Film: Vymítač ďábla: Znamení víry (2023). Až příliš očekávatelná klišé

11. 10. 2023

109

Exorcismus, neboli vymítání ďábla, je filmařsky (a vůbec umělecky) lákavé téma. Aby ne: jde o tajemný rituál, v němž se církev utkává se samotným satanem. Po Papežově vymítači přichází film Davida Gordona Greena Vymítač ďábla: Znamení víry. Původní film Exorcista z roku 1973 má dnes již skoro kultovní status. Green přichází se sequelem původního filmu. Hororové či duchařské snímky obvykle stojí na neotřelých nápadech, jak obecenstvo vylekat. Jenže u Vymítače ďábla: Znamení víry nějak chybí lekání i nápady. Každý další moment je totiž zřejmý aspoň pět minut předtím.

Pro Victora Fieldinga a jeho ženu Sorenne vypadá budoucnost snad nejrůžověji, jak to jen jde. Jejich dcera Angela se má narodit co nevidět. Vypadá to, že dítě je zdravé a také Sorenne se cítí skvěle. Jsou nadšení, zamilovaní a užívají si atraktivního prostředí haitské metropole Port-au-Prince. Při procházce se dokonce Sorenne naskytne příležitost projít voodoo rituálem zajišťujícím zdraví jejího dítěte. Kdo by odolal? A proč by se měl člověk něčeho bát? Jenže stačí, aby se na chvíli rozdělili. Fotograf Victor touží po dechberoucím záběru z kostelní věže a Sorenne si chce trochu odpočinout v hotelu. Jenže najednou se začne země třást a pár okamžiků na to stojí Victor Fielding před děsivou volbou: „Můžeme zachránit vaši ženu, nebo vaši dceru. Obě ale nepřežijí.“

Zahrávat si s peklem se nevyplácí

Nakonec přežije Angela a vyrůstá se svým otcem. Zdá se, že jejich vztah je perfektní, i když dívka už prochází pubertou. Vypadají skoro jako kamarádi, spíše než otec s dcerou. A vzájemně si důvěřují. Jenže ačkoli (nebo právě proto), že matku nikdy nepoznala, Angele se po ní stýská. Jednoho dne nepřijde domů ze školy. Společně se spolužačkou Katherine vyrazí do lesa. „Stačí zapálit svíčku, použít kyvadlo a pak už jen opakuješ, co ti duch říká.“ Jenže něco se zvrtne. Duch matky se nedostaví, zato po dívkách se slehne zem. Najde se jejich batoh i Angelinina bota, ale kde mohou být, to nikdo netuší. Po třech dnech už všichni pomalu ztrácí naději. Najednou ale na samotě, asi padesát kilometrů daleko, otevře jeden farmář dveře od stodoly. Kde se tam vzaly dvě mladé nahé dívky, to opravdu netuší.

A netuší to ani Angela, ani Katherine. Obě mají nohy odřené do krve a jsou přesvědčeny, že se domů zpozdily jen o pár hodin. Jak se ocitly tak daleko od domova, to žádná z nich netuší. Okamžitě jsou odvezeny do nemocnice. Kromě nijak vážných vnějších zranění neukáže vyšetření nic zvláštního. Lékaři se zprvu domnívají, že půjde o disociativní amnézii. Brzy se ale začne ukazovat, že tady jde o něco mnohem vážnějšího. Chování obou dívek se začíná měnit, stejně jako jejich podoba. Také hlas mají chvílemi podivně jiný.

Fielding ztratil víru v Boha spolu s milovanou manželkou. Takže sousedé, snažící se pomoci řečmi o víře podpořit a pomoci mu, ho spíše rozčilují. Jenže postupně si i on začíná uvědomovat, že se tu děje něco mnohem většího, než si je schopný připustit. Vše tak směřuje k jedinému vysvětlení: dívky jsou posedlé démonem a pokud se něco neudělá, nepřežijí. Jenže jak?

Chybějící nápady značka nenahradí

Z Exorcisty se za uplynulé roky stala opravdu silná značka, na kterou je napojena spousta dalšího byznysu. Green ohlásil svou odvozeninu Vymítač ďábla: Znamení víry za první z plánované trilogie. To zní trochu děsivě, především proto, že už tento snímek je absolutně prost zajímavých nápadů a neotřelých způsobů, jak diváka aspoň trochu poděsit. Pokud sebou v kině trhnete dvakrát či třikrát, je to na tenhle žánr přece jen trochu málo. Scénář, který napsal Peter Sattler společně s Greenem, je z velké části pouhou snůškou klišé. Co je ale možná ještě o kousek horší, jsou za sebou poskládána tak, že v podstatě v každém okamžiku víte zhruba tři až čtyři kroky dopředu, a dokonce i většina bubáků se objeví přesně tam, kde je čekáte. A po prvních pár minutách filmu si asi domyslíte, jak může zhruba skončit.

Těžko říct, jestli je na Vymítači ďábla: Znamení víry možné najít aspoň něco pozitivního. Leslie Odom Jr., jednu z největších hvězd snímku, mimochodem můžeme ho znát z Vraždy v Orient expresu z roku 2017, nebo snímku Glass Onion, kde si zahrál po boku „Bonda“ Daniela Craiga. I tady podává velmi solidní výkon, byť je trochu patrné, že mu scénář nedává moc prostoru. Většinu času se vlastně musí tvářit jen zmateně. S původním Excorcistou (těžko říct, proč distributor zvolil raději název Vymítač ďábla, jako by nestačily zmatky s Papežovým vymítačem) snímek propojují postavy Ellen Burstynové, která v původním snímku hrála Chris MacNeilovou a také Lindy Blairové. Ta si tehdy i nyní zahrála její dceru Regan. V aktuálním Greenově snímku se ale jen mihne a ani MacNeilová nedostane příliš prostoru. I když, on ho vlastně nedostane nikdo z herců.