David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Už jen pár minut zbývalo do konce pracovní doby a dělníci na stavbě mostu v katastru Dvorců, který je součástí hlavního silničního tahu Jihlava – Pelhřimov, měli padla. 

Jenže první středeční říjnový podvečer roku 2021 se krátce před šestou hodinou večer rázem proměnil v tragédii. Na Ladislava  S.(25) tam totiž spadla zhruba 1,5 tuny vážící traverza a způsobila mu těžká zranění v oblasti hlavy a hrudníku.

Vrtulník ho sice transportoval do traumacentra v Českých Budějovicích, jenže živnostník druhý den nad ránem v nemocnici následkům zranění podlehl. V úterý dopoledne se tragédií začal zabývat Okresní soud v Jihlavě. 

Na lavici obžalovaných stanul jednatel společnosti, pro kterou poškozený živnostník na stavbě mostu pracoval. Davida Svobodu (36) z Křižanova na Žďársku dozorující státní zástupce případu Jan Kadlec viní z usmrcení z nedbalosti. 

Svěrka mimo osu těžiště traverzy
Až v průběhu hlavního líčení vyšlo přesně najevo, co se na stavbě mostu vlastně stalo, respektive, co události s fatálními následky předcházelo. 
Měl to být právě poškozený, kdo podle nepravomocného rozsudku 6. října předloňského roku fatálně chyboval, když zavěsil neoriginální svěrku mimo osu těžiště traverzy.

Tím pádem mělo dojít k jejímu špatnému sevření. I tak ale dal pokyn obžalovanému, aby přes vysílačku pokynul jeřábníkovi, aby traverzu zvedl. Jeřábník se o správném uchycení stavebního materiálu přesvědčit nemohl. Podle rozsudku totiž na něj z kabiny stroje neviděl.

Traverza se zpod mostu dala do pohybu, když se ale její zadní konec dostal mimo podpěrnou věž, zhoupla se. Žalobce dává za vinu Svobodovi, že neověřil u poškozeného, jestli je traverza zavěšená opravdu správně, tak jak má, tedy v těžišti. 

Tragédii šlo podle rozsudku předejít. Stačilo, aby se dělníci včetně poškozeného s obviněným při dalším zvedání traverzy nesnažili vrátit traverzu do rovnováhy pomocí textilních lan, když se  naklonila a ze svěrky vyklouzla.  Během následujících pár vteřin pak traverza z uchycení vyklouzla úplně celá a padla na poškozeného. 

Je mi to líto, řekl obžalovaný
„Dělníci postupovali v rozporu s normou. Poškozený utrpěl polytrauma. Došlo u něj k poranění více životně důležitých orgánů, v jejichž důsledku zemřel,“ konstatoval žalobce případu Jan Kadlec. 

Hlavní líčení ve věci netrvalo nakonec ani 20 minut. Rychlý spád dokazování nabralo ve chvíli, kdy obžalovaný takzvaně prohlásil vinu. To v praxi znamená, že u soudu neprobíhá standardní trestní řízení, ale už se rozhoduje de facto již jen o druhu a výši trestu s tím, že soud musí prohlášení obžalovaného zohlednit v jeho prospěch. V přípravném řízení na policii vinu přitom vytrvale odmítal.

„Je mi líto, co se stalo,“ řekl k tragédii Svoboda. Průběh hlavního líčení včetně vyhlášení rozhodnutí sledovali přímo v jednací síni blízcí příbuzní poškozeného, někteří jen zakroutili hlavou poté, co Svoboda prohlásil, že netuší, jaký trest mu v této souvislosti hrozí. 

Mostní zakázky už společnost nebere 
„Po tom, co se stalo, tak to nestojí za to. Začali jsme dělat jen menší zakázky a ani neplánujeme, že bychom se k takovým zakázkám vrátili. Děláme jen rodinné domy,“ prohlásil obžalovaný ve své výpovědi před soudem.  

Při podání obžaloby navrhoval žalobce pro Svobodu trest ve výměře 12 až 18 měsíců podmíněně odložených na zkušební dobu dvou až tří let. Peněžitý trest 60 tisíc korun a také zákaz činnosti jednatele na dva až tři roky. 

Jenže tento návrh pochází z doby podání obžaloby, tedy ještě z doby, kdy obžalovaný trval na tom, že je nevinen. Tím, že prohlásil vinu, jde z pohledu soudu o nejvýznamnější polehčující okolnost, kterou soud musí vzít při ukládání druhu a výše trestu v potaz. 

„Počítám s tím, a chápu to, že strany soudu budou shledány důvody pro poměrné snížení jednotlivých trestů. Nepovažuji za nutné je ale snižovat nějakým podstatným způsobem,“ prohlásil v závěrečné řeči státní zástupce. 

Obhájce obžalovaného Jaroslav Pavlas ve své závěrečné řeči řekl, že jeho klient se po celou dobu policejního vyšetřování snažil, aby došlo k objasnění případu. 

Rozsudek zatím není pravomocný
„Mám za to, že se k tomu klient postavil čelem, doznal se. Z dokazování v této věci i ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že na té nešťastné události měl svůj velký podíl sám poškozený,“ uvedl obhájce. Obžalovaný následně jen zopakoval lítost nad celou událostí.

Soudkyně Tereza Jedličková Svobodovi nakonec vyměřila roční trest podmíněně odložený na zkušební dobu dvou let. Podle rozsudku má zaplatit peněžitý trest 48 tisíc korun. Funkci jednatele může vykonávat dál.

Ostatně právě neuložení zákazu výkonu funkce byl důvod, proč rozsudek není pravomocný. Státní zástupce do začátku příštího týdne ještě zváží případné odvolání. Pokud by k tomu došlo, případem by se musel zabývat ještě Krajský soud v Brně. Obžalovaný se práva na podání odvolání vzdal. 

Soud se musel vypořádat také s nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy. Blízká příbuzná poškozeného žádá po Svobodovi skoro 50 tisíc jako náhradu škody a další milion korun jako nemajetkovou újmu. 

Příbuzná zemřelého: Rozsudek je směšný
Necelých 30 tisíc korun jako náhradu škody po obžalovaném chce ještě dodavatel stavby a zdravotní pojišťovna chce proplatit skoro 200 tisíc korun, což představují náklady za zdravotní péči poškozeného. 

Soudkyně je ale odkázala na civilní soud, kde mají nároky uplatňovat ne po obžalovaném, ale po společnosti, kde je jako jednatel Svoboda zaměstnaný, a která měla na místě činu s hlavním dodavatelem podepsanou smlouvu o dílo.

„Je to směšné. Čekala jsem, že dostane aspoň zákaz činnosti, aby se nic takového už neopakovalo. Nejsem spokojená, a to je asi tak všechno,“ řekla při odchodu ze soudní budovy k rozsudku blízká příbuzná poškozeného. Její jméno redakce zná, ale zveřejnit ho nesmí. Nedovoluje to zákon. 

Diskuze k článku