Současné kroky vlády znepokojují jihočeské firmy nebo jejich pobočky zejména přes vládní konsolidační balíček, který má za cíl najít úspory úplně ve všech oblastech. Jeho součástí je také úprava podmínek při práci na dohodu o provedení práce (DPP), a to hned ve dvou rovinách.
Celý magazín |
Tou první je zavedení dvou limitů pro výši příjmů z DPP. Jen pro vysvětlení, první limit bude stanovený pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši čtvrtiny průměrné mzdy. Pokud tedy bude zájemce o tento typ smlouvy u jednoho zaměstnavatele, nebude si moci vydělat více než čtvrtinu průměrné mzdy, tedy přibližně devět a půl tisíce měsíčně.
Druhý limit platí při souběhu více dohod, kde je nastavený na čtyřiceti procentech, což je více než patnáct tisíc korun. Při překročení limitů bude muset pracovník platit zdravotní i sociální pojištění.
Zástupci firem si však nejsou jistí podrobnostmi fungování takového opatření, proto raději vyčkávají na to, s jakým definitivním návrhem vláda přijde.
„Nejsem si jistá v případě, kdy člověk bude mít více takových smluv, jak jeden ze zaměstnavatelů bude detaily ostatních dohod zjišťovat. Vždyť podle toho se má pak zjišťovat, zda a jaké pojištění má odvádět,“ kroutí hlavou personalistka společnosti Motor Jikov Jana Kozáková.
Podle ní by se novinka neměla výrazněji projevit na pracovních smlouvách ve firmě, zejména pak brigádníků nebo dohod na některé pozice. „U nás jsou zaměstnanci především na hlavní poměr, a pokud si chtějí přivydělat na jiných pracovních pozicích, nejsou nijak ohrožení. Pokud by se ale skutečně zdanění schválilo, narostly by náklady zaměstnavatelům a ani pro zaměstnance by to nebylo moc výhodné,“ přemítá Kozáková.
Rozporuplné pocity z vládních plánů má také personalista kaplické strojírenské společnosti ENGEL David Dědič, který s napětím vyhlíží konečné stanovisko. „Dohody budeme využívat zejména u praxí, nadále také u brigádníků, i když budou zatížené odvody. Jsem určitě pro to, aby se systém zpřehlednil, ale nejsem si jist, že některé navrhované změny toto skutečně zajistí ,“ obává se vládních návrhů David Dědič.
Nedomyšlené změny
„Možnost nabízet na brigádu v době prázdnin dětem našich zaměstnanců vnímáme jako další z řady benefitů, o který bychom tímto opatřením mohli přijít. Zaměstnavatelům se navíc tyto brigádnické dohody o dost prodraží a myslím si, že si spousta zaměstnavatelů bude rozmýšlet, jaké typy pracovních smluv bude zájemcům nabízet,“ doplňuje.
Souhlasí s ním i jeho kolega z českokrumlovské společnosti Schwan Cosmetics Martin Toman, podle něhož zamýšlený krok vlády bude zaměstnavatele nutit dělat z vedlejšího poměru hlavní.
„Legislativní rámec k tomuto záměru není stejně jako u home office vůbec domyšlený. Mám z toho pocit, že návrh vymýšleli lidé, kteří nemají praktické zkušenosti s chodem firmy. Pak by vznikaly paradoxy v podobě dovolené u brigádníků, kteří jsou ve firmě jako záskok za dovolené,“ kritizuje vládní plány.
Současné nastavení a návrhy změn dopadající na pracovní prostředí v Česku navíc vnímá jako ztrátu příznivého postavení u západních společností. „Snažíme se jim přiblížit a zjišťujeme, že tu máme poměrně drahou pracovní sílu, nekomfortní trh práce s připravovanou legislativou, která situaci ještě zhorší. Házíme si tím jako republika klacky pod nohy. Bylo by hezké tu dělat samé technologicky náročné věci, ale musíme částečně fungovat i jako jakási montovna. Investorům tímto brzy už moc zajímaví nepřijdeme,“ obává se Toman.
Stále jsme in
Za pravdu mu dává také manažer řízení lidských zdrojů krumlovské pobočky společnosti Fronius Jiří Jíša, jenž stále vnímá pozici českého trhu pro vyspělejší země jako atraktivní. „Pořád se jim v poměru cena/výkon vyplatíme. Český pracovník půjde i o víkendu, vezme téměř všechny směny, to se v Rakousku nestane. Máme tu také know-how, příkop je mezi Českem a Západem obrovský. Musíme si uvědomit, že jsme montovna, ale kvalitní,“ vysvětluje Jíša. Aktuální podoba konsolidačního balíčku rovněž počítá se zavedením povinnosti hlásit DPP úřadům práce a finanční správě, což bude platit jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele. Důvodem je snaha zajistit lepší kontrolu nad dodržováním limitů a zamezit daňovým únikům. Zaměstnavatelé budou také muset hlásit uzavření, změnu nebo ukončení DPP do pěti dnů od jejich vzniku. Zaměstnanci dále budou muset hlásit uzavření nebo ukončení dohody do konce stejného kalendářního měsíce.
Zaměstnavatelé: Nezaměstnanost je nyní tak nízká, že firmy musí nabízet značné bonusy. | foto: Petr Lundák
Nešťastné nastavení balíčku si uvědomuje rovněž českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová, pro niž je jeho současná podoba spíše handicapem pro zaměstnavatele. „Dohoda o provedení práce už přestane být benefitem a obávám se, že se daleko více rozšíří takzvaný švarcsystém, při němž budou státu paradoxně utíkat nemalé prostředky na daních,“ připouští Škodová Parmová, která jako děkanka vedla Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity.
Podle ní sestavení balíčku v tomto ohledu připomíná spíše zabalení směrnice Evropské unie do české verze. „My ji ještě povýšíme do daleko horší varianty uplatnitelné v praxi, to je neštěstí. Připomíná mi to nastavení při home office a jeho zavádění u nás na univerzitě, kdy jsme pracovníky přesouvali domů. Jenže stejně je musel někdo kontrolovat, zda pracují ve vyhovujících podmínkách. Je třeba se zamyslet nad všemi dopady podobných nařízení,“ má jasno budějovická primátorka.
