Hry se pokaždé konaly na jiném místě v rámci evropských zemí. Disciplíny byly plné adrenalinu a legračních kostýmů, které diváky nejvíce bavily. Hry máme spojené s hlasatelkou a herečkou Martinou Adamcovou, moderátorkami Marcelou Augustovou a Barborou Kroužkovou, moderátorem Petrem Vichnarem, herci Martinem Dejdarem a Pavlem Zedníčkem.
Marcela Augustová v pořadu Hry bez hranic
Každý národ měl pro přehlednost přidělenu barvu – Češi měli vždy oranžovou. Během večera, kdy se hry vysílaly, jsme fandili našemu hvězdnému týmu a doufali, že vyhraje, což se také často stalo. Českoslovenští a pak čeští soutěžící vyhráli čtyři z pěti ročníků her, kterých se zúčastnili (tři letní hry a jedny zimní).
Jediný ročník, který čeští soutěžící nevyhráli, byl ten, jehož finále se konalo v roce 1993 v Karlových Varech (družstvo Šumperka v něm skončilo druhé). Jeden ze soutěžících za město Šumperk byl tehdy ještě neznámý Aleš Valenta, pozdější olympijský vítěz v akrobatickém lyžování ze Salt Lake City 2002.
Sjednocení Evropy
Jak vlastně vznikla myšlenka sjednotit zábavnou formou země Evropy? Údajně s ní přišel francouzský prezident Charles de Gaulle, proto je název her psán ve francouzštině jako JSF (Jeux Sans Frontières), u nás Hry bez hranic.
Z pořadu Hry bez hranic
Nápad pořádat bláznivé soutěže se zalíbil francouzské televizi, jež dala podnět k tomu, aby se JSF rozjely. A tak byl roku 1965 odstartován první díl Her bez hranic, kterého se účastnily čtyři země – Belgie, Francie, Německo a Švýcarsko. Později se přidaly další státy Evropy.
Mírové zápolení evropských měst pod dohledem švýcarských sudí se až do ukončení první série v roce 1982 rozvinula v televizní fenomén. V roce 1983 byla show přerušena, protože projekt byl finančně velmi nákladný. Ale díky silnému diváckému ohlasu byly hry v roce 1989 obnoveny.
Hlad po světě
Co nás bavilo Seriál o známých pořadech: Televarieté |
Československo se obnovených Her bez hranic poprvé zúčastnilo v zimě 1991/1992. Hlad po tom se do světa nejen dívat, ale také se v něm předvést, byl veliký. A start se vydařil. Finále těchto her se konalo v Praze a my jsme stanuli na stupních vítězů.
Následovala letní sezona roku 1992. Do finále, jež se tentokrát uskutečnilo na Azorských ostrovech, se dostalo město Třebíč. Odměna v podobě cesty na tyto ostrovy byla pro třebíčský tým třešničkou na dortu.
Mluvíme o začátku 90. let, kdy pro valnou část členů výpravy bylo finále Her bez hranic první příležitostí, jak se proletět letadlem a přičichnout k nepoznané exotice. Do poloviny soutěže byli Čechoslováci na posledních místech, ale naši borci zabojovali a skončili první.
V dalším roce 1993 byly hry už jen letní a město Šumperk skončilo na druhém místě. V roce 1994 jsme už potřetí dokázali, že jsme soutěživý národ. Další vítězství, tentokrát týmu z města Česká Třebová.
O rok později jsme byli pyšní na tým z Brna – a zase první místo! Popularita her u nás byla veliká, ale cena až moc vysoká, a tak se Česká televize rozhodla, že se jich dále účastnit nebudeme. Naposledy se pod hlavičkou Her bez hranic tato soutěž ve světě konala v roce 1999.
V roce 2019 bylo oznámeno, že by se mohly uskutečnit originální Hry bez hranic. Nakonec se uskutečnila jiná verze, a to takzvané Eurohry (Eurogames), které se staly přímým následovníkem Her bez hranic. Při úvodu vysílaného dílu zní tatáž znělka jako při původních Hrách bez hranic.
K účasti se se přihlásily i komerční televize ze zúčastněných zemí. První televize, která odvysílala úvodní ročník, byla italská Canale 5 patřící skupině Mediaset.
Hry proběhly od 19. září do 24. října 2019. Zúčastnilo se jich šest zemí (Itálie, Řecko, Španělsko, Německo, Polsko, Rusko). Hry proběhly v Římě. Pro rok 2020 byly opět přerušeny na neurčito.
