Slováci mají extrémně negativní vztah k USA. Nikdo neví proč, tvrdí spisovatel

Tým Spotlight Tým Spotlight
20. 10. 2023 5:30
Spisovatel a novinář slovenského deníku SME Lukáš Onderčanin se v rozhovoru Spotlightu mimo jiné zamýšlí nad tím, jak Slovensko ovlivňuje ruská propaganda a proč mají Slováci tak sentimentální vztah k Rusku, potažmo Sovětskému svazu. A zároveň proč je velká část obyvatel Slovenska tak extrémně negativně naladěná vůči Spojeným státům, ačkoliv s touto velmocí nemají žádnou zkušenost.
Spotlight Aktuálně.cz - Lukáš Onderčanin | Video: Jakub Zuzánek

"Ani sociologové neumí úplně přijít na to, co za tím je. Třeba je to proto, že nás na rozdíl od Čechů na konci druhé světové války osvobodila pouze Rudá armáda. Tím pádem v mnohých lidech zůstává pozitivní pohled na Rusko, bez ohledu na to, jak se za poslední desetiletí změnilo, a na ty druhé pak jako na ty, kteří začínají všechny války," míní Onderčanin s tím, že se tento sentiment stále nedaří prolomit.

Na druhou stranu si však nemyslí, že by to znamenalo úplné odvrácení Slovenska od Evropské unie a Západu. Nicméně v nynější ruské propagandě a dezinformační kampani vidí dlouhodobý vliv a paralely v poměrně vzdálené době. Lukáš Onderčanin totiž napsal knihu o málo známém příběhu československého průmyslového a dělnického družstva Interhelpo, na jehož konci měl být komunistický ráj v Sovětském svazu. Nazval ji Utopie v Leninově zahradě. Publikace nyní vychází i v Česku.

Součástí komunity, která se před sto lety pokusila vybudovat socialismus v Kyrgyzstánu, byl přitom i malý Alexander Dubček, pozdější představitel Pražského jara z konce 60. let.

"Ve svých pamětech Dubček na své dětství vzpomínal a nezavíral úplně oči ani před tím zlým. Například otevřeně hovoří o hladomoru, o tom, jak do Kyrgyzstánu deportovali množství lidí například z Ukrajiny, aby se vlastně i zbavili střední či vyšší třídy," popisuje Ondečanin a zamýšlí se nad tím, že i kvůli těmto zkušenostem mohl mít později komunista Dubček liberálnější přístup.

Podmínky v Kyrgyzstánu byly extrémně náročné. Mnohým přistěhovalcům například zemřely hned na začátku děti a to je odradilo. "Ti, co vydrželi, tak nějakým způsobem tam možná nalezli uspokojení. Ale nakonec se stejně po příchodu Stalina k moci stali členové Interhelpa obětmi, protože byly pro režim podezřelí. Přestože přišli dobrovolně pomoci rozvíjet tuto zemi, tak ta se nakonec proti nim sama obrátila," popisuje Onderčanin.

Na základě historických faktů, i na příběhu Interhelpa se tak podle něj může člověk naučit, že i při snění o lepším světě si je třeba stále dávat pozor a stát pevně na zemi, aby nepropadl úplně jiným iluzím, například dezinformacím.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.

 

Právě se děje

Další zprávy