Vědci se pouštějí do celé řady experimentů, které se dříve zdály nemyslitelné… Ale za použití genetického inženýrství a nanotechnologií se kdysi pouhé teorie začínají realizovat.
Některé z nich jsme již popisovali v předchozích článcích. Nyní se zaměříme na genetickou modifikaci komárů za účelem vytvoření imunitní reakce, respektive na realizaci myšlenky využití komárů k vakcinaci.
„Používáme komáry jako kdyby to byly tisíce injekčních stříkaček,“ vysvětluje dr. Sean Murphy z Univerzity ve Washingtonu. Dvacetičlenný vědecký tým kolem Dr. Murphyho již několik let zkoumá, jestli by bylo možné použít komáry k očkování lidí proti malárii.
Pomoci techniky genetického inženýrství s názvem CRISPR jsou vědci schopni upravit DNA parazita, který přebývá v komárech a který malárii způsobuje. Následné komárovo bodnutí vpraví geneticky modifikovaného parazita do těla člověka s cílem vytvořit imunitní reakci proti malárii.
Japonští vědci zkoumali na laboratorních myších „létající vakcíny“ již před mnoha lety
Výzkumné snahy udělat z některých komárů „létající vakcíny“ (vědeckou obcí běžně užívaný název) nejsou vůbec nové. Například již v roce 2010 se o to pokoušeli molekulární biologové z japonské Lékařské univerzity v Tochigi.
Tamější molekulární biologové testovali imunitní reakci po bodnutí geneticky modifikovaných komárů na laboratorních myších. Tyto myši, které byly vystaveny tisíci pěti sty bodnutími (každá myš) si opravdu menší imunitní reakci proti malárii vytvořily.
David O´Brochta, molekulární genetik z Univerzity v Marylandu nazval výsledky japonského výzkumu „fascinující důkaz toho, že teoretické koncepty mohou být realizovány v praxi.“
Před několika lety vědci z Univerzity of Washington začali s podobným výzkumem přímo na lidech.
Americká univerzita nyní testuje „létající vakcíny“ na lidech
Carolina Reidová byla jedna z 26 dobrovolníků, kteří se tohoto experimentu zúčastnili. Paní Reidová vložila ruku do laboratorního boxu a nechala se poštípat dvěma sty komáry. Během celého experimentu musela absolvovat tento proces celkem pětkrát.
„Moje celá ruka otekla. Měla jsem ji samý puchýř,“ řekla s úsměvem Reidová. Předpokládaná vakcína od komárů ji nicméně neochránila a po několika týdnech na malárii onemocněla.
Paní Reidová dostala čtyři tisíce jedno sto dolarů za účast v experimentu, léky proti malárii a byla propuštěna domů.
Výsledky experimentu ukázaly, že tato metoda vakcinace byla účinná z padesáti procent.
Možné dopady „létajících vakcín“ na člověka a přírodu
Čistě hypoteticky. Kdyby se komáři s geneticky modifikovaným patogenem vypustili nad určitým územím, došlo by i k naočkování jedinců, kteří by tuto terapii nepotřebovali nebo by ji absolvovat nechtěli.
K vakcinaci je doposud nutný souhlas jedince. Není také jasné, jaké množství bodnutí by bylo účinné a zdravotně nezávadné. Komáři napadají některé osoby více, některé méně.
Otázkou je také neprozkoumaný vliv takových experimentů na ekosystém. Nevytvoří se tím například silní jedinci, kteří vytlačí jiné druhy?
Podle americké stanice NPR dr. Murphy neplánuje použít komáry plošně k očkování milionů lidí. Přiznává ale, že v minulosti několik klinických testů této metody proběhlo.
Ve Spojených státech či Brazílii vlády povolily vypustit stovky miliónů komárů
Dnešní realitou již je, že geneticky modifikovaní komáři se po několik let vypouštějí v mnoha státech USA, ale také jinde ve světě, například v Brazílii. Nejedná se ovšem o diskutované „létající vakcíny“, ale o jiný druh genetické modifikace. Tito komáři mají pomoci vyhubit takové druhy komárů, které přenášejí choroby.
Prestižní vědecký časopis Nature v roce 2017 sdělil, že americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) povolila vypuštění geneticky modifikovaných komárů ve dvaceti amerických státech.
V roce 2020 podle britské stanice BBC, vláda na Floridě odsouhlasila vypuštění 750 milionů geneticky modifikovaných komárů. Ty mají za cíl eliminovat populaci komárů téhož druhu, který způsobuje horečku dengue nebo je nositelem viru Zika.
Část veřejnosti se ale cítí „jako by byla součástí filmu Jurský park“, ve kterém se naklonovaní dinosauři vymknou kontrole vědců a začnou ohrožovat životy návštěvníků a zaměstnanců zábavního parku. Petici proti vypuštění komárů podepsalo na Floridě kolem 240 000 osob.
Některé organizace požadují okamžité zastavení podobných experimentů
Megan Hullová, která tuto petici také podepsala říká: „To, že jsme vtaženi do tohoto experimentu vnímám jako zločin.“
Environmentální skupiny vyjádřily obavy z vytvoření jakéhosi hybridního druhu komárů. Za určitých podmínek by podle nich totiž modifikovaní komáři mohli získat odolnost proti dostupným chemickým postřikům a stát se na Floridě určitým „super druhem“.
Dana Perlsová z mezinárodní organizace Přátelé Země věc komentuje: „Tohle to je temný moment naší historie. EPA musí okamžitě tento experiment na lidech zastavit.“
Britská firma Oxitec, která na Floridě geneticky modifikované komáry vypustila, však tyto obavy nesdílí. Jeden z jejich vědců pro tiskovou agenturu AP řekl: „Vypustili jsme za ty roky přes miliardu komárů a žádná rizika pro člověka či životní prostředí jsme nezaznamenali.“
Geneticky modifikovaní komáři v Brazílii a Evropě
Kvůli experimentům se v Brazílii vytváří jakýsi hybridní druh komára. Geneticky modifikované komáry zkoumají i evropské instituce.
Firma Oxitec, kterou sponzoruje i nadace Billa Gatese uvádí, že v jednom z jejich experimentů přežilo až 15 % geneticky modifikovaných komárů, o kterých předpokládali, že zemřou.
Stalo se to před několika lety v Brazílii a vědci si nyní lámou hlavu nad tím, jak ekosystém zareaguje. Z tohoto úhlu pohledu se zdají varování environmentálních organizací jako opodstatněné.
„Firma Oxitec tvrdila, že se geny z vypuštěných druhů nedostanou do obecné populace komárů, protože jejich potomci uhynou. To se zjevně nestalo,“ potvrdil Jeffrey Powell, výzkumník z Univerzity v Yale.
A pokračoval: „Co nás znepokojuje je to, že nevíme, co se teď v ekosystému bude dít dál.“
Od roku 2009 zkoumá možnosti geneticky modifikovaných komárů i Evropská komise, například v projektu INFRAVEC. V rámci tohoto projektu se realizovalo i několik experimentů v terénů.
Nezaznamenali jsme žádné negativní dopady tohoto projektu. Nicméně, stále častěji někteří vědci varují před možným zneužitím podobných výzkumů, obzvláště pokud se o ně zajímají armády.
Geneticky modifikovaný hmyz jako „biologická zbraň“
Americký časopis Newsweek v roce 2018 informoval o tom, že skupina vědců vedených Richardem Guy Reevesem z německého Institutu Maxe Plancka podezřívá americkou vojenskou laboratoř pod názvem DARPA ze zneužití genetické modifikace hmyzu k vojenským účelům.
Mluvčí DARPY toto obvinění vědců popírá s tím, že cílem projektu „Spojenectví s hmyzem“ (anglicky Insect Allies) je ochrana rostlin před škůdci a různými chorobami.
Nicméně podle vědců Institutu Maxe Plancka může geneticky modifikovaný hmyz přenést na rostlinu i takový virus, který nejenže rostlinu neochrání, ale například povede k vytvoření neplodných osiv s velmi závažnými dopady na pěstování plodin v zemědělství.
„DARPA nevyvíjí žádné biologické zbraně či prostředky k jejich doručení,“ řekl pro Newsweek mluvčí americké vojenské laboratoře DARPA. A doplnil: „Kromě toho máme mnoho opatření a systémy, které podporují bio-bezpečnost a zajišťují, aby nedošlo k neplánovaným výsledkům.“
Podle nedávno vydaného článku v deníku Washington Post učinily v oblasti genetického inženýrství biologických organizmů obrovský pokrok také armády Ruska či Číny.
