Foto Martin Schulz, Flickr, Creative Commons, CC BY-NC-ND 2.0
Slovenské volby vyhrál poměrně suverénně Ficův Směr s 22,9 procenty. Až druhé skončilo Progresivní Slovensko s takřka 18 procenty a těsně v závěsu byl Hlas Petera Pellegriniho. Ve slovenském parlamentu bude taky bývalý předseda vlády Igor Matovič a jeho strana OĽANO – ta získala téměř 9 procent hlasů. Pětiprocentní hranici překročili také křesťanští demokraté z KDH, strana Svoboda a solidarita Richarda Sulíka a Slovenská národní strana Andreje Danka. Největším překvapením je pravděpodobně neúspěch krajněpravicové Republiky, která se těsně nedostala do parlamentu. Teď Slovensko vstupuje do další fáze a bude se hledat nový premiér a vládnoucí koalice. Výsledky nabízí celou řadu možností a ve speciálním povolebním podcastu jsme s komentátorkou deníku SME Zuzanou Kepplovou a sociologem a redaktorem měsíčníku Kapitál diskutovali o možných povolebních konstelacích a dalších zajímavostech sobotních voleb na Slovensku.
Jaká jsou pro vás největší překvapení uplynulých voleb?
Dominik Želinský: Volební výsledek je nakonec plný překvapení. Ve světle těch posledních několika průzkumů a v atmosféře bratislavské liberální bubliny je asi dost překvapivé, že ten rozdíl mezi Směrem a Progresivním Slovenskem je tak markantní. Z dlouhodobé perspektivy to zas tak překvapivé není, ale ty poslední průzkumy vytvořily velká očekávání. Hlas má nakonec trochu lepší výsledek, než jsem čekal. Velké překvapení je taky úspěch OĽANO. To se začalo rýsovat až v posledních týdnech. Možná po konfliktu mezi Kaliňákem a Matovičem. Velkým překvapením je neúspěch Republiky. A konečně taky to, že se do parlamentu nedostala strana SME Rodina Borise Kollára, která skončila až s ostudně nízkým výsledkem. Šlo přece jen o stranu vládní koalice, která měla i docela důvěryhodné osobnosti ve vládě. Takže těch překvapení je z mého pohledu opravdu hodně.
Zuzana Kepplová: Věděli jsme, že to bude duel mezi sociální demokracií a Progresivním Slovenskem. Směr vyhrál zcela jasně a ten souboj byl spíše o druhé a třetí místo. To je hodně překvapivé, zvláště po zveřejnění exit pollů. Před nimi ale existovaly asi jen dva průzkumy za celou dobu, kdy Progresivní Slovensko přeskočilo Směr. Předpokládalo se, že by to mohl být nějaký skrytý trend, který by mohl začít pracovat během moratoria. Očekávalo se, že to nabere hype a že se stane něco, o čem nám voliči ještě nechtěli říct a zrealizují to až za plentami. To se nakonec skutečně stalo, ale stalo se to ve prospěch Směru. Vypadnutí Republiky můžeme chápat i tak, že se voliči Republiky lekli prvního místa Progresivního Slovenska a utíkali zachraňovat Směr. Je zajímavé, že Směr dokázal naplnit očekávání voličů Republiky a stal se pro ně stranou, které svůj hlas klidně hodí a nemají z toho špatný pocit. Můžeme se tedy bavit o tom, k jaké proměně došlo ve straně Směr.