikdy nepracovali víc než dva lidé,“ přibližuje Flamik.

Putování za vínem. Objevte dlouhou síť vinařských stezek na jižní Moravě

Stezky byly definitivně vyznačené přesně před dvaceti lety, od kdy se také uvádí oficiální vznik projektu. Spojují 250 vinařských obcí, někde však není vinař ani služby, jen vinice. Trasy jsou zanesené prakticky ve všech mapách a stejnojmenný web s vygenerováním tras se dá pohodlně číst i v mobilu. Všechny stezky jsou relativně jednoduché.

Projekt je přitom pořád živý – od fyzické kontroly tras v terénu až po spolupráci se starosty a vinaři. „Starostové třeba chtějí, aby stezka vedla přes nějakou zajímavost, každý rok se trasa hýbe. Celou údržbu, obnovu značení, ale i přeznačení nových úseků fyzicky vykonáváme. Ze začátku bylo bezpečných úseků málo, vývoj přispěl k tomu, že části tras jsou dnes odkloněné na bezpečné cyklotrasy. Infrastruktura se stále vyvíjí. Teď třeba řešíme, že se na Strážnicku buduje obchvat dálnice a trasování musíme úplně předělat, protože nám ho fakticky zruší,“ popisuje.

Žádný starosta nezrušil smlouvu

Ocenění ho velmi překvapilo, myslel si, že projekt je vnímán jako všednost – jako lidová písnička, o níž si všichni myslí, že tady vždycky byla, vždycky bude a že nemá autora.

„Že si odborníci všimli, že tady něco aktivně funguje, že to rozvíjí region prostřednictvím cestovního ruchu, že spolupracujeme s obcemi a jsme napojeni na podnikatele-vinaře a že děláme akce pro veřejnost, a tak to na stezkách žije, tak za to jsem hrozně rád,“ říká Flamik, jenž už má dlouho v hlavě i šuplíku další výzvu.

Na mapě vinařských stezek jsou totiž stále bílá místa, kde se vinařskou turistiku nedaří rozvíjet, typicky na severním Znojemsku nebo Kyjovsku. „Tomu bych zase rád pomohl partnerským projektem, že by to tam pomohli nastartovat zkušení zdatní vinaři, kteří už mají nějaké investiční zdroje; i pro ně by to byl byznys,“ nastiňuje.

Všechno prý stojí na spolupráci a důvěře. „Moc děkuju všem starostům, nikdo z nich za ty roky nevyužil možnost zrušit smlouvu o spolupráci s námi, čehož si velmi cením. A nebýt té spolupráce, dnes už i s vinaři, projekt by neexistoval,“ podotýká.