Učitelé vysokých škol stávkují za vyšší platy. Mzdy profesorů se liší čtyřnásobně

Pro kantory vysokých škol zpravidla neplatí stejné platové podmínky. Nejvyšší mzdy pobírají profesoři a docenti, kteří na školách vyučují. I mezi nimi jsou ale značné rozdíly a to i v rámci stejných univerzit.

Celostátní hodinovou výstražnou stávku vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz. Iniciativa sdružující nespokojené akademiky Hodina pravdy ale na některých školách zahájila celodenní protesty. Vedle vyřešení podfinancování některých oborů požaduje dokončení reformy doktorského studia.

Celodenní stávku na úterý naplánovaly zejména filozofické fakulty. Platy jejich přednášejících jsou totiž ve srovnání s ostatními pracovišti univerzit žalostné. Podle statistiky ministerstva školství například na Karlově univerzitě v Praze bere profesor filozofie průměrně asi 63,5 tisíce korun, na matematicko-fyzikální fakultě si ale vydělá přes 110 tisíc.

Děkanka fakulty Eva Lehečková chce pro akademiky důstojné pracovní podmínky. „Podfinancování humanitních fakult dopadá na všechny – studující i technicko-hospodářské pracovníky,“ řekla.

K filozofům se přidávají kantoři dalších fakult Karlovy univerzity - například z humanitních studií nebo evangelicko teologické fakulty. Do celodenní stávky vstoupila i Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Nina Wančová ze stávkového výboru FF UK upozorňuje i na další tlaky, kterým kantoři čelí. „V prvé řadě jde o to, že i na naší fakultě panují velké rozdíly, máme odlišné životní situace i stupně kariéry. Zároveň ne každý obor je momentálně tolik populární jako třeba jiný,“ vysvětluje.

„Řešení nedostatečných mezd vidíme jako základní důležitý krok, který ale povede i k dalším změnám. Nemůžeme být zodpovědní za zalepení vlastních platů, dobré jméno univerzity i kvalitní výuku,“ pokračovala Wančová.

Na podfinancování si stěžuje i děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal. „Situace je spolu s inflací za hranou únosnosti. Dopadá to na ty momentálně nejchudší, nemůžeme věc řešit až se zhroutí, to by tu stáli za rok i zástupci všech ostatních fakult,“ upozorňuje.

Šárka Lojdová z Asociace doktorandů říká, že systém doktorského studia je dlouhodobě neefektivní. „Zákon na ně ale pohlíží jako na studenty, které honoruje stipendii, až 50 % začínajících badatelů a badatelek ale studium nedokončí,“ říká.

„Stipendia mají studentům pokrýt životní náklady a případně dovolit založit rodinu. Dnes ale na jednoho doktoranda připadá průměrně 11 250 korun měsíčně, což určitě nestačí. Není se tak co divit vysoké neúspěšnosti studia,“ pokračuje Lojdová.

Podfinancování vysoké školy podle Petra Pavlíka z Fakulty humanitních studií ničí. „Hoří nám střecha a od ministra školství slyšíme jen kam dát okno a dveře. Musíme dál bít na poplach, protože za chvíli nebude mít kdo učit české studenty. A studenti v Česku nevidí perspektivu, proto prchají do zahraničí,“ varuje.

„Vysokoškolští profesoři odchází učit na střední školy, ale to se netýká jen humanitních věd. Stejně tak odchází už i přednášející technických oborů,“ pokračuje. V úterý odpoledne se Pavlík spolu s dalšími členy stávkového výboru setká s ministrem školství Mikulášem Bekem.

Mikuláš Bek @MikulasBek

Stejné vnější podmínky veřejného financování, stejné vnitřní podmínky rozpočtových pravidel UK, podobné studijní programy, a přesto propastné rozdíly ve výkonnosti a mzdách. O příčinách špatné kondice některých filozofických fakult i cestě k nápravě jsem připraven diskutovat se… https://t.co/IQNIoPfYlM https://t.co/C79JKnlFIf

17. října 2023 v 10:51, příspěvek archivován: 17. října 2023 v 13:33

oblíbit retweet odpovědět

Bek říká, že s platy na jednotlivých katedrách nemůže ministerstvo nic dělat. „Veškerá rozhodnutí o mzdové politice a nastavení vnitřních mzdových předpisů jsou dle zákona plně v kompetenci rektorů a děkanů pod dohledem akademických samospráv. Ministerstvo školství není oprávněno do těchto nastavení vstupovat,“ uvedl.

Rozpočet školství na rok 2024 má činit téměř 269 miliard korun. Na vysoké školství je vyčleněná stejná částka jako letos - 30,9 miliardy. Podle vysokého počtu zástupců univerzit to pro školy představuje jen další podfinancování.

Zaměstnanci vysokých škol v úterý odpoledne demonstrovali v na pražském náměstí Jana Palacha, podpořil je například politik Luboš Zaorálek, nebo odborový předák Josef Středula. Demonstrující skandovali hesla jako „školství je priorita“, „žít či učit“ nebo „nechceme tak moc, jenom akorát“.

Josef Středula upozornil, že může přijít razantnější stávka. „Považujeme to za zcela správný krok, oprávněný, logický a je to důsledek toho, jakým způsobem vláda nekomunikuje - nekomunikuje ani se svými,“ říká.

„Obzvláště teď, když premiér je bývalý rektor, ministr školství je bývalý rektor, nechápou situaci, která je na vysokých školách a máme tu de facto od roku 89 nejvyšší stávku ve vysokoškolském sektoru. Myslím si, že to už samo o sobě říká mnohé,“pokračuje Středula.

Slova a činy vlády jsou podle předáka v přímém rozporu. „Jestliže ministerský předseda hovoří o tom, že Česko na křižovatce a výsledkem je, že nedostatečné financování i tak důležité věci, jako je školství, vypovídá o tom, že jsme hluboko pod tou úrovní, to jako bychom tu křižovatku chtěli podlézt nějakou norou a tvářit se, že to je vlastně řešení,“ míní.

Středula pochválil účast studentů. „Když pedagog spolu se svými studenty vyjadřuje stejný názor, je nutno k tomu přidat obrovský vykřičník, a jestliže to politik nebude chtít slyšet a nebude chtít napravovat, tak v tom případě se můžeme dočkat opravdu velmi nehezkých konců České republiky,“ varuje.

Před Filozofickou fakultou UK v úterý odpoledne promluvili asi k tisícovce účastníků protestu i zástupci dalších fakult. Byl mezi nimi například profesor Jan Černý z přírodovědy, nebo zástupci DAMU. Dav se poté vydal k ministerstvu školství.

Stávkující vyčítají vládě, že mezi své priority uvedla také školství, vysokoškolské odbory, ale nemají pocit, že by tuto svoji prioritu vláda skutečně naplňovala. Vyznělo to z proslovů členů vysokoškolských odborů, které se uskutečnily před ministerstvem školství v závěru stávky.

Demonstranti v závěru ironicky pogratulovali ministrovi Bekovi, že je první ministr, kterému se povedlo vyhnat do ulic vysoké školy poprvé od sametové revoluce.