Komunismus à la française. Vzestup a pád PCF. S invazí do Československa přišlo vystřízlivění

Rozhodně ne takový, který známe ze středoevropského regionu a doby vlivu Sovětského svazu. I když obdiv ke Stalinovi dlouhou dobu přetrvával nejen mezi členy PCF (Parti communiste français – Francouzská komunistická strana – FKS). Většina populace proti komunistickým zemím a tedy Sovětskému svazu nic neměla.

V historickém sídle Francouzské komunistické strany|foto:Marie Sýkorová, Český rozhlas

„Byl to vítěz války. Byla to země, která přinesla mír,“ vysvětluje politolog Marc Lazar z Institutu politických studií – SciencesPo de Paris. A pak to byl také velmi aktivní hrdinský komunistický odboj za 2. světové války, který se ve Francii formoval. Byl to prostě protipól nacismu a fašismu. Myšlenky a názory komunismu se navíc hojně vázaly k umělecké a tvůrčí inteligenci.

Z dnešního pohledu možná přehnaná nadšení a nekritický postoj. Je to ale pochopitelné. Později, v 50. a hlavně v 60. letech se tak život na Východě, nejen v Moskvě, ale hlavně v Praze, staly představou o skutečném ráji na zemi.

Vzor Sovětský svaz

Gérard Streiff, spisovatel detektivek a člen Komunistické strany Francie|foto:Marie Sýkorová, Český rozhlas

Mnohé západní komunisty neodradily ani informace o politických procesech, znárodňování nebo omezení lidských práv.

Tak silný byl odpor proti americkému imperialismu, že se čistky považovaly za jistou formu nutnosti k udržení vysněného režimu a komunistické myšlenky. Nelze mluvit o naivitě, spíš přesvědčení. Ve Francii se po válce projevily i jiné silné proudy a tím byl především pravicový směr Charlese de Gaulla. 

„Invaze do Československa znamenala postupné odcizení Francouzské komunistické strany od Sovětského svazu,“ říká Gérard Streiff, spisovatel detektivek a člen Komunistické strany Francie. Ten mě přivítal v dnes již historické budově PCF (Parti communiste français). Výlet za architekturou to ale nebyl.

V historickém sídle Francouzské komunistické strany|foto:Marie Sýkorová, Český rozhlas

Komunistická strana Francie měla vzor a tím byl Sovětský svaz a jeho revoluce. I když vláda lidu, solidarita, sociální stát, se ve Francii hlásily o slovo už s vypuknutím Francouzské revoluce.

„Francouzské komunistické vlivy se pak naplno projevily v 19. století,“ vysvětlil Gérard Streiff. Svůj absolutní vrchol strana zažila právě po 2. světové válce. Po ní už následoval jen pád. Dnes tvoří opoziční koalici v Národním shromáždění a u moci se drží i na několika radnicích.