V první polovině 19. století zaměstnávaly tamní železárny kolem pěti set lidí. Zjistit více o tomto „kovovém“ kusu historie Kadova a vydat se i po stopách železářství v jeho okolí nyní zájemci mohou díky nové naučné stezce.
„Chtěli jsme návštěvníkům, ale i místním obyvatelům přiblížit tento významný úsek historie obce obrazovou formou,“ popsal starosta Kadova Jiří Lausch důvody, jež vedly ke vzniku vycházkové trasy s celkem šesti zastaveními.
Ke spolupráci na přípravě informačních panelů přizvali Kadovští žďárského muzejníka a historika Miloslava Lopaura, jenž je mimo jiné spoluautorem publikace O železárenství na Novoměstsku a v obci má dokonce rodinné kořeny.
„V Kadově se těžbou železné rudy a výrobou litiny zabývali v letech 1651 až 1874. Kadov byl současně hlavním centrem železárenství v okolí; dalšími obcemi byly Vříšť, Kuklík, Milovy nebo Křižánky,“ přiblížil význam hutí v Kadově a jeho blízkém okolí Miloslav Lopaur.
Potvrdil také, že některé výrobky z takzvané kadovské litiny se dochovaly až do dnešních dní; jedná se zejména o zmiňované kříže, jež jsou nejčastěji k vidění na hřbitovech. Z tohoto materiálu se ale vyráběly třeba i drobné plastiky, kamna nebo hmoždíře.
Krocar a Příbek byli skuteční
Naučná stezka začíná v centru obce a hned zkraje přibližuje historii železářství přímo v katastru Kadova. Další panel pak připomíná, že ves nebyla jen centrem hutnictví, ale rovněž dolování. Těžilo se například v lokalitě Rovné doly u novoměstské silnice. Následující zastávky pak zájemce postupně seznamují s místy, kde se litina ve vysoké peci vyráběla, nebo se základy milířů v Kopaninách, v nichž se vyrábělo dřevěné uhlí nezbytné k vytápění vysoké pece. Nechybějí však ani informace o tom, jaký vliv mělo toto průmyslové odvětví na okolní krajinu.
Aby byla naučná stezka atraktivní i pro rodiny s dětmi, nabízejí panely naučné stezky kromě historie také trochu luštění. Při něm si mohou turisté ověřit, kolik si toho z nově nabytých informací zapamatovali.
Tabule budou ještě doplněny o QR kódy odkazující na komiksový příběh o panu Krocarovi a nezbedném uhlíři Příbkovi. „Jak v případě Krocara, který patřil k vrchnosti zakládající hutě, tak uhlíře Příbka, jde o osoby, které skutečně existovaly a se železářstvím v oblasti byly spojeny,“ řekl Miloslav Lopaur.
Obec do budoucna zvažuje stezku propojit i s možností edukačních programů pro školáky. Vybudování trasy, jež nese název Železářství na novoměstském panství, vyšlo na 80 tisíc korun. Z toho 33 tisíc bude uhrazeno z krajské dotace, 15 tisíc pokryl sponzorský dar od soukromého dárce.
Část trasy vede po žluté turistické značce jihozápadně od obce k osadě Kadůvek, další úsek míří po zelené na jihovýchod směrem ke křižovatce se silnicí II/354.
