Jak se „rodí“ princezny…
„Princezna“, herečka, hudebnice, zpěvačka, režisérka, dramaturgyně, spisovatelka a loutkoherečka, matka a babička – to všechno je „jedna“ Marka Míková s obrovským srdcem. Do novorozenecké zavinovačky ji jako Marii Horákovou zabalily sestřičky v porodnici v Českých Budějovicích dne 28. prosince 1959. Svou první roličku dostala v roce 1971 ve filmu Slaměný klobouk. Objevili ji filmaři v „dramaťáku“, a pak už se o ni vědělo… Jako krásnou princeznu Růženku po boku prince Jaroslava (Jana Hrušínského) a dalších známých herců ji známe od roku 1977.
V době natáčení jí bylo sedmnáct, a na rozdíl od té jemné, křehké princezny, byla prý v životě spíš taková „divoška“. Jezdila na vodu a už tehdy snila o založení punkové kapely, jak vypráví v pořadu Na kafeečko.
Sedmnáctiletá Marie Horáková jako princezna Růženka
I růže mají trny
Paní Marka se na DAMU hlásila třikrát. Vyšlo jí to až na čtvrtý pokus, když místo herectví zkusila katedru loutkového divadla. V té době už byla maminkou. Při zkouškách byla v osmém měsíci těhotenství a čekala druhé dítě. Vzpomíná, že se tenkrát snažila své bříško skrýt pod volným trikem, a po pohybových zkouškách prý Ctibor Turba, světově uznávaný mim, choreograf, pedagog atd. prohlásil: „No vidíte, i tlustá ženská se může dokázat hejbat…“ Vzali ji na režii a dramaturgii. Vůbec nelituje, že jí herectví nevyšlo. Naopak, loutky jsou pro ni „… nádherné rozšíření uměleckého světa.“ Během studií se jí narodilo třetí dítě. Péči o ně i školu dokázala skloubit, pomáhaly i babičky.
Po DAMU už filmové nabídky nepřišly. Nastoupila jako dramaturgyně, scenáristka a režisérka do divadla pro děti a mládež Minor.
Paní Marka při autorském čtení v dubnu 2022
Marčino království
Do Marčina srdcového království patří loutky, které miluje, a kterých má velké množství. Jak říká, pohled na loutky, které visí, je smutný. Musí žít, hrát a rozdávat radost. A ty její ji rozdávají. Před téměř dvaceti lety založila spolek Loutky v nemocnici (podporovaný dobrovolnými dary a granty), ve kterém jsou muzikanti, herci, loutkoherci, mimové i terapeutka. Dokonce i její dva synové. Loutkoherec Kryštof – ten, který udělal zkoušku na DAMU ještě nenarozený, pod srdíčkem paní Marky, a nejmladší Matyáš, který ji teprve studuje, protože se narodil mnohem později.
Loutky v nemocnici - paní Marka se svými loutkami u malých pacientů
Tato „velká rodina“ přináší radost malým pacientům na různých odděleních v nemocnicích po celé republice, a její „velké osobnosti“, jak Marka říká, nehrají pro slávu, ani pro potlesk, ale hřejivý pocit u srdce „… člověk tam (do nemocnice) nejde do práce. Přichází tam, aby potěšil, aby se naladil na náladu toho dítěte, které může být unavené, smutné, bolavé…,“ říká ve výše zmíněném pořadu paní Marka. V poslední době spolek rozjíždí projekt v „eldéenkách“ a hospicích.
Marka Míková
V roce 1983 přejmenovaná na Dybbuk, první dívčí punkovou kapelu u nás pod názvem Plyn spoluzaložila paní Marka v roce 1981. Po krátké přestávce pak jako obnovená kapela Zuby nehty od roku 1987 se svou původní hudbou i texty vystupovala na domácích, evropských i amerických podiích, klubech a festivalech. Hraje i dnes, i když velkých koncertů je méně, a jsou to spíš menší nebo soukromé akce. Kromě své kapely, kde Marka zpívá a hraje na klávesy, se vydala i na samostatnou dráhu.
Paní Marka ve videoklipu své skupiny Zuby nehty (2021)
Je autorkou sedmnácti knih pro děti, jen pro příklad, třeba Papouščí leporelo; A smutek utek; Varvara: kniha o velrybím putování; a Kabát a kabelka. Za svou spisovatelskou činnost obdržela prestižní cenu Magnesia Litera. Své knihy čte na autorských čteních, v rozhlase.
Má sedm vnoučat, které ji znají i jako princeznu Růženku. Jejím bývalým manželem je překladatel a spisovatel Tomáš Míka, který z bílého princovského koně, obrazně řečeno, přesedlal na nějakého plnokrevníka a dle slov Marky se „…. vydal za jiným dobrodružství…“ A jméno „Marka“? To není umělecké pseudonym, tak jí říkají od malička. Vlastně se tak pojmenovala sama. Oslovení Maruška, nedokázala vyslovit – vynechávala „uš“…
Zdroje: www.novinky.cz, www.csfd.cz, www.youtube.com
