Jana Semerádová: Jeden sen se mi už nevyplní – nahrávání s Patricií Janečkovou

Co spojuje pojmy jako jsou Týnská škola, Collegium Marianum, pražské Barokní podvečery a mezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby? Je to osobnost Jany Semerádové, která je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum a hybnou silou všech výše jmenovaných projektů.
Jana Semerádová (foto Petra Hajská)
Jana Semerádová (foto Petra Hajská)

Collegium Marianum se specializuje na provádění hudby 17. a 18. století a každoročně uvádí několik novodobých premiér. Jelikož se Jana Semerádová věnuje intenzivní badatelské činnosti nejen v českých, ale i v zahraničních archivech a je uznávanou znalkyní barokní gestiky, deklamace a tance, soubor oživuje nejen skladby koncertní, ale také díla scénická. V tomto rozhovoru jsme se společně ohlédly za předchozími ročníky Letních slavností staré hudby, ale také se dozvídáme, co se plánuje na rok příští, neboť v roce 2024 proběhne jubilejní 25. ročník tohoto festivalu. Co tedy festival plánuje na oslavu svého čtvrtstoletí? Do léta je ještě daleko, ale v měsíci říjnu se můžeme těšit na zahájení koncertního cyklu Barokních podvečerů a jejich první program s názvem „Les amis“.  Čí přátele bude připomínat? Také se můžete jít jako pasivní pozorovatelé podívat, co se bude dít na Akademii Versailles. O tom, že život je někdy krutě nespravedlivý a nedopřeje nám některé projekty naplnit, pojednává závěr posledního odstavce – jako tichá vzpomínka Jany Semerádové na Patricii Janečkovou.

Vaše jméno je spjato s Collegiem Marianum Týnskou školou, což je centrum historických umění. Byla jste u jeho zrodu? Můžete v kostce shrnout, z jakého důvodu a za jakých okolností tato instituce v roce 1990 vznikla?
Počátky Collegia Mariana – Týnské školy jsou spojeny s porevolučním entuziasmem tvůrčích osobností, jakými byli i moji rodiče, Pavla a František Semerádovi, kteří v roce 1990 založili vzdělávací instituci s respektem ke kulturnímu odkazu našich předků, přičemž navázali na ideje středověké Týnské školy a Rečkovy koleje. Vyučovaly se obory jako sbormistrovství chrámové hudby s odkazem na českou kantorskou tradici, historická hudební praxe se zaměřením na studium hudebních pramenů a interpretaci hudby starších období a taktéž se zde vyučoval obor péče o památky. V roce 1997 se vzdělávací aktivity rozšířily směrem ke kultuře, založila jsem hudební soubor Collegium Marianum a začali jsme pořádat pravidelné koncerty, koncertní řadu Barokní podvečery a nakonec v roce 2000 mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby.

Barokní podvečery: Adeste pastores, 29. prosince 2022 – Jana Semerádová, Collegium Marianum (foto Petra Hajská)
Barokní podvečery: Adeste pastores, 29. prosince 2022 – Jana Semerádová, Collegium Marianum (foto Petra Hajská)

V srpnu skončil 24. ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby – můžete nám připomenout, které koncerty či akce vzbudily letos největší zájem publika?
S radostí mohu říct, že letos vzbudily zájem publika všechny koncerty, protože všechny byly beznadějně vyprodané, mnohé již několik týdnů před samotným zahájením festivalu. Tato přízeň našeho stálého publika i nových posluchačů nás samozřejmě nesmírně těší, ale také zavazuje – znamená to, že Letní slavnosti staré hudby zaujímají na pražské kulturní scéně pevné místo, že stále mají co nabídnout a že pečlivá práce a péče o festivalový program se opravdu vyplatí. Osobně mě doslova „dostalo“ například nepřekonatelné interpretační mistrovství německé cembalistky Christine Schornsheim nebo italského houslisty Alessandra Tampieriho, energický a mladistvý přístup španělského vokálního souboru Cantoría anebo inspirující kreativita a nasazení polského tanečního souboru Cracovia Danza Ballet. 

Příští rok se uskuteční 25. ročník – tedy již čtvrtstoletí tohoto festivalu – můžete shrnout jeho vývoj a předestřít vizi do budoucna?
Letní slavnosti staré hudby vznikly v roce 2000. První ročník vlastně nebyl koncipován jako prestižní mezinárodní přehlídka, ale jako příjemný, programově zajímavý letní projekt, na který jsme pozvali naše české i zahraniční přátele – muzikanty. Zásadní pro rozvoj festivalu byl impulz, který o rok později vzešel od hl. m. Prahy, aby se Letní slavnosti staré hudby staly doprovodnou akcí velkolepé výstavy Sláva barokní Čechie. Od té doby se naše vize nezměnily. Každoročně uvádíme zapomenutá hudební díla, představujeme zajímavé umělce a historické hudební nástroje, které se na pódiích objevují vzácně. Letní slavnosti se nebojí experimentovat a zařazovat na program mezioborové projekty s barokním tancem, divadlem či marionetami. A protože Collegium Marianum je rezidenčním souborem festivalu, každoročně připravuje nový, vždy ojedinělý projekt šitý na míru tématu daného ročníku. To by bez propojení souboru a festivalu nebylo možné.

Letní slavností staré hudby: Canto d’Orfeo – Jana Semerádová, Collegium Marianum, 08. srpna 2023 (foto Petra Hajská)
Letní slavností staré hudby: Canto d’Orfeo – Jana Semerádová, Collegium Marianum, 08. srpna 2023 (foto Petra Hajská)

Můžete nám už s předstihem prozradit, které významné koncerty či osobnosti se v příštím ročníku pravděpodobně objeví?
V roce 2024 oslavíme 25. ročník festivalu, kterému bude vládnout téma „SNY“. Zařadili jsme proto i projekty, kterými si splníme svá vlastní dramaturgická přání. Jedním z nich bude nádherný projekt vlámského souboru Oltremontano Antwerpen a českého souboru Tiburtina Ensemble, který vznikl na motivy slavného triptychu Hanse Memlinga, na němž vyobrazil hrající a zpívající anděly. Na tomto koncertě se představí všechny nástroje z tohoto obrazu – fidula, trumšajt, organetto, středověké trubky nebo šalmaj. Jsem ráda, že na jednom z koncertů zazpívá Hana Blažíková, a to v doprovodu německého dechového souboru Capella de la Torre. Dále dorazí hudebníci ze Španělska, Portugalska nebo Itálie. Závěrečný koncert pak bude jako obvykle patřit Collegiu Marianu, které s divadlem Buchty a loutky uvede reprízu úspěšného scénického provedení Händelovy opery Acis a Galatea. Máme se na co těšit!

Které nejvýznamnější osobnosti se tam za ty dvě desítky let objevily?
Vážím si všech umělců, kteří vystoupili na našem festivalu, a mohu říci, že každý jednotlivý koncert mě za éru konání festivalu vždy obohatil. Ale pokud trváte na jménech, tak bych zmínila v začátcích festivalu houslistu Andrewa Manzeho, charismatickou hráčku na středověké psaltérium Begoñu Olavide či kontratenoristu Philippa Jarousského, který na festivalu vystoupil poprvé již v roce 2004 s Vivaldiho virtuózními áriemi. Dále mi v paměti utkvěly výkony kontratenoristy Damiena Guillona, sopranistek Véronique Gens, Chantal Santon Jeffery, Roberty Mameli a samozřejmě naší Hany Blažíkové, tanečního souboru Compagnie de Danse l’Eventail, souboru Le Poème Harmonique či virtuosů na barokní kytaru Enriqueho Solinise a Quita Gata.

Amore Divino – Jana Semerádová, 20. dubna 2023 (foto Petra Hajská)
Amore Divino – Jana Semerádová, 20. dubna 2023 (foto Petra Hajská)

Collegium Marianum je více než dvě desetiletí také pořadatelem cyklu koncertů Barokní podvečery, první koncert z tohoto cyklu s názvem „Les amis“ se odehraje 16. října v klášteře dominikánů na Praze 1, další pak 6. listopadu v břevnovském klášteře a třetí na konci roku v kostele sv. Šimona a Judy. Všechny tři koncerty spojuje jméno skladatele Georga Philippa Telemanna – jedná se o náhodu, nebo v tom je nějaký dramaturgický záměr?
Téma 23. ročníku Barokních podvečerů přibližuje tvorbu velikána barokní hudby Georga Philippa Telemanna a jeho německých, italských a francouzských současníků. Telemann se ve svém díle nechal inspirovat různými národními styly, k čemuž mu jeho bohatý život přinesl četné podněty. Nalezneme zde inspiraci lidovou polskou hudbou, mistrně pak spojil francouzský šarm a italskou virtuozitu a je jedním z předních tvůrců v tzv. smíšeném stylu, který následovali mnozí další barokní skladatelé. Jarní řada Barokních podvečerů představila jak Telemannovu vokální tvorbu a duchovní kantáty jeho hamburských současníků, tak jeho italskou tvář v corelliovském programu a francouzskou eleganci, kterou si mistrně osvojil na dvoře hraběte Promnitze, kde byla oblíbená francouzská hudba. Na pozvání pařížské honorace pak strávil skladatel v této metropoli dokonce osm měsíců na přelomu let 1737 a 1738, čehož využil k vydání druhé řady svých kvartetů – dva z nich zahrajeme na koncertě nazvaném Les amis. A právě jeho přátelé, flétnista Michel Blavet, houslista Jean-Pierre Guignon a gambista Antoine Forqueray, s nimiž tehdy kvartety prováděl, doplní program úvodního koncertu podzimní řady.

Na konci října proběhne další projekt vašeho seskupení, a to mezinárodní mistrovské kurzy francouzské barokní hudby Akademie Versailles. Pro koho je určena?
Akademie Versailles je výjimečnou příležitostí pro mladé profesionály a studenty konzervatoří a vysokých hudebních škol spolupracovat se světově proslulými umělci/pedagogy a prohloubit technické i interpretační dovednosti a znalosti nezbytné pro tzv. poučenou interpretaci staré hudby. V roce 2023 povede barokní orchestr François Lazarevitch a budou se hrát díla Boismortiera, Rebela a Lullyho. Zároveň bude probíhat paralelně vokální třída Chantal Santon Jeffery.

Jana Semerádová (foto Petra Hajská)
Jana Semerádová (foto Petra Hajská)

Je možné se ještě přihlásit, nebo je kapacita již naplněna?
Kapacita je zcela naplněna, o kurzy byl velký zájem, avšak pasivní účast je po předchozí registraci možná.

Je zřejmé, že toho zvládáte neskutečně mnoho, ale nedá mi se nezeptat – nemáte v záměru nějaký nový projekt či vizi, které byste chtěla v nejbližších letech zrealizovat?
Jsem ráda, že se mi v hlavě rodí neustále nějaké nápady, přestože některé z nich zůstávají zatím v rovině snů, mnohé se podaří uskutečnit. Mimo jiné díky tomu, že se jedná o dramaturgii a programy šité na míru našemu ansámblu či přizvaným sólistům. Ráda bych ještě natočila své třetí sólové CD a uskutečnila nahrávku s Robertou Mameli. S Vítkem Bruknerem a s Buchtami a loutkami bych hrozně ráda ještě udělala jeden projekt – snový, barevný, netradiční. Bohužel jeden sen se mi už ale nevyplní – nahrávání s Patricií Janečkovou, se kterou jsem spolupracovala na mnoha krásných koncertech a představeních (mimo jiné Acis a Galatea). Její nezaměnitelný zářivý hlas měl vyniknout na nahrávce italského a českého baroka.

Připojuji se k tiché vzpomínce na Patricii Janečkovou a děkuji vám za rozhovor!

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments