Které květiny je třeba připravit na zimu a které uložit do bezpečného prostoru, kde zimu přečkají?

Ještě, než se pustíte do čtení, podívejte se na YouTube video o zazimování vousatých kosatců. Najdete ho na kanálu Tintia Clemant aka River Lady:

Zdroj: Youtube

Vousaté kosatce

Většina zahrádkářů zná jen skupinu vysokých vousatých kosatců, na mnohých zahradách se však pěstují i další skupiny. Zhruba je můžeme rozdělit na vousaté kosatce nízké, prostřední, obrubové, miniaturní a konečně ony nejrozšířenější vysoké.

  • U starších trsů odřežeme odkvetlé lodyhy hned u báze vyrůstající z oddenků, ostříháme zasychající konce listů a ze středů trsů vyřežeme staré odumírající oddenky.

Bezvousé kosatce

Druhou skupinu nejčastěji pěstovaných zahradních kosatců tvoří kosatce bezvousé (vousy jsou chlupy vyrůstající na vnějších okvětních lístcích). Zatímco vousaté kosatce bylo třeba přesadit nejpozději do konce srpna, bezvousé kosatce můžete ještě počátkem října vysazovat. Vysazené rostliny je třeba zalévat a před mrazy zakrýt chvojím. Starší pak připravte na zimu.

  • U kosatců spuriových odřežte zasychající konce listů.
  • U sibiřských a japonských kosatců listy nechte až do jara. Ty uschlé překryjí oddenky, které tím chrání před mrazem.

Denivky

Na zimu je připravíte podobně jako kosatce.
Odstraňte suché listy a zelené listy zakraťte.
U dormantních denivek zbytky listů zaschnou a schovají vrcholový pupen před mrazem.
U evergreen a semievergreen denivek zbytky listů zmrznou a mohly by namrznout celé rostliny. Proto je pro jistotu před příchodem prvních mrazů zakryjte chvojím. Stejně chraňte i ostatní denivky vysazené koncem léta.
Dobře zakořeněné rostliny i u těchto skupin většinou přežívají zimy bez problémů. První zima je však zkouškou, pro jistotu mějte po ruce chvojí, a kdyby hrozily dlouhodobější mrazy pod -10 0C, rostliny přikryjte. Předpověď počasí je už dnes poměrně spolehlivá.

Mečíky

Hlízy mečíků by mohly zmrznout, proto je na zimu skliďte. Někdy se stane, že některé zapomenuté hlízy přežívají a objevují se jako překvapení v nových výsadbách.
Mečíky na záhonech ponechte co nejdéle, neboť právě při zkráceném dni hlízy nejvíce narůstají. To se týká obecně i ostatních hlíznatých květin (např. begonií nebo jiřinek). Každopádně platí pravidlo, že by se mečíky měly sklízet nejdříve tři týdny po odkvětu. Pro sklizeň zvolte suchý, slunný den, abyste ze země vyjmuli co nejčistší hlízy, ze kterých lze snadno odstranit zbytek zeminy.

  • Hlízy uvolněte rycími vidlemi a poté je vytáhněte ze země.
  • Vytažené rostliny zbavte zbytků zeminy.
  • Odlomte listy, odeberte rozmnožovací korálky (brut), odstraňte z hlízy vrchní znečištěnou šupinu a odlomte starou hlízu. Všechny lomy musí být provedeny tak, abyste novou hlízu nepoškodili.

Sklizené hlízy sušte zhruba do konce listopadu. Jednotlivé odrůdy při tom uložte odděleně, abyste je nepomíchali. Mezi zbytkem staré hlízy a novou hlízou se po usušení vytvoří korková vrstva, takže zbytky staré hlízy lehce odstraníte. Dočištěné a vysušené hlízy vložte do papírových sáčků označených jménem odrůdy a uskladněte je v suchém prostoru při teplotách 0C. Během uskladnění čas od času zkontrolujte zdravotní stav hlíz a nemocné odstraňte.
Podobně jako mečíky se sklízejí kaly, begonie, sprekelie, acidanthery a další. Kaly zasypte pískem, ostatní hlízy můžete skladovat podobně jako mečíky v papírových sáčcích.

Jiřinky

Hlízy jiřinek se sklízejí, až když jejich listy spálí první podzimní mrazíky. Dříve to bývalo už v září, v současnosti ona doba obvykle nastává až koncem října. Díky tomu se můžete ještě před příchodem mrazíků odřezat poslední květy a použít je třeba jako výzdobu hrobů v den památky zesnulých.

  • Lodyhy před sklizní uřízněte 5 až 10 cm nad zemí, pro jistotu ke zbytku lodyhy připevněte plastovou popisku se jménem odrůdy.
  • Hlízy opatrně podryjte rycími vidlemi. Jsou velice křehké, proto s nimi zacházejte opatrně.
  • Na místě chráněném před deštěm otočte hlízy dutými stonky dolů, aby z nich odtekla případná voda. Po několika dnech z hlíz opatrně odstraňte zbytek zeminy. Rozdělování hlíz ponechte až na jaro.

Správné zazimování hlíz je při pěstování jiřinek nejdůležitější a také nejobtížnější. Potřebují suchý, studený a větraný prostor. Ve starých chalupách se hlízy ukládaly ve sklepě podobně jako brambory. Dnes můžete najít také garáž, dílnu, nebo chodbu, kde nemrzne a kde teplota nestoupá nad 10 0C. Hlízy můžete skladovat v písku, v mulčovací kůře nebo volně rozložené, v lískách. Je třeba testovat prostor, který máte k dispozici a vybrat takový postup, při kterém hlíza příliš nevysychá, ale ani nehnije kvůli nadměrnému vlhku.

Já osobně jsem vyzkoušel kde co. Nakonec se mi osvědčilo skladování v betonovém sklípku hlubokém 1 m pod kůlnou, který je zakrytý deskami a polystyrenem. V něm mám hlízy uložené v jedné vrstvě na roštu asi 5 cm nad podlahou a překryté novinami. Za bezmrazých dnů sklípek vždy na několik hodin otevřu, abych v něm vyvětral.

Autor Zdeněk Seidl se již přes čtyřicet let věnuje pěstování a šlechtění květin. Za své úspěchy při šlechtění kosatců sklidil již mnoho cen včetně prvenství v prestižních mezinárodních soutěžích.

Související články

Zdroj: časopis Receptář