Bednáři z Prazdroje smolili velké ležácké sudy

blank

Bednáři z Plzeňského Prazdroje dokončili podzimní smolení dubových ležáckých sudů, kterým prošlo patnáct z celkem stovky velkých sudů, v nichž v historických pivovarských sklepích zraje Pilsner Urquell tak jako před 181 lety.

Prazdroj má dnes k dispozici více než sto ležáckých dřevěných sudů, které bednáři pravidelně udržují a opravují. „Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a jde v podstatě o dezinfekci dubového sudu před jeho opětovným naplněním pivem. Velký ležácký sud má objem až 40 hektolitrů a prázdný váží 800 kilogramů, proto práce vyžaduje přítomnost všech osmi členů party a hodně opatrnosti,“ vysvětluje vedoucí bednářské party Karel Hofman.

Zlatá léta bednářského řemesla v Prazdroji byla podle něj na přelomu 19. a 20. století. „V té době měl pivovar ve svých sklepích až 7 000 velkých dubových ležáckých sudů a další tisíce menších soudků v oběhu. Těch bylo za první republiky až půl milionu. Každoročně se navíc ve strojní bednárně vyrobilo na 40 000 nových sudů. A pivovar zaměstnával až 150 bednářů,“ říká dále Hofman.

Postupem času však byly dřevěné sudy nahrazovány kovovými a význam řemesla klesal. Pivovar usiluje o to, aby bylo tradiční pivovarnické řemeslo zachováno i dnes. Dnes má parta v Plzni osm bednářů a podle Prazdroje je možné, že jde o poslední bednářskou partu, která pracuje přímo v pivovaru, na světě.

„Na výrobu sudů používáme výhradně dubové dřevo rostlé na tvrdém podloží, kde duby rostou pomalu, čímž vzniká husté dřevo s letokruhy velmi blízko u sebe. Než se dřevo použije na výrobu sudů, schne přirozenou cestou 6 až 10 let. Vychází to zhruba tak, že jeden centimetr dřeva schne jeden rok,“ doplňuje Hofman.

Prazdroj se také dlouhodobě zaměřuje na recyklaci a opětovné využívání obalů, snižuje spotřebu vody, maximálně využívá obnovitelnou energii a omezuje používání plastů. Do roku 2030 by měla výroba Plzeňského Prazdroje dosáhnout uhlíkové neutrality.

 

Scroll to Top