Doplňky stravy jsou mezi Čechy populární. Na českém trhu však chybí kvalita a dostatečná edukace

Čechům chybí důležité živiny, zejména vitamin D. Ukazují to studie z uplynulých let, podle kterých jeho nedostatkem trpí téměř 70 % populace. Průzkum Evropské asociace výrobců doplňků stravy (FSA) také potvrdil, že se Češi uchylují k suplementaci těchto látek skrze doplňky stravy. V posledním roce je podle FSA užilo 97 % Čechů. Český výrobce přírodních doplňků stravy Trime však upozorňuje, že velká část konzumentů se o principech zdravé suplementace dostatečně neinformuje. Jde přitom o globální problém, což potvrzují i data společnosti ConsumerLab. Podle ní se 72 % uživatelů doplňků stravy nezajímá o původ produktu, 75 % z nich se nezabývá faktory, které vedou k účinnosti suplementu. 

„Deficity důležitých mikroživin jsou vážným dlouhodobým problémem napříč celou českou populací. Důvodem je nejen nízká nutriční gramotnost populace a nezájem o výživu, ale i skutečnost, že opravdu kvalitní výživově plnohodnotné potraviny dnes na trhu už téměř nenajdete, a když ano, většina zákazníků je nepozná,“ uvádí Jakub Přibyl, nutriční specialista a produktový vývojář Trime. 

Na nízké hladiny mikroživin upozornila například studie z roku 2016 provedená napříč evropskou populací. Výsledky ukázaly, že 40 % Evropanů trpí nedostatkem vitaminu D. Výzkum Státního zdravotního ústavu z roku 2018 potvrdil, že deficitních hodnot dosahuje 68 % Čechů, zejména v zimních měsících. Studie ze stejného roku provedená českými vědci z Ústavu veřejného zdraví ukázala, že nedostatek vitaminu D sužuje až 95 % Čechů z různých věkových skupin. 

Doplňky stravy užíváme, ale nevíme jak
Jedním ze způsobů, jakým Češi deficity látek řeší, je suplementace. Rozsáhlý průzkum Evropské asociace výrobců doplňků stravy (FSE) z roku 2022 ukázal, že v předchozích 12 měsících užilo doplněk stravy 97 % Čechů. Lidé konzumují především vitamin D (46 %), vitamin C (36 %), hořčík (33 %) a další látky. 

Podle Trime se však lidé dostatečně nevzdělávají v tom, co denně konzumují. Na základě zjištění organizace ConsumerLab, která prostřednictvím nezávislého testování pomáhá spotřebitelům najít ty nejkvalitnější doplňky stravy, se nicméně jedná o globální problém. Průzkum ukázal, že tři čtvrtiny uživatelů doplňků stravy nezkoumají faktory, které přispívají k účinnosti produktu, za něž utrácejí peníze; 75 % uživatelů ignoruje testování kvality suplementů nezávislými laboratořemi, 72 % respondentů uvedlo, že se nezabývá jejich původem. 

„Přes obecné hygienické a zdravotní standardy nezávadnosti, které podle zákona musí splnit každý doplněk stravy, si tak nemůžeme být jisti, zda nám suplement v dlouhodobém měřítku spíše neuškodí. Proto je důležité při výběru produktu přemýšlet nad jeho původem, složením či obsahem syntetických aditiv. U těchto přídatných látek si totiž nemůžeme být jisti, jak jejich dlouhodobá konzumace ve vysokých dávkách a v kombinaci s dalšími látkami působí na naše zdraví. Proto je jistější zvolit takové doplňky stravy, které se složením i způsobem výroby co nejvíce blíží přirozeným potravinám,“ vysvětluje Přibyl. 

Podle Trime se tento nezájem odráží i v nabídce drtivé většiny výrobců. „Bylo pro nás velmi obtížné najít takové dodavatele surovin, kteří by splňovali naše přísné požadavky na kvalitu. Často nejsou schopni odpovědět na otázky, které jsou z našeho pohledu pro výrobu skutečně účinného suplementu stěžejní – například o původu zdrojových surovin, způsobů jejich zpracování, stabilitě, skladování či třeba vstřebávání různých forem látek. Běžně se setkáváme s tím, že tyto požadavky slyší od zákazníků vůbec poprvé. Z našeho pohledu nacházíme na českém trhu převážně suplementy pochybné kvality a s omezeně vstřebatelnými látkami, které výrobce zalil do vrstvy syntetických aditiv,“ komentuje Michal Kočí, spoluzakladatel a CEO Trime. 

Suplementujte od základů
Průzkum ConsumerLab poukázal na cíle, kterých chtějí uživatelé doplňků stravy suplementací dosáhnout. Polovina konzumentů uvedla jako důvod suplementace snížení stresu, 42 % boj s úzkostí, 38 % zlepšení paměti. Nejčastěji tyto cíle uvádějí příslušníci generace Z. 

„V praxi výživového poradce se často setkávám s tím, že lidé často ani nezvládají doplňovat důležité mikroživiny, přesto se uchylují k biohackingu a suplementaci různých pochybných preparátů. Namísto doplňování klíčových vitaminů a minerálů, na které je naše strava obvykle deficitní, užívají nejrůznější ‚zázračné‘ byliny pro posílení kognitivních funkcí, k eliminaci stresu a podobně. Je to jako snažit se stavět dům od střechy. Taková suplementace navíc může být v konečném důsledku kontraproduktivní, jelikož tyto výrobky často patří k těm nejméně kvalitním a mnohdy jsou suplementovány v kombinacích, které z biologické podstaty nemohou splnit svůj účel – například si při vstřebávání vzájemně konkurují,“ upozorňuje Přibyl. 

Trime před konzumací suplementů neznámého původu dlouhodobě varuje a upozorňuje na rizika, kterým se zákazník jejich užíváním vystavuje. Podle startupu se tyto produkty, pocházející často z asijských zemí, vyznačují zejména nízkou čistotou a nadlimitním obsahem toxických látek, jako jsou těžké kovy, PCB nebo ethylenoxid. Obsah těchto látek mimo jiné potvrdily i některé odborné studie. 

„Lidem, kteří se suplementací začínají, bych proto doporučil zaměřit se na základní suplementaci vitaminu D3, omega-3 a dalších důležitých látek, které našemu tělu prokazatelně pomáhají, a nenechat se ovlivnit senzacemi,“ dodává Přibyl. 

Zdroj a foto: Trime