Alternativa pro Německo počítá úspěchy i na západě Německa. Bavorská konzervativní bašta ale dál drží
Víkendové volby ve dvou německých spolkových zemích mají konzervativní vítěze. V Bavorsku to byla s 37 procenty CSU, v Hesensku s necelými 35 procenty její sesterská strana CDU. V obou západoněmeckých regionech však také znatelně posílila protiimigrační a pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), naopak vládní strany vrší další volební neúspěchy.
Zemské volby v německé politice neprobíhají stejně jako například české krajské volby, kdy by se volilo všude najednou každé čtyři roky. Volby v šestnácti spolkových zemích jsou rozprostřeny do čtyřletého cyklu federálních celoněmeckých voleb, ve kterých se vybírá kancléř a jeho vládní kabinet.
Bavorské volby vyhráli konzervativci. Pravicově populistická AfD je druhá se šestnácti procenty hlasů
Číst článek
Sekvence zemských voleb tak vládnoucí garnituře v Berlíně poskytuje neustálou zpětnou vazbu na její výkon.
Přesně tuto roli splnilo i právě proběhlé bavorské a hesenské hlasování. Voliči v těchto lidnatých západoněmeckých bohatých spolkových zemích ukázali svou nespokojenost s výkonem kancléře Olafa Scholze a jeho vlády. Sociální demokraté (SPD), zelení i liberálové z FDP oslabili, zvítězili opoziční konzervativci z CDU/CSU a pravicově populistická a protiimigrační AfD v obou spolkových zemích posílila přibližně o pět procentních bodů.
Silnější AfD
V celoněmeckých průzkumech je nyní AfD druhou nejsilnější stranou za CDU/CSU, velkou podporu má hlavně na území bývalého východního Německa.
„V bývalé NDR bují nejrůznější averze vůči západnímu Německu, různé teorémy spiknutí atd. AfD je tam velmi silná,“ popsal pro iROZHLAS.cz historik Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který se zabývá Německem.
Kontroverzní výroky německé AfD čeští politici odmítají. ‚Jinak se s nimi shodneme,‘ zní však z SPD
Číst článek
Aktuální výsledky v Bavorsku a zejména v Hesensku jsou však historicky ty nejlepší, jakých pravicově populistická strana v západoněmeckých spolkových zemích dosáhla.
„Západoněmecká společnost je ale skrz na skrz demokratická, což vidíte na ochotě pomáhat Ukrajině i migrantům. Trpí ale tím, že stávající ‚semaforová‘ koalice se v těchto věcech nevyjadřuje jasně, nedokáže dát silný signál a nedokáže společnost motivovat,“ doplnil Pešek s poukazem na nekonzistentní vystupování vládní trojkoalice červených sociálních demokratů, žlutých liberálů a zelených.
V podobném smyslu se vyjádřil i Davide Vampa z birminghamské Aston University: „SPD se propadla za AfD v obou spolkových zemích, což odráží rostoucí fragmentaci a volatilitu v německé národní i regionální politice.“
Bavorsko
Pro mnoho voličů byla klíčovým volebním tématem migrace. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) je sice proti stálým uzavírkám hranic, podporuje ale zintenzivnění namátkových kontrol i na přechodech s Českem. Po volbách mimo jiné prohlásil, že jejich výsledek chápe jako požadavek na změnu migrační politiky.
To ukázal i průzkum pro Tagesschau, ve kterém vyšlo, že voliči konzervativních stran si v drtivé většině přejí změnu migrační a azylové politiky, i u liberálních zelených pak jde o každého druhého voliče.
Do konce srpna Německo zaregistrovalo 204 tisíc azylových žádostí a není vyloučeno, že v závěru prosince jich může být až 400 tisíc.
Rozlohou největší německé spolkové zemi Bavorsku vládne nepřetržitě od roku 1957 Křesťansko-sociální unie CSU. Se ziskem 37 procent nyní obhájila jednoznačně první místo, když od posledních voleb před pěti lety získala jen o dvě desetiny procenta méně.
Vzhledem k mimořádným historickým ziskům až na úrovni 60 procent jde ale o nejhorší výsledek CSU od voleb v roce 1950. V období „turbulentního politického vývoje“, jak současnou politickou sitauci nazval lídr CSU Söder, je ale s volebním výsledkem spokojený.
„Bavorsko si zvolilo stabilitu a CSU tyto volby jasně vyhrála,“ řekl bavorský premiér a lídr CSU. „Znamená to pro nás jasný vládní mandát, ve kterém chceme pokračovat se stranou Svobodní voliči. Vytvoříme silný a stabilní kabinet,“ doplnil Söder a jasně ukázal plány na pokračování koalice s touto menší stranou.
Söder je nejvýraznějším spolkovým premiérem, před minulými celoněmeckými volbami na podzim 2021 se o něm ve velkém spekulovalo jako o možném lídrovi koalice CDU/CSU. Unie ale dostála tradici, kdy v naprosté většině případů konzervativce vede zástupce větší CDU. Armin Laschet však koalici dovedl k volební prohře a konzervativci odešli do opozice.
Söderových nynějších 37 procent pro jeho kancléřské ambice pro příští federální volby v roce 2025 neznamená ani jasné posílení, ani oslabení. Zůstal na svém. Je nutno připomenout, že Söder otevřeně tuto ambici nekomunikuje a alespoň navenek podporuje lídra CDU Friedricha Merze, který v jejím čele nahradil zmíněného Lascheta po pouhém roce jeho vedení.
Pokračování koalice se Svobodnými voliči je pro Söderovu CSU přirozeným východiskem bavorských voleb. Dnes se podobně jako CSU pohybují Svobodní voliči ve vodách konzervativní pravice.
Dříve více centristická strana v poslední době začala přebírat řadu populárních témat a komunikovat je populistickou rétorikou, což si osvojil především její předseda Hubert Aiwanger, který v kampani před těmito zemskými volbami čelil podezření z antisemitismu v mládí.
Konzervativci v Německu prosadili zákon za pomoci krajní pravice. Teď jsou terčem kritiky
Číst článek
Hesensko
Konzervativci uspěli i v Hesensku, kde má k obhajobě postu zemského premiéra nakročeno Boris Rhein z CDU.
Do tábora vítězů je tu nutné zařadit AfD, naopak drtivou porážku a nejhorší výsledek v poválečných dějinách si připsali sociální demokraté, pro které bývalo Hesensko jednou z voličských bašt. Ještě v 90. letech tam získávali 40procentní výsledky.
V uplynulém období v Hesensku vládla CDU se zelenými, nyní chce Rhein jednat se všemi demokratickými stranami. S AfD se bavit nebude.
„Mnoho lidí cítí, že to takto dále nejde a že je potřeba politická změna,“ reagoval lídr hesenské AfD Robert Lambrou. Právě on přivedl tamější buňku k nejlepšímu výsledku v západoněmecké spolkové zemi od založení AfD.
