Denně se přehrabuji spoustou zpráv. Týkajících se války na Ukrajině. Protože jsem bytostně přesvědčen, že tady se právě láme světová historie. Ne v Gaze, ne v Izraeli, nýbrž tady. Kolektivní Západ, aniž by musel, vsadil všechno na porážku Ruska. Ať to stojí, co to stojí! Na množství ukrajinské krve se nehledí a množství Západem vypůjčených dlužených peněz /zatím/ také ne.
Ukrajinci dodávají krev a maso, my ty vydlužené prachy. Co kolektivní Západ nasadil ovšem přímo, jsou obchodní sankce oproti Rusku. V míře nikdy nevídané, Snad ani hitlerovské Německo nečelilo tolika ekonomickým trestním omezením v některých sektorech.
Proto vedle situace na frontě a politických tahů v zákulisí věnuji mimořádnou pozornost ruské ekonomice, sankcím jako takovým a jejich dopadu.
Na toto téma vydal před pár dny velký článek The New York Times, který je spolu s Washington Post považován za písmo svaté amerického vládního pohledu na svět. Díky kosíři RR se podařilo překonat paywall a já vám jej mohu nabídnout celý. Je to velmi poučné čtení. Chci doufat, že ho přelouskli, alespoň v zevrubném výtahu všichni držitelé klíčů kolektivního Západu, počínajíc Bílým barákem, přes bruselskou centrálu EU, až k principálovi českého Obludária Fialovi a jedné z jeho hlavních obludárijních atrakcí -Lipavskému. Protože všichni tihle vždycky a jedině správní získali zcela ojedinělou šanci se cosi zásadního dozvědět. Nebudu už zdržovat, sem s tím kouskem z NYT!
Russia’s Economy Is Increasingly Structured Around Its War in Ukraine
podle překladače
Ruská ekonomika je stále více adaptována na válku na Ukrajině
Finance Ruska se ukázaly jako odolné, a to i přes trestání sankcemi, které mu nakonec stejně daly volnost pumpovat peníze do své vojenské mašinérie.
Ruský ministr financí prohlásil „Všechno, co je potřeba pro frontu,“ a zopakoval sovětský slogan z druhé světové války, když hovořil o nejnovějších vládních výdajových plánech.
Vláda stále nazývá svou invazi na Ukrajinu „zvláštní vojenskou operací“, ale nové rozpočtové údaje jasně ukazují, že ekonomika je stále více adaptována kolem války.
Téměř třetina výdajů země v příštím roce – zhruba 109 miliard dolarů – bude věnována na „národní obranu“, oznámila vláda koncem minulého měsíce a přesměrovala peníze, které by jinak mohly plynout do zdravotnictví, školství, silnic a dalších sektorů. Ještě výmluvnější je, že 6 procent celkové produkce země směřuje k ruské válečné mašinérii, což je více než dvojnásobek toho, co bylo před invazí.
Od února 2022, kdy Rusko vyslalo vojáky přes hranice, se jeho ekonomika musela přizpůsobit dramatickým změnám, učinila tak s ohromující rychlostí. Evropská unie, její největší obchodní partner, rychle přerušila hospodářské vztahy, přetrhala dobře zavedené dodavatelské řetězce a spolehlivé zdroje příjmů ze zahraničí. Spojené státy využily svou finanční sílu, aby zmrazily stovky miliard dolarů v ruských aktivech a odřízly zemi od globálního finančního systému.
O devatenáct měsíců později je ekonomický obraz rozhodně smíšený. Ukázalo se, že ruská ekonomika je mnohem odolnější, než mnohé západní vlády předpokládaly po uvalení bezprecedentní řady sankcí.
Moskva rychle našla pro svou ropu další kupce. Bleskovým tempem napumpovala peníze do ekonomiky, aby mohla financovat svou vojenskou mašinérii, zaměstnala téměř každého dostupného pracovníka a zvýšila úroveň týdenních výplat . Celkový HDP, který podle odhadů ruské centrální banky může letos vzrůst až o 2,5 procenta, by mohl předstihnout Evropskou unii a možná i Spojené státy.
To je však jen část příběhu. Jak řekla Laura Solanko, hlavní poradkyně Institutu pro ekonomiku v transformaci Finské banky: „Když je země ve válce, hrubý domácí produkt je poměrně špatným měřítkem blahobytu.“ Výroba kulek přispívá k tempu růstu země, aniž by nutně zlepšila kvalitu života.
Naléhavá poptávka po cizí měně – k platbě za dovážené zboží nebo k zajištění bezpečné investice – také způsobila, že hodnota rublu strmě klesala. Minulý týden klesla na symbolický bod zlomu 100 za dolar, což dále podpořilo inflaci a zvýšilo úroveň úzkosti mezi spotřebiteli.
Nárůst vládních výdajů a půjček vážně zdůraznil již tak přehřátou ekonomiku. Centrální banka rychle zvýšila úrokové sazby na 13 procent během léta , protože meziroční inflace nadále stoupala. Vyšší sazby, které prodražují expanzi podniků a nákup spotřebitelů na úvěr, pravděpodobně zpomalí růst.
Spotřebitelé také pociťují tlak na každodenní nákupy. „Mléčné výrobky, zejména máslo, maso a dokonce chléb zdražily,“ řekla Lidia Adreevna, když nakupovala a zkoumala ceny v moskevském supermarketu Auchan. Obviňovala centrální banku.
„Život se mění,“ nabídla, „nic nezůstane navždy, ani láska, ani štěstí.“
Další důchodci v obchodě také hovořili o zvýšení cen masa a drůbeže, čehož si v posledním měsíci všimla téměř polovina Rusů, podle údajů z průzkumu moskevské Nadace veřejného mínění zveřejněných v pátek. Respondenti také zaznamenali zvýšení cen léků a stavebních materiálů.
Moskva minulý měsíc zavedla dočasný zákaz vývozu nafty a benzínu ve snaze zmírnit nedostatek a zpomalit růst cen energií, restrikce však dále snížily množství cizí měny přicházející do země.
Vývoz finančních prostředků je tak znepokojující, že vláda varovala před obnovením kontroly peněz opouštějících zemi.
S prezidentskými volbami za zády, naplánovanými na březen, prezident Vladimir V. Putin minulý měsíc uznal , že zrychlující se inflace poháněná oslabeným rublem je hlavním důvodem k obavám. Zvládnutí růstu cen může vládu odradit od toho, aby se pustila do svých obvyklých předvolebních sociálních výdajů.
Nižší životní úroveň může být „nepohodlná i pro autoritářskou vládu,“ řekl Charles Lichfield, zástupce ředitele Geoekonomického centra Atlantic Council.
Vzhledem k tomu, že Rusko dováží širokou škálu zboží – od telefonů a praček po auta, léky a kávu – konstatoval, že devalvovaný rubl „ztěžuje spotřebitelům nákup toho, na co jsou zvyklí“.
Spojené státy, Evropská unie a země spojené s Ukrajinou se zarputile pokusily ochromit Rusko rozsáhlými sankcemi.
Dopad byl rychlý a ostrý na jaře 2022. Rubl se propadl, centrální banka zvýšila sazby na 20 procent, aby přilákala investory, a vláda zavedla přísné kontroly kapitálu, aby peníze udržela v zemi.
Rubl se ale od té doby vrátil a úrokové sazby klesají. Rusko našlo rychle nadšené kupce pro svou ropu jinde. Když se prodávala za výrazně diskontované ceny; totéž zkapalněný zemní plyn; a další suroviny. V poslední době se Rusko stalo expertem , jak se vyhnout cenovému stropu ropy ve výši 60 USD za barel, který stanovila skupina G7, protože globální ceny ropy opět začaly růst.
Čína patří mezi národy, které přistoupily k nákupu energie z Ruska a prodeji zboží tamtéž, které si dříve mohly vyměnit s evropskými národy. Vzájemný byznys narostl ročně o 32 procent Obchod s Čínou rostl celých prvních osm měsíců letošního roku nepřetržitě. Obchod s Indií se v první polovině roku ztrojnásobil a export z Turecka ve stejném období vzrostl téměř o 89 procent.
Válka mezitím spolyká další části ruského rozpočtu kromě přímých vojenských výdajů. Dalších 9,2 procenta rozpočtu je určeno na „národní bezpečnost“, což zahrnuje vymáhání práva. Existují peníze pro zraněné vojáky a pro rodiny zabitých v bitvě a pro „integraci nových regionů“, což je odkaz na okupované území na Ukrajině.
Sergej Guriev , ruský ekonom, který uprchl ze země v roce 2013 a nyní je proděkanem na Sciences Po v Paříži, řekl, že přesné posouzení ruské ekonomiky je obtížné. Stávající ekonomické modely byly navrženy před válkou a vycházely z různých předpokladů a zveřejněné rozpočtové údaje jsou neúplné.
Co to znamená pro ruské domácnosti na denní bázi, je také těžší rozeznat.
„Celkově je velmi těžké srovnávat kvalitu života před a po válce,“ řekl Guriev. „Je těžké vědět, co si Rusové myslí.“ Lidé se bojí.“
Autorka:
Patricia Cohen je globální ekonomická korespondentka se sídlem v Londýně. Od svého nástupu do The Times v roce 1997 také píše o divadle, knihách a nápadech. Je autorkou knihy „V našich nejlepších letech: Fascinující historie a slibná budoucnost středověku“.
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Zírám! Ano zírám!
Sankce se vyhlašovaly s tím, že Rusko bude ekonomicky zadupáno do země, jeho ekonomika se propadne někam do středověku. Například tím, že, řečeno samotným Zemanem, se proti němu použije ekonomická atomovka – odstřižení od SWIFTu. A nakonec slovutné NYT vydají komentář k ekonomické situaci Ruska, v kterém jeho autorce a jí dotázaným expertům , dělají největší starosti ceny zboží pro koncové spotřebitele v moskevských supermarketech!!! Když ti, co ty sankce naplánovali , hodlali dosáhnout stavu, kdy v těch supermácích nebude k dostání vůbec nic a pokud náhodou něco ano, pak na to obyčejnému občanovi budou scházet peníze, ve státě pak bude kralovat hyperinflace a rozvrat a to všechno smete Putlera. A nyní tedy slzy , nad tím, že stoupají ceny potravin???? Vážně? Autorka nejspíše nikdy nenavštívila Česko, takže vůbec netuší, jak explodují cenovky nejen potravin v tuzemských obchodech.
Jak asi jde dohromady tohle krokodýlí poplakávání s konstatováním, že ruský HDP se zvýší dramaticky více než stejný parametr v USA a EU??? Ano, tady si zase vypomůžeme berličkou, že zvýšení HDP díky válečné výrobě nic nevypovídá o kvalitě života obyvatel… No mi ale na vlastní kůži zakoušíme, jak se nám pod Fialou zvyšuje náš „blahobyt“, díky velké důchodové loupeži, inflaci, která převyšuje tu ruskou a nyní i masivním a drastickým zvýšením daní a ořezáním výdajů státu na sociální transfery. Sleduji docela pečlivě ruské zpravodajské kanály. Ale Putlera ani nenapadlo okrást své důchodce nebo napříč sociálními skupinami sebeméně zvedat daně. A to vede dlouhou opotřebovávací válku.
Makroekonomika nikdy nebyla mou disciplínou. Takže bez obav ze ztráty renomé nad touhle záhadou mohu vyslovit nelíčený údiv.